Hrej.cz Článek

Epic Games v čínském objetí?

ales-adam
Aleš Adam
26. 1. 2021 20:20 4 Sdílej:
Reklama
Reklama

Následující text se věnuje problematice čínského kapitálu v západních firmách na příkladu spolupráce společností Epic Games provozující Epic Games Store a čínského Tencentu.Podíváme se na počátky Epicu a jeho vývoj k současnému úspěchu, stejně tak na čínského technologického giganta Tencent a jeho působení na západě. Část článku se věnuje problematice šíření čínského vlivu skrze technologické firmy včetně Tencentu. Na závěr si položíme a zodpovíme otázku: “Je Epic Games čínskou základnou?”

TAŽENÍ PROTI STEAMU

V prosinci roku 2018 se na akci The Game Awards objevilo krátké rytmické video prezentující zcela nový online obchod Epic Games Store. CEO mateřské společnosti Epic Games Tim Sweeney se netajil zaměřením na boj proti dosud největší online distribuci her - Steamu, ke kterému se opakovaně vyjadřuje negativně. Zvláště kritizuje velikost podílu za prodej produktů. Strategie nového online obchodu byla rychle odhalena - zatímco Steam si bere z každého prodeje 30 %, Epic chce 12 %. 

Ultimátním cílem nového obchodu je snížit podíl Steamu na trhu a z vyjádření Tima Sweeneyho by se skoro chtělo dodat “zašlapat Steam do země”.

Vedle toho Epic Games uzavřel řadu dohod s vývojáři a vydavateli na exkluzivním umístění své hry na Epic Games Store a za tuto exkluzivitu neváhá zaplatit. Aby toho nebylo málo, pravidelně rozdává hry zcela zdarma, za což opět vydává nemalé prostředky. Ultimátním cílem nového obchodu je snížit podíl Steamu na trhu a z vyjádření Tima Sweeneyho by se skoro chtělo dodat “zašlapat Steam do země”. V následujícím textu si krátce shrneme historii vzniku Epic Games Store a podíváme se na jeho další aktivity a především na strategické spojenectví s čínským gigantem Tencentem. 

Z DOMU RODIČŮ DO KANCELÁŘÍ

Kromě hlavního města Spojených států amerických Washingtonu D. C. leží na řece Potomac město pojmenované po této řece. Tam začíná příběh pozdějšího Epic Games Store a jeho mateřské společnosti Epic Games. Právě v roce 2021 tomu bude 30 let, co si v domě svých rodičů založil jeden hubený kluk s brýlemi svou první firmu Potomac Computer Systems. Tenhle programátor, a chtělo by se říci vzhledem typický ajťák Tim Sweeney, ještě téhož roku vydal svou první komerční hru pojmenovanou “ZZT”. Dnes by se vám z ní nejspíše udělalo zle, ale s prodeji několika tisíc kusů to byl dobrý začátek. 

Po několika měsících následovalo stěhování do nových prostor, přibrání společníka Marka Rheina, jež vykonává funkci viceprezidenta společnosti do dneška, a přejmenování na Epic MegaGames. V roce 1999 byl název zjednodušen na Epic Games. Zásadním produktem se stala 3D střílečka Unreal stojící na stejnojmené technologii (Unreal Engine), která je společností kontinuálně vyvíjena a patří k světově nejúspěšnějším nástrojům na výrobu videoher. Unreal Engine během let využil například Deus Ex, série jako BioShock, Mass Effect, Mortal Kombat, X-COM, MMORPG Lineage II, ARK Survival Evolved a dnes velmi populární Fortnite Battle Royale. Podle rozsahu her, jehož seznam ve skutečnosti čítá stovky velkých i malých titulů, můžete směle správně předpokládat úspěšnost Epic Games. Pro společnost byly později důležité tři události: V roce 2012 získala strategického partnera v čínském technologickém gigantovi Tencentu. Od roku 2017 běží dnes velmi komerčně úspěšná hra Fortnite a rok na to byl spuštěn Epic Games Store vyzývající k souboji krále odvětví Steam.  

ČÍNSKÝ ŽIVOTABUDIČ?

