Recenze GTFO, náročné kooperační střílečky, která vám zahraje na nervy | Kapitola 2
Seznam kapitol
Kooperační hry, nejčastěji tedy střílečky, trpí na jednu zásadní věc – jejich průchod s dobrou partou poměrně jednoduchý, zvyšující se obtížnost avizují akorát větší hordy nepřátel. Často jsem právě s tímto měl problém, hra se pak velice rychle stala repetetivní a brzy mě přestala bavit. To stejné jsem cítil i u Extraction, ale nakonec dopadlo dobře. Podobný příběh jsem očekával od GTFO. Lákala mě především „hororová“ atmosféra a také hodnocení hráčů, kteří si projekt studia 10 Chambers dost pochvalovali. Když jsme tak dostali klíče a možnost vyzkoušet si hru na vlastní kůži, samozřejmě jsem se do toho ponořil.
TĚŽKÁ JÍZDA
My jsme naštěstí před zahájením hrůzostrašné cesty byli s tímto faktem seznámeni, tudíž jsme se snažili ke všem přicházet s respektem, pomaličku… a stejně to prvních pár pokusů moc nevyšlo. Osahání zkrátka chvilku trvá, tento základ je ale pouhým ždibečkem z celé hratelnosti. Po této „banalitě“ váš čeká to hlavní - řešení hlavní mise.
A řešení vám při naprosté neznalosti hry chvíli zabere, hlavně na začátku. Jednotlivé úrovně jsou rozsekané na oblasti, do kterých vás budou posílat terminály, tedy staré, vzájemně propojené počítače. V těch se musíte orientovat pomocí příkazové řádky. Je třeba si načíst, jakým způsobem se příkazy zadávají (stejně jako ve skutečnosti). Já jsem naštěstí měl kamaráda zběhlého v programování, laikovi by ale pochopení toho, jak se má příkaz napsat, určitě chvíli zabralo. Jakmile si pingnete požadovanou oblast, je na čase sebrat se a vyrazit do hrůzostrašných chodbiček.
Právě tady začíná pořádná jízda. Tiše se prokousat několika oblastmi totiž není žádná sranda, během hry navíc narazíte i na mnohem schopnější protivníky než obyčejně klikavce. Naštěstí je jisté, že si velmi často zastřílíte. V rámci průchodů do nové místnosti totiž vždy narazíte na dveře. Ty jsou někdy volně přístupné, jindy pod zámkem a někdy jsou podmíněny alarmem, který na vás pošle hordy protivníků.
Právě tato chvíle je kritická nejen na týmovou koordinaci, ale taktéž pro správně nakombinované vybavení – aby jeden hráč měl automatickou věž, druhý pistoli se zpomalovací pěnou, třetí miny. O přítomnosti alarmu vás předem informuje popisek, máte tedy čas na přípravu celé oblasti. Můžu vám říct, že si asi neumím představit průchod bez alespoň jedné věže – v takovém případě jste skutečně nahraní.
Už za normálních okolností je takový alarm pořádný záhul, když k tomu přidáte i přízemní mlhu blokující váš dohled nebo silnější protivníky, můžu vám garantovat, že jednu misi můžete procházet i několikrát. A rozhodně nejde o průběh na pár minut, bez problému zabere i hodinu. To vše pod hutnou, temnou atmosférou, s odpornými zvuky okolo vás a stoprocentním zapojením všech smyslů.
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
