I have No mouth and I must scream Článek DOSové nebe: I Have No Mouth and I Must Scream

DOSové nebe: I Have No Mouth and I Must Scream

Tomáš Krajča

Tomáš Krajča

20. 9. 2013 22:28 3
Reklama

Všemocný počítač s nenávistí k lidem vypálenou do každého z miliardy tištěných obvodů. Spálená Země a pět zoufalých lidí, kteří byli vyvolení, aby přežili. Jako vězni. Jako hračky. Jako metafora zloby, jako prostředek bezúčelného běsnění. Nekonečné utrpení, z něhož není úniku, mučení, které nepřináší klid, netiší bolest, nemá účel. Depresivní osud lidí v point'n click adventuře na motivy sci-fi povídky Harlana Ellisona Nemám ústa a musím křičet zasáhl svou bezútěšností srdce mnoha hráčů. Umělá inteligence, která se obrací proti svým stvořitelům, je Bohem, nikoli všemocným, a v žádném případě slitovným.

NENÁVIST. NENÁVIST.

Předloha Harlana Ellisona vypráví příběh pětice lidí uvězněných po desítky let v absurdním pekle. Počítač AM je drží při životě; Gorrister, Ellen, Benny, Nimdock ani Ted nestárnou, ale čelí rafinovaným způsobům mučení. Důvod? Umělá inteligence, která se zrodila jako důsledek čím dál komplexněji programovaných válečných strojů, žije z nenávisti k lidem. Když se Cyberdreams obrátili na známého spisovatele s přáním převést jeho povídku do herní podoby, Ellison souhlasil. Výsledný zážitek měl podle jeho názoru kopírovat vyznění předlohy. I Have No Mouth and I Must Scream by tak nemělo žádný alespoň vzdáleně dobrý konec. Ideou byla hra postavená na řadě morálních rozhodnutí, které měly hráče dovést buď k tomu, že prohraje a zemře v posledním velkolepém záchvěvu lidství, anebo ukončí svou pouť jako troska schoulená v koutku svého osobního inferna.

Skutečný přelom ve vývoji způsobil dotaz designera hry Davida Searse: proč si AM vybral právě tuto pětici? Ellison byl přinucen zamyslet se nad něčím, co původní krátká práce neřešila: kdo jsou vězni strašlivého počítače. Tak vznikl sebevrah Gorrister ničený pocitem viny, hysterická Ellen hroutící se při pohledu na žlutou barvu, zmrzačený válečný veterán Benny, tajuplný doktor Nimdok a paranoidní cynik Ted. Práci na I Have No Mouth and I Must Scream následně převzal David Mullich, který rozšířil původní koncept na plnohodnotný design dokument a sepsal více než 2 000 řádek dialogů. Cyberdreams mezitím vybrali tým The Dreamer's Guild, aby se postaral o programování, grafiku a zvuky. Fakt, že se vše odehrává uvnitř mysli zbožštělé AI, umožnil značnou variaci stylů, aniž by hra působila roztříštěně. A jak dostávala hra čím dál jasnější obrysy, přišel čas dotáhnout k dokonalosti děj a dialogy repliku po replice. Mullich za klávesnicí a myší testoval již hotové lokace a hádanky, zatímco Ellison doslova "za chodu" hektickým tempem přepisoval, dopisoval a měnil pasáže příběhu a jednotlivá slova i věty na svém psacím stroji.

"Skutečný přelom ve vývoji způsobil dotaz designera hry Davida Searse: proč si AM vybral právě tuto pětici? Ellison byl přinucen zamyslet se nad něčím, co původní krátká práce neřešila."

Kostra jedinečného díla, které se už způsobem vzniku vymezovalo jako skutečná "interaktivní literatura", byla hotova. Své pak přidal ještě skladatel filmové hudby John Ottman, který vytvořil pro účely hry 25 MIDI skladeb, jež byly posléze optimalizovány pro přehrání na zvukových kartách Sound Blaster. A třešničkou na dortu byl dabing více než 40 rolí, kdy tu ústřední obsadil sám Harlan Ellison, který tak mohl dodat hraní rozměr autorského čtení a definitivně své dílo "podepsat" hlasem.