Tim Sweeney v minulosti pro herní web Polygon zmínil, že jeho firma měla už nejméně třikrát zaniknout. Podle jeho slov jí při životě držel vývoj a podpora Unreal Engine. Jako zásadní obrat se podle něj ukázal vstup strategického partnera v roce 2012. Byl jím už v té době obří čínský Tencent, který svou investicí 330 milionů dolarů získal 40% podíl (Tim Sweeney i dnes stále drží lehce nad 50 %), stal se vydavatelem Epicu v Číně a má své zastoupení v radě Epic Games. 

Nákup významného podílu v Epic Games nebyla pro Tencent zdaleka jediná investice na západním trhu.

V rozhovoru Sweeney vyzvihl poradní význam zástupců Tencentu. Od té doby společnost prošla řadou změn. Zaměřila se na koncept hra jako služba. Vyvinula a provozuje populární Fortnite, jenž je nabízen “zdarma”, přičemž hráči mohou utrácet za předměty v herním obchodě. Takový model je velmi populární zejména v Asii, kde hráči neradi platí jednorázově vyšší částky a dávají přednost menšímu kontinuálnímu utrácení. Epic Games od té doby rostl a provedl několik akvizic. Koupil například společnosti Psyonix, vývojáře úspěšné Rocket League, a technologický startup Quixel zabývající se fotogrammetrií (získávání informací o fyzických objektech a prostředí skrz proces zaznamenávání, měření a interpretace fotografických snímků, využívá se například ve vojenství, modelování 3D objektů z plochých fotografií). 

TENCENT NAKUPUJE

Nákup významného podílu v Epic Games nebyla pro Tencent zdaleka jediná investice na západním trhu. Můžeme vyjmenovat několik větších vstupů Tencentu do západních společností: V roce 2011 koupil stoprocentní podíl v Riot Games (League of Legends). K jeho dalším akvizicím patří koupě 11.5% podílu ve studiu Bluehole (PlayerUnknown's Battlegrounds), 5% ve francouzském Ubisoftu (herní hity jako Assassin's Creed, Tom Clancy's, Watch Dogs, The Crew a mnoho dalších), 5% v Activision Blizzard (nejpopulárnější MMORPG World of Warcraft).

Do portfolia Tencentu patří skrze akvizice i diablovka Path of Exile.

Menší investice provedl Tencent v britském Frontier Developments (Elite Dangerous, Planet ZOO) a švédském Paradox Interactive (Europa Universalis, Crusader Kings aj.). Přes 80% podíl získal v Grinding Gear Games (diablovka Path of Exile) a v studiu Supercell (populární mobilní Clash of Clans). Za zmínku jistě stojí 30% podíl ve společnosti Funcom (Age of Conan, Conan Exiles). Své prostředky vložil také do sociálních sítí Discord a Reddit, do japonského studia PlatinumGames (Bayonetta, Nier: Automata), německého Yager Development (Spec Ops: The Line), korejského Bluehole (PUBG), Netmarble a nebo třeba amerického Glu Mobile.   

JE LEPŠÍ HO ZNÁT

Tencent patří k největším technologickým firmám světa, a jak jsme si ukázali výše, projevil velký zájem investovat na západě. Jeho příběh se začal psát v roce 1998, kdy byl založen skupinou mladých Číňanů. Nejznámnějším z nich je Ma Huateng, vystupující též pod jménem Pony Ma, současný CEO Tencentu. 

Prvním produktem Tencentu byla služba OICQ, později přejmenovaná na QQ, nabízející bezplatné textování přes internet. Do společnosti v roce 2001 investovala jihoafrická společnost Naspers, která koupila 46.5% podíl. Později část odprodala, ale stále vlastní přes 30% Tencentu. Dalšími výraznými podílníky jsou zakladatel Pony Ma a americká investiční skupina The Vanguard Group. Zhruba 60 % Tencentu je ve volných akciích obchodovaných na hongkongské burze. Tencent vlastní přes 20 % v čínské nákupní platformě Meituan a přes 10 % v americkém Snap Inc. provozující aplikaci Snapchat. Významné podíly má také v DouYu, což je největší čínská videoherní streamovací služba, a v dalších čínských firmách jako HengTen Networks Group nebo Mogu. 

