Dojmy z hraní Songs of Conquest, nových Heroes III | Kapitola 2
Seznam kapitol
Jestli tak jako my milujete tahové strategie, Song of Conquest nesmíte minout. Už podle fotek vám hodně rychle docvakne, že se jedná o poctu, ale vlastně i tak trochu kopírku legendárních Heroes of Might and Magic III. Jasně, tahle třiadvacet let stará klasika díky fanouškům stále funguje, ale věřte mi, že díky nové hře od švédského Lavapotion budete konečně mít šanci posunout se ve svém herním životě o něco dál.
Hra jako taková postrádá samostatný tutorial. Ono ho, ruku na srdce, mnozí z nás stejně potřeboval nebudou. Prvními krůčky hrou však projdete díky první kampani, kde se ujmete role Cecilie Stoutheart. Ta po svém nedávno zesnulém otci převzala prastaré a mocné království Arleon. V jedné provincii se však rozmohli lapkové, kteří kradou rudu a vy musíte problém vyřešit.
To co vypadá jako obyčejná rozkrádačka se však rychle ukáže jako rebelie, která má za cíl odtrhnout velkou část království. A je jenom na vás, jestli to dokážete zastavit. Bojovat pak nebudete logicky proti banditům, ale i národu z bažin, sousednímu království nebo šíleným nekromancerům.
Ke druhé kampani se ještě dostaneme, ale dotkněme se délky obou příběhových částí předběžného přístupu. Tvůrci tvrdí, že se jedná o plnohodnotné kampaně, ovšem o to více zamrzí, že trvají jen pouhé čtyři mise. Každou dohrajete, pokud jste zkušený hráč, zhruba za pět až šest hodin. To je prostě málo. Nemluvě o tom, že tvůrci si délku každé kampaně kompenzují tím, že každá další mise je progresivně o hodně těžší než ta předchozí. Nováčky tak třetí a čtvrté mise vždy odradí, zkušené hráče zase nedokáže nasytit. Doufejme, že tady se tvůrci poučí a další kampaně budou o něco delší.
Přitom je to obrovská škoda. V tomto žánru her nebývá zvykem, ale hry dokázaly nabídnout silný příběh, ale Songs of Conquest se to daří a vy si budete mise pamatovat ještě hodně dlouho po jejich dohrání. Zde se dostáváme k druhé příběhové kampani. V ní se ujímáte role žabáka Rasca, který pochází z rasy Rana, jenž žije v močálech.
V rámci první mise vás a vaše druhy jeden žoldák osvobodí z krutého otroctví v dolech a vy se v rámci zhruba třiceti tahů vydáte na zběsilý útok domů do močálů. Nic podobného jsme v tahových strategiích ještě nehráli a musíme uznat, že nás to bavilo. A i v dalších misích celý příběh eskaluje, rozvíjí se a obecně je zajímavý. Zároveň připomeňme, že ani Heroes III neměly silné příběhové kampaně, takže tohle je něco, v čem mají Lavapotion navrch.
Co se týče hratelnosti, tak vás nepřekvapí, že se to hraje prakticky stejně jako Heroes III. Máte svého hrdinu, běháte po mapě, sbíráte suroviny, vojáky, zkušenosti, tu a tam pozabíjíte nějaké potvory, rozvíjíte osady apod. Je tu však i několik odlišností. Tou první, které si všimnete, je omezený počet jednotek. Na začátku má každý hrdina jen čtyři různé sloty ve své partě, přičemž i počet jednotlivých jednotek je omezen. Další volné sloty si musíte odemknout levelovaním vašeho velitele, jemuž se ve hře říká „wielder“.
Zde je před vámi ovšem při každém level upu kardinální rozhodnutí. Obětujete cenný bodík možnosti mít širší armádu, nebo si třeba zvýšíte damage či odolnost vůči magii? Jasně, často sáhnete po možnosti zařadit do svého repertoáru další jednotky, což se hodí především v late game, ale přesto se jedná o zajímavou funkci. Jejím následkem totiž je pro vás o hodně těžší jako do mlýnku na maso nasazovat do vašich válek stále nové a nové velitele jako právě v Heroes III.
Raději si budete hýčkat vaše hrdiny na vysokém levelu, protože jakmile o ně přijdete, je takřka nemožné je nahradit. Můžete je sice oživit za pár tisíc zlaťáků, ale jednotek je málo a každá prohraná klíčová bitva bolí a budete si po ní lízat rány hodně, hodně dlouho. Kromě toho platí, že když budete chtít dovést vašemu hlavnímu hrdinovi posily, tak jejich počet je omezen tím, kolik toho v uvozovkách uveze hrdina na menším levelu, jež slouží jako převaděče.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