Pokud je sladký Ježíš a pokud je Bůh, Bohem je AM

Kontroverze provázela I Have No Mouth and I Must Scream už od vydání. Nebyla to "vaše běžná pohádková adventura", ale pořádně zlý příběh, který se nebál témat jako znásilnění, lidské oběti, ba dokonce holocaust. Ne každý byl ochoten odpustit hře drsné a zlé scény, a také relativně vysokou obtížnost. GameSpot ve své dobové recenzi kritizuje slepé uličky a nelogičnosti a Ellisonův pokus o inovaci žánru hodnocením 4,3 z 10 označuje jako hrubě nevydařený. Technické nedostatky kritizuje také Petr Bulíř v Levelu, ale nakonec smířlivě dodává: "Bezesporu kvalitní hra, místy vybroušená k dokonalost. Je plná smutku, zoufalství, naděje a umírání. Přinese vám neopakovatelné zážitky, a to i bez zbytečných filmečků a animací." Celkově? 5 bodů ze 7. Totálně nadšen je pak Andrej Anastasov ve Score: "Podobné emoce ve mně nevyvolala snad doposud žádná hra," píše a devět bodů z deseti podepírá verdiktem: "Vynikající psychologická hra na pláč, plná šílených bohů a zoufalých lidských loutek, které balancují mezi vinou, láskou, hrůzou, zoufalstvím a nadějí. Celkově jasně nejlepší adventura roku, kterou prostě musíte mít!" Ale i u nás se najde moralizující hlas. Článek v diskmagu Pařeniště č. 13 podepsaný přezdívkou "Dement" se opírá do zobrazování násilí, které podle autora deformuje společnost. "Ovšem kdyby si někdo chtěl říct: dobrá, tuto hru nechci ani vidět, radši si zasmahnu Doom, musel bych mu ji naopak vřele doporučit," dodává závěrem, takže si můžeme úlevně oddechnout. Jsou i horší ;)

Andrej Anastasov: "Když bývalý nacistický doktor, který prováděl nelidské pokusy na dětech, našel sama sebe a pochopil, že i jemu může být odpuštěno, měl jsem na kahánku."

Dnes je nejjednodušší cestou k pořízení hry GOG, kde je k dispozici za 6 dolarů včetně soundtracku (a můžete si i zasoutěžit o sběratelskou edici). Kdo by si nebyl jist v kramflecích, může si do hry doplnit české titulky. A užitečnou pomůckou jistě bude i kompletní návod. A jako malý bonus přidáváme ještě odkaz na působivou rozhlasovou hru BBC ze seriálu Chillers – Four Tales of Terror.

Nemám ústa. A musím křičet.

I Have No Mouth and I Must Scream je stále živou hrou. Klasický SCUMM VM interface vyžaduje pro jednotlivé akce klikání na příkazy ve spodní řádce, skutečně otravná je ale jen nutnost pro vstup do zavřených dveří vždy použít příkazu "use". Návod při ruce se vřele doporučuje – občasné nahlížení zážitek takřka nekazí. Grafika využívá rozlišení 640x480 a hra i dnes zaujme návrhem a dotažeností klíčových lokací, jež symbolizují či přímo zobrazují zásadní události z minulých životů simulovaných hrdinů. Atmosféru skvěle dotváří hudba a kvalitní dabing.

Přemýšliví hráči mají v I Have No Mouth and I Must Scream příležitost nahlédnout do jednoho z nejlépe napsaných příběhů v celé herní historii. A díky možnostem nastavení GOG verze, minimu pixel-huntingu i absenci zbytečných obrazovek a zdržování, je to stále živá hra a vhodný adept na doplnění videoherní gramotnosti. Ano, nese v sobě nenávist, koncentrovanou, čirou, zlobu, násilí, šílenství a strach. Ale i naději.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Hrej.cz