V současné době místní nejpopulárnější síť WeChat spustil také Tencent a to v roce 2011.

V roce 2005 představil Tencent Qzone, dlouhou dobu největší čínskou sociální síť. V současné době místní nejpopulárnější síť WeChat spustil také Tencent a to v roce 2011. Tato služba by se dala popsat jako čínský Instagram, WhatsApp a mobilní platební brána v jedné aplikaci, přičemž nové funkce stále přibývají. WeChat má přes miliardu uživatelů, drtivou většinu v Číně. 

Portfolio Tencentu je k dnešnímu datu velmi bohaté a skládá se převážně z technologických služeb. Kromě výše zmíněných se podílí na produkci mobilních i desktopových videoher, buduje infrastrukturu pro hraní z cloudu, nabízí online hudební knihovnu (Tencent Music), videoslužbu podobnou YouTube (Tencent video), provozuje vlastní internetový vyhledávač a nabízí internetové finanční služby. Je toho ještě mnohem více. 

Největší čínská streamovací služba Tencent video.

Tencent je prostě a jednoduše obří. Ovládá největší světový trh a expanduje na západ. Neznat jej v roce 2021, to je jako nevědět, co je Facebook nebo Google. Do budoucna lze navíc očekávat další růst. Otázkou je, jaký bude mít vliv na byznys v zahraničí jeho interakce s čínskou vládou. Na to se podíváme v dalších odstavcích. 

MÁME TU MENŠÍ PROBLÉM

Současná administrativa Spojených států amerických zařadila Tencent na seznam dalších možných společností, na které budou mířit nespecifikované sankce za spolupráci s čínským státním vojenským sektorem a za další aktivity potlačující lidská práva, sděluje The Wall Street Journal. Představitelé USA vyjádřili obavy z masivního sběru dat mimo Čínu a jejich předávání do rukou čínské vlády. Toho času prezident Spojených států Donald Trump opakovaně negativně hovořil o aplikaci WeChat a nařídil její blokování. Tento krok byl napaden u amerických soudů. Profesor Alan Woodward, expert na kybernetickou bezpečnost ze Surrey University, obavy zmírňuje, když zdůrazňuje, že pro mezinárodní uživatele jsou data WeChat uložena na serverech mimo Čínu, což teoreticky znamená, že jsou více chráněny před státní kontrolou, uvádí BBC.

Server Nikkei Asia informoval o zákazu streamovacích služeb Tencentu na Tchaj-wanu kvůli šíření čínských dezinformací.

Podle uznávaného českého projektu Sinopsis (projekt Ústavu Dálného východu FF UK v Praze a AcaMedia z.ú.), dlouhodobě se zabývajícího Čínou, Tencent aktivně spolupracuje s čínskou vládou na předávání informací o uživatelích zejména své sítě WeChat a podílí se na cenzuře a prosazování čínského státního pohledu na světové i místní události. Server Hlídací pes hovoří o předávání soukromé komunikace ze sítě WeChat čínským úřadům. Anglicky psané japonské noviny The Japan Times, založené už v roce 1897, informovaly v roce 2019 o případu holandského hackera Victora Geverse, jenž odhalil, že obsah milionů konverzací o aplikacích Tencentu mezi uživateli v internetových kavárnách je spolu s identitou uživatelů přenášen na policejní stanice po celé Číně. WeChat se stal populární platformou také v nejzápadnější čínské provincii Sin-ťiang, kde žije etnická menšina Ujgurů. Podle organizace Wired čínská vláda využívala spolupráci s Tencentem k jejich sledování a omezování svobod. 

Prestižní magazín Foreign Policy publikoval v prosinci 2020 článek zabývající se propojením čínských technologických gigantů s čínskou vládou a čínskou špionáží. Dovolím si tu část z tohoto článku citovat: „Bývalý vysoký úředník CIA uvedl, že na základě „vysoce důvěryhodného hlášení“ CIA dospěla k závěru, že čínský technologický gigant Tencent, který provozuje ultrapopulární službu zasílání zpráv WeChat, získal financování od ministerstva státní bezpečnosti již v počátcích svého založení.” Tencent toto tvrzení popřel. 

