Potkali se u Kolína #3
Projít portálem a vstoupit do jiného světa – komu by se něco podobného nechtělo? Dan Connors, šéf Telltale Games, by o to určitě stál. Už patnáctou minutu se potí před kamerou a český novinář se ho ptá na divné věci ohledně Tales of Monkey Island a s každou další otázkou se slunce na obloze rozpaluje ještě víc. Ten rozhovor snad nikdy neskončí! Sedíme na terase uprostřed laciné imitace karibské pláže (s názvem Bier Garten), kterou pro nás vystavovatelé připravili. A je horko. Není přesně jisté, kdo měl ten geniální nápad jít udělat rozhovor na čerstvý vzduch, ale momentálně ho všichni nenávidí – Connors, kameraman Farid a sám sebe nesnáší i Pavel, který se ovšem tváří, že za to může Peter Molyneux. Ale berme to tak, že všechno zlé je k něčemu dobré. Na záznamu to alespoň bude vypadat, že jsme Connorsovi připravili perné chvilky. Horko je dnešní buzzword. Venku je na padnutí a vevnitř zase tak klimatizováno, že si nejeden z kuřáků odveze nachlazení z neustálého střídání teplot. Kromě horka je ale den produktivní. Ostatně, to vidíte na článcích, které pro vás píšeme.
Zajímavé je pozorovat vznik výstavních legend. Dnes je první den, kdy na výstaviště proudí řady regulérních návštěvníků a z nějakého neznámého důvodu se jich všichni v byznys centru bojí. Dobrá, je tu sice neodbytný fanoušek Arma II, který pronásleduje Bohemia Interactive na každé výstavě, ale jinak do bezpečné byznys zóny nikdo kromě novinářů a vystavovatelů nepronikl. Přesto se rodí fámy.
„Na Diablo 3 se čeká čtyři hodiny!“
„Je tam tolik lidí, že se nedá dýchat!“
„Sežrali prý všechny Snickers v obchodě!“
„Zbourali stánek Mass Effect 2!“
„Upálili maskota veverky!“
Zejména na kuřácké terase příběhy o lidech, kteří se odešli podívat do výstavních prostor a už se nikdy nevrátili, nabývají na intenzitě. Není divu, že se pak člověk bojí, protože ve své fantazii vidí, jak se z hal stal Mordor obývaný skřety. Realita je jiná. Jak opatrně odpoledne zjišťujeme žádné drama se nekonalo. Monstrózní výstava vlastní existencí naopak umlátila všechny. Všude posedávají a polehávají vyčerpaní návštěvníci a jen pár skalních fanoušků stojí fronty, které nejsou na déle, než půl hodiny. Největší pozornost vzbuzují soutěže, kterými se jednotlivé firmy snaží nalákat dav ke svému stánku. Nerozumíme ani slovo, proto nic nevyhráváme.
Kdo se zdá být plný sil jsou prezentéři jednotlivých her. Když tupě koukáme na pozdní prezentaci Star Trek Online, podívá se na nás hyperaktivní a nechutně optimistický zástupce studia Cryptic a říká: „Jo, teď už máme ten čas dne, kdy je nejlepší jen tupě koukat na monitor, žejo.“ Každopádně prezentace odsýpají jako z pytle písek a až na nepoučitelný Ubisoft, kterému asi dělá zvukového technika ten samý hluchý člověk jako na E3, se můžeme zaradovat nad Rage, APB, Tekken 6 nebo klidně i Arma II: Operation Arrowhead a Blur a další. Vystavovatelé berou celou akci vážně, jak je vidět z pečlivě připravených pásem, které buď nabízejí obsah rozdílný od E3 anebo jde o prezentace, které byly v Los Angeles určeny jen pro velmi striktně selektovanou skupinu novinářů.
Do koho celý den narážíme (kromě Crecenteho, ten člověk se klonuje?!) je spokojený Farid. Spokojený proto, že jeho zlomená ruka někde v průběhu minulého večera ztratila sádru a on se může podrbat na hlavě, aniž by vypadal jako neohrabaný robot. Do chvíle, než zjistíme, že se nám nějakým způsobem naprosto rozbil plán schůzek, jsme spokojení také. Pak jsme rozlítaní a občas i mírně zoufalí, což neváháme přenést na Sleeplesse v Praze, který kromě uzávěrky Levelu musí řešit, kam máme jít a kde to je. Tímto velký aplaus pro Sleeplesse, že se drží a nekouše!
Z deníku výpravy to je pro tento den vše. Ručička ošklivých hodin ukazuje téměř půl třetí v noci, polovina expedice už omdlela, druhá trudnomyslně uvažuje nad prázdnou wordovskou stránkou a vylizuje poslední zbytky Redbullů. Mimochodem, mají tu půl litrové pixly s tím svinstvem. Brzy začnou naskakovat do Hrej TV nejnovější videa, a tak přestaňte číst a uhánějte se na ně podívat. Občas se nám podařilo vytvořit humor.
