GRAW 2 - první dojmy
Že konverze z konzolí na PC nemusí vždycky dopadnout nejlépe, o tom snad ani není potřeba se rozepisovat. Možná i z toho důvodu uvedli v minulém roce distributoři Ubisoft na trh speciální PC verzi druhého dílu série Ghost Recon s podtitulem Advanced Warfighter. Zatímco na X360 se jednalo bez výjimky o velice dobře hodnocenou taktickou akci z pohledu třetí osoby, PC část dopadla pod taktovkou švédských GRIN tak trochu polovičatě. Na jednu stranu zůstala hra mnohem věrnější svým základům než konzolová arkáda, jenže zároveň se jednalo o hodně špatně vypucovaný nedodělek, který by jistě snesl další měsíc nebo dva ve zkušebně. Druhý díl GRAW dorazí na konzole i počítače již brzy, konzolová verze byla dokonce nedávno prohlášena za Gold, tedy připravenou k lisování. Měli jsme k dispozici jeden z finálních buildů hry pro X360 a autoři PC verze se tentokrát budou muset snažit ještě víc – dojmy jsou velice dobré.
Berlínská Mexická zeď
Kapitán Scott Mitchell a jeho skvadra čtyř kolegů, kteří by za ním šli i do pekelných ohňů (a pokud jim to rozkážete, skutečně jsou schopni někdy provádět naprosto zběsilé věci), sice úspěšně zvládla náročnou misi za uklidnění situace v Mexiku, jenže nic netrvá věčně. O jeden virtuální rok později se dostáváme poblíž původního místa činu přesněji do okolí měst jako Juarez nebo El Paso. Zeď na hranici mezi USA a Mexikem byla právě dostavěna, což možná zabrání normálnímu Josému stát se Američanem tak snadno, jenže guerrilové síly si nenechají takovou diskriminaci líbit a namísto revoluce v Mexiku se tentokrát pokusí o přímý útok na USA od jižních hranic. Po dohrání přibližně jedné čtvrtiny misí z kampaně, která už byla v prakticky finálním stavu, můžeme potvrdit, že po dějové stránce se překvapení nekonají – stále jde o solidní variaci na clancyovská témata, ale když dostanete možnost se stát posledním akčním hrdinou, nemáte až tak velkou tendenci se zajímat o důvody (a pokud ano, počkejte si třeba na BioShock).
PC-user-friendly
Ačkoliv jsem s původní hrou pro X360 strávil stěží pět minut a obecně nejsem hraní na gamepadu zrovna nakloněn, po pár minutách (nepočítaje snad půl hodiny dlouhé nahrávání, které se samozřejmě ve finální verzi konat nemá – ne nadarmo měl náš build kódové označení Yeti) jsem byl s postavou na obrazovce v naprostém synchronu. Pokud jste hráli na PC nebo X360 Rainbow Six Vegas, budete hned doma. Stačí přiběhnout ke stěně a postava se sama ukryje, pohyb a přecházení mezi postoji je naprosto plynulé, směr běhu a pohledu pak ovládáte separátně dvěma analogovými páčkami. I velení vašemu komandu je vyřešeno naprosto intuitivně, stačí ukázat na místo, kde je třeba ten který povel provést a vojáci se dle toho zachovají. Pro pasivního pozorovatele musí GRAW 2 vypadat stěží uvěřitelně, protože akční vřava skutečně nemá obdoby a chvílemi vypadá hraní spíše jako dobře připravená renderovaná animace. Zásluhu na tom nese excelentní a dlouhý tutoriál, který vás neotravuje zbytečnostmi, zato se díky němu však naučíte ovládat 100+1 funkci hry pomocí gamepadu. Pro konzolové hráče zřejmě žádný zázrak, já jsem však coby člověk zasažený tak leda Nintendem DS byl opravdu nadšen z jednoduchosti, s jakou se jde do hraní vnořit. Pokud navíc patříte mezi sběratele achievement points, můžete začít jásat – v plné verzi bude i projití tutoriálu odměněnou nějakým tím bodíkem, víc jich samozřejmě nasbíráte za bezchybné splnění všech úkolů.
Jak málo stačí ke štěstí
První ostrá mise se už odehrává v Mexiku a začíná opravdu fenomenálně. Již jste ve společnosti celé jednotky a helikoptéra vás má dopravit k nepřátelskému táboru, kde je třeba vyhodit do povětří těžkou bojovou techniku. Než k tomu vůbec dostanete příležitost, objeví se na obzoru konvoj se zásobami. Co následuje? Není těžké uhodnout správnou odpověď: střelnicová sekvence, kdy pomocí těžkého kulometu musíte zlikvidovat nepřátelské džípy, náklaďáky a obrněná vozidla. V zásadě nic světoborného, ale i tady nás dovedl GRAW 2 zaujmout díky nádherně vypadajícím explozím. Není to realistické ani co by se za nehet vešlo, jenže v tomto případě by se ani pořádný kopec realismu nemohl vyrovnat silnému „wow faktoru“. Snad jen doufáme, že tvůrci do finální verze ztlumili force feedback – pokud jej necháte zapnutý, ovladač sebou skutečně švihá jako epileptik při sledování japonského seriálu a po pár hodinách hraní mě začínalo bolet zápěstí.
Většinu herních mechanismů není třeba zdlouhavě popisovat, zůstaly nezměněné nebo jen lehce vylepšené z minulého dílu, na který jsme samozřejmě přinesli recenzi. Novinkou je přítomnost medika, jehož fungování je kompletně vykradeno z RS Vegas – pokud padne jeden z vašich kolegů, můžete k němu medika poslat a ten jej v mžiku dostane zpátky na nohy. V omezené míře dovedou léčit všechny postavy včetně kapitána Mitchella, jen medik však léčí tak rychle a kompletně. Je tu samozřejmě zádrhel – když se octnete na kolenou vy, je dohráno a musíte pokračovat od posledního checkpointu. Obecně však hlavní postava vydrží neskutečná zranění, zdraví se totiž ve chvílích klidu postupně doplňuje, musí vás tedy skolit něco opravdu mocného, abyste zůstali ležet (tak trochu dle vzoru Brechtovy Matky Kuráže jsem nejednou zkoušel přeběhnout bojiště před tanky, desítkami vojáků atp., zemřel jsem jen málokdy).
Do boje již za pár dní
Podle vzorku misí, který jsme vyzkoušeli, můžeme od kampaně rozhodně očekávat velké věci. A to doslova i obrazně – úkoly jsou různorodé a střídají se dostatečně dynamicky, navíc se většinou jedná o mise heroického střihu. Budete vyhazovat do povětří mosty, masivní množství nepřátelských vozidel a letounů, chvílemi dokonce skalní výběžky… autoři si jsou dobře vědomi toho, jak dobře v jejich hře vypadají výbuchy, ale dočkáte se samozřejmě i odlišných úrovní. Jedna z opravdu zajímavých misí se například odehrávala v noci, kdy bylo třeba se pod rouškou mlhy probojovat skrze staré hřbitovní pole, kde se ukrýval nepřátelský konvoj.
Co dodat na závěr těchto veskrze pozitivních dojmů? Tvůrci dodrželi sliby ohledně vylepšené umělé inteligence, která dělala v prvním díle občas neplechu. V GRAW 2 se však můžete na svoje kolegy naprosto spolehnout a leckdy byste bez nich jednoduše neměli šanci některé mise splnit. I nepřátelé totiž nemají hlavu pouze na klobouky a dají vám zabrat. Recenzi přineseme již brzy, do vydání PC verze ještě několik týdnů zbývá.