Tchaj-wan zakazuje využívání streamovacích služeb Tencentu.

Server Nikkei Asia informoval o zákazu streamovacích služeb Tencentu na Tchaj-wanu kvůli šíření čínských dezinformací. Sluší se poznamenat, že podobné dezinformace se šíří i skrze YouTube, který na Tchaj-wanu nijak omezen nebyl. Tchajwanská vláda ovšem podle serveru považuje služby Tencentu za více rizikové. Podobně informuje Hindustan Times o zákazu řady čínských aplikací, včetně těch od Tencentu, indickou vládou na území Indie kvůli šíření údajné čínské propagandy.  

Organizace Human Rights Watch (HRW) ve svých zprávách tvrdí, že Tencent neumožňuje na své sítě nahrávat obsah s klíčovými slovy “Liu Xiaobo” (čínský disident, nositel Nobelovy ceny) nebo “Tiananmen massacre” (masakr na Náměstí Nebeského klidu, kde čínský režim v roce 1989 brutálně potlačil protesty). HRW dlouhodobě varuje před aktivitami Tencentu vedoucí k porušování lidských práv.  

The Wall Street Journal píše o Tencentu jako o „gigantovi, který velice ochotně pomáhá čínským státním orgánům při hledání podezřelých osob, umlčování disentu a vytváření rozsáhlé sledovací sítě upevňující moc Komunistické strany Číny.” 

Kritiky je tento připravovaný systém označován za přípravu k ještě masivnějšímu potlačování lidských práv, posílení cenzury a celkové kontroly vládnoucí strany nad společností. 

Na široce kritizovaném tzv. Systému sociálního kreditu, který má v Číně hodnotit čínské občany a na základě jejich skóre určovat přístup k veřejným službám, sociálním programům, vzdělání, práci apod., se rovněž podílí Tencent. Kritiky je tento připravovaný systém označován za přípravu k ještě masivnějšímu potlačování lidských práv, posílení cenzury a celkové kontroly vládnoucí strany nad společností. 

“Aplikace WeChat se stala dlouhým ramenem čínského režimu uvnitř i vně Číny,” tvrdí uznávaná organizace ASPI (Australian Strategic Policy Institute). 

South China Morning Post zmiňuje případ zaměstnance Tencentu Zhang Jialonga. Ten byl v roce 2014 ze společnosti propuštěn a později uvězněn. Otevřeně kritizoval budování tzv. Velkého čínského firewallu, jenž umožňuje větší kontrolu informací v Číně. 

CEO Tencentu Pony Ma je od roku 2013 členem Všečínského shromáždění lidových zástupců (NPC), což je čínský jednokomorový parlament zasedající jednou ročně a formálně schvalující agendu předloženou orgány Komunistické strany Číny. Kandidáti jsou dosazováni Stranou. Není známo, jestli je Pony Ma členem vládnoucí Strany. Tyto údaje jsou tajné. V roce 2018 bylo ovšem odhaleno déle jak dvacet let trvající členství zakladatele společnosti Alibaba Jacka Ma (neplést s Pony Ma) v komunistické straně, informovala BBC.

SPOLKNE NÁS ČÍNSKÝ DRAK?

Brigádní generál Robert Spalding ve své knize Stealth War: How China Took Over While America's Elite Slept popisuje šíření čínského vlivu ve Spojených státech amerických. Podle této knihy se kvůli napojení západních společností na čínskou ekonomiku podařilo čínské vládě získat významné páky na své západní protějšky. Pandemická krize ukázala významnou závislost tzv. západního světa na čínské výrobě a také podtrhla rizika vlivu čínské vlády v zahraničí. Byli jsme svědky oficiálního poděkování za placené čínské dodávky zdravotnického materiálu. Někde se stálo v řadě na letišti, jinde líbala čínská vlajka, telefonovalo se s velkými díky generálnímu tajemníkovi Komunistické strany Číny a zveřejňovala státní poděkování za tzv. čínskou pomoc. To vše bylo využito pro posílení čínské propagandy a k následnému šíření dezinformací, jak se uvádí mimojiné na stránkách projektu Sinopsis. Čínským vlivem ve světě se kromě světových deníků věnují specializované projekty jako China Observer. U nás kromě již zmíněných musím vyzdvihnout projekt MapInfluenCE.

Snímek Django Unchained (Nespoutaný Django) musel projít úpravami, aby mohl v Číně na plátna kin. V případě nejnovějšího snímku Once Upon a Time in Hollywood (Tenkrát v Hollywoodu) už režisér Quentin Tarantino úpravy odmítl a film v zemi povolen nebyl.

Kniha Hollywood Made in China od Aynne Kokas působící na University of Virginia se zaměřuje na vliv čínského narativu a cenzury na západní filmovou produkci. Čínský trh je pro Hollywood natolik zajímavý, že jsou západní filmové společnosti ochotné přistoupit k sebecenzuře a vycházet maximálně vstříc požadavkům čínské vlády. Tomuto tématu se také věnovala obsáhlá studie PEN, organizace sídlící v New York City, zabývající se tématy svobody projevu v literatuře. Sdružuje tisíce spisovatelů z celého světa. Obdobnou studii vydala U.S.-China Economic AND Security Review Commission. Hollywoodské společnosti dobře znají rizika spojená s neochotou přistoupit na čínské požadavky. Dobrým příkladem budiž aféra kolem zákazu vysílání basketbalové ligy NBA v Číně. 

Celé martýrium začalo, když manažer týmu NBA Houston Rockets Daryl Morey vyjádřil na Twitteru podporu tzv. prodemokratickým protestům v Hongkongu. Na to přišla rázná odpověď čínské administrativy: Zákaz vysílání zápasů tohoto týmu, požadavky na okamžitou omluvu a hrozba dalších sankcí. Ve Spojených státech to vyvolalo živou diskuzi o svobodě slova. Čína později ještě přitvrdila a zákazala vysílání NBA v Číně úplně. Zároveň byly rozvázány kontrakty mezi čínskými společnostmi a NBA týmy. Finanční ztráty byly obrovské. V Číně patří NBA k nejoblíběnějším sportovním ligám vůbec. Frustrace některých Číňanů ze zákazu dokonce vedla k protistátním činnostem a zatýkání. Tento případ výborně demonstruje nebezpečí vyjádření Číně nepohodlného názoru, byť se to děje na americké sociální síti, která je v Číně stejně zakázána. Strach z obřích finančních ztrát je výraznou motivací podvolit se a raději mlčet. Naštvat čínskou vládu se nevyplácí. 

Jedním z velmi diskutovaných bodů je větší dohled čínského státu potažmo vládnouci Strany na tzv. soukromý sektor v Číně.

Nespočet studií ukázal šíření čínského vlivu skrze motivaci vpuštění na čínský trh a investic buď přímo od vlády nebo místních společností. Současný prezident Čínské lidové republiky a generální tajemník Komunistické strany Číny v jedné osobě Si Ťin-pching zveřejnil novou oficiální politiku Číny pro následující roky. Jedním z velmi diskutovaných bodů je větší dohled čínského státu potažmo vládnouci Strany na tzv. soukromý sektor v Číně. Konkrétně větší regulace nebo povinná angažovanost zástupců komunistické strany v těchto společnostech. Nástup této politiky se symbolicky projevil ve “zmizení” zakladatale obří obchodní sítě Alibaba Jacka Ma, který si dovolil kritizovat čínské regulátory. Abyste rozuměli, přestože jste soukromá společnost dokonce s významným vlastníkem mimo Čínu, vaše aktivity přímo na území Číny jsou pod trvalou kontrolou místních úřadů. Na tom by vlastně nebylo nic špatného, kdyby v Číně nebylo limitováno fungování právního státu přáním vládnoucí komunistické strany. Čína není signatářem mezinárodních dohod o arbitrážích, takže její úřady nelze žalovat kvůli maření investic. Firmy mají dvě možnosti: respektovat stav věcí, nebo z Číny odejít a přijít tak případně o své investice. 

Větší regulace, výraznější vliv čínských vládnoucích hodnostářů na soukromý sektor, prosazování čínského oficiálního narativu skrze čínské technologické giganty mezi nimiž je Tencent premiantem a do toho riziko sankcí od západních vlád. Co nám z toho vychází? Jak se tento stav a plánovaná politika Komunistické strany Číny promítne do herního průmyslu potažmo do Epic Games? 

Jack Ma. Zakladatel mocné Alibaba Group a symbol čínského kapitalismu. V tom pozitivním i negativním slova smyslu.

Je velice obtížné predikovat čínskou politiku a případnou mezinárodní reakci. Kdo by před pár lety čekal zmizení Jacka Ma, který byl velkým vzorem milionů Číňanů a prezentovaný čínskou vládou jako důkaz úspěchu Číny a jejího systému? Jestliže Komunistická strana Číny opravdu bude tvrdě prosazovat větší kontrolu a regulace nad svými technologickými giganty, mohlo by to mít na ně negativní dopady stejně tak jako na celkovou atmosféru na čínském trhu, což by jistě odlákalo nemalou část západních investorů, případně vyvolalo v zahraničí reakci v podobě regulací namířených na čínský kapitál. Stejně tak tu vnímám riziko odhalení dalších afér spojených s se vztahem technologických molochů a vlády. Dobré jméno firem s čínskou účastí by mohly narušovat prosakující informace o porušování lidských práv. To by se mohlo přímo dotknout nového Epic Games Store stejně jako řady jiných projektů. Znamenalo by to nestabilitu spolupráce s čínskými investory včetně Tencentu na západě? Na odpověď si bohužel musíme počkat. Vývoj je třeba sledovat velmi pozorně. Není vyloučen větší otřes v herním průmyslu kvůli velkým sázkám na čínský kapitál, který se může stát nestabilní.

JE EPIC GAMES ČÍNSKOU ZÁKLADNOU?

Po vyčerpávající ale potřebné odbočce se vracíme k našemu Epic Games a jeho online obchodu. Ten už si za svou krátkou existenci stihl zažít menší kauzu s odesíláním dat uživatelů. Okamžitě se zvedla vlna nevole podpořená strachem z přílišného propojení Epic Games s Tencentem (potažmo Tencentu s čínskou komunistickou vládou). Jak jste se mohli dočíst výše, je tento strach pochopitelný a opodstatněný. Přesto dosud nemůžeme zcela jednoznačně říci, zda skutečně Epic nakládal s daty podezřele. Tim Sweeney tato nařčení zcela odmítá a vliv Tencentu popisuje jen jako poradní. Podle autorů amerických herních webů USGamer a Polygon můžou být tato obvinění silně ovlivněna špatnými americko-čínskými politickými vztahy spolu s obecnou nedůvěrou k čínským společnostem a sinofóbií (nenávist k čínskému etniku) mezi některými západními hráči videoher. Tato hodnocení se podle mého názoru zdají být příliš zjednodušující a nejsou podpořena relevantními daty. Správně nás však vrací tak trochu na zem.

Stále je to americká firma sídlící ve Spojených státech, zodpovídající se americkému administrativnímu a soudnímu aparátu.

Epic Games bych v tuto chvíli v žádném případě neoznačil za “čínskou základnu”. Jedná se o soukromou americkou společnost, do které před lety významně vstoupil čínský kapitál. Stále je to americká firma sídlící ve Spojených státech, zodpovídající se americkému administrativnímu a soudnímu aparátu. To ovšem neznamená, jak doufám dostatečně předvedl text výše, že bychom neměli být obezřetní. Dosavadní vývoj naznačuje možná rizika a my s nimi musíme počítat, umět se v nich orientovat a zvážit jejich relevanci pro nás samotné. Měli bychom se vyvarovat dvou extrémů - vidět všude čínské agenty a naopak zcela ignorovat stav věcí. Epic Games ušel kus dlouhé cesty, zaslouženě prosperuje a já mu přeji další úspěchy a maximální možnou nezávislost.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz