Arcade: když stará láska trochu zrezaví

Klasické herní automaty, chcete-li coin-upy, arcade, mašiny, kisny.. všechny tyhle veselé pestrobarevné stroje minimálně na dvě desetiletí uhranuly milionům mladých lidí. Především na obrovskému trhu v Japonsku a Severní Americe se během osmdesátých let dokonce staly životním stylem. Kdo o coin-upy nezavadil, alespoň o nich něco slyšel, kdo neměl hernu přes ulici, čekal s pytlíkem dvoukorun na pouťovou maringotku (český případ). A když v televizi Bart Simpson zase u nějaké mlátičky vyprázdnil svou kapsu? Arkády se hnedle staly módou.

Ale ta doba je pryč. Zběsilé kvedlání joyistickem před zaručeně neplochou obrazovkou vyšlo z módy, když si lidé domů přinesli moderní konzoli nebo pustili internet. Hraní se na přelomu tisíciletí stalo pokojovou záležitostí a staré arkády s primitivní grafikou fascinují maximálně už jen mladé kluky v Pákistánu. Jak to vlastně dnes s klasickými arkádami vypadá?

Místo zániku jen půst

Pro uvedení do situace jen krátká noticka s historickými souvislostmi: když v roce 1972 vyšel Pong – první masově rozšířená arkáda na světě, strhl se poprask. Byznys v oboru rychle rostl a mohutně se nadechl už po šesti letech se Space Invaders od Taita. Díky dalším titulům jako Asteroids, Galaxian, Breakout, Pac-Man, Donkey-Kong či Mario Bros si pak arkádoví hráči po celém vyspělém světě mohli prožít zlatá osmdesátá léta. Byla to opravdu úžasná doba – téměř všechny slavné hry, které znáte z klasických konzolí, si tehdy své premiéry s železnou pravidelností odbývaly právě na automatech a dá se říct, že coin-upy prakticky určovaly, co má člověk hrát poté, kdy ožebračen přitáhne z klubu domů a pustí si "televizní videohry". Ještě při vlně oblíbených bojovek z devadesátých let pro dva hráče typu Street Fighter II vypadal trh utěšeně, ale po této vlně už arkády definitivně začaly ztrácet na nastupující moderní domácí konzole. Když v roce 1999 vyšla hra San Francisco Rush 2049 - poslední arcade titul pod developerskou hlavičkou Atari Games - zdálo se, že je s automaty definitivní konec.

Ten ale nepřišel. Ačkoliv specializované herny ve vyspělém světě od té doby mizely jako chlebíčky na firemním rautu, arkády žijí, sice skromně, dodnes. „Skromně“ je asi to nejvhodnější označení, protože zatímco výrobci během tří uplynulých dekád poslali na trh přibližně osm až deset tisíc automatovek, od vrcholu v roce 1995 (s více než třemi stovkami vydaných titulů) se produkce už jen snižovala a od roku 2006 množství vydaných zařízení osciluje kolem bídné padesátky titulů ročně. V tomto ohledu je současný stav platformy skutečně jen stínem slavné minulosti, nicméně je alespoň patrné, že vývoj se úplně nezastavil. Oproti produkci z „osmdesátek a devadesátek“ je to sice směšné, ale přece: pro rok 2010 bychom měli být opět svědky vydání několika nových arkád. Velmi lákavá je určitě premiéra série Metal Gear Solid od Konami se speciálním ovladačem zbraně a 3D brýlemi a nezahálí ani konkurenční Sega, která se chystá využít starou sérii Shining Force pomocí akčního RPG Shining Force Cross. Do třetice snad ještě zmiňme bláznivou střílečku The King of Fighters Sky Stage. Pěkné, že? Pěkné až do chvíle, kdy zjistíte, že setkání s těmito novinkami se bude co do exkluzivity rovnat projížďce v Toyotě Supře. Systémy by totiž neměly opustit břehy Japonska. Škoda.

Jídlo na herním podnose

Fanoušci se chtě nechtě musejí srovnat s tím, že novinky na vysloužilé platformě už vycházejí většinou jen v domovské zemi výrobců, což znamená nejčastěji Asii. Japonci na arkády opravdu nezanevřeli, což dokazuje přítomnost a obliba místních Game centers, tedy velkých hal s coin-upy. Velice aktivní zůstává v oboru již zmíněná Sega. Pokud se někdy dostanete do Země vycházejícího slunce, neváhejte si udělat výlet do jokohamské Joypolis. Více než dvě stovky zdejších automatů vám rozšíří obzory a zaručeně vyprázdní kapsu. Sega si podobná centra pod názvem SegaWorld zařídila hned v několika dalších velkých městech světa včetně Londýna či Sydney. Herní gigant ovládá také přibližně patnáctku takzvaných Gameworks hal po Severní Americe. V pěkně provedených kokpitech si tam můžete zkusit například Sega rally 3, Race TV, Initial D4 nebo s puškou ulovit pár dinosaurů v Primeval Hunt. Gameworks (často pod jinými názvy) byly otevřeny ještě v několika dalších světových městech, ale řadu těchto míst už provází vlažnější reakce publika. Centrum ve Vídni dokonce zbankrotovalo po dvou letech od otevření...

Evropa tedy nemá valný zájem a druhou oblastí po Japonsku, která zůstává arkádám relativně věrná, už je pouze Severní Amerika. Specifický zážitek z automatu si tu můžete vyzkoušet třeba v jedné z padesátky místních poboček sítě zábavních restaurací Dave & Buster's. Osedlat harlej před obří obrazovkou s šášaburgrem v ruce tu není nic neobvyklého a podobně se pobavíte také v pětistovce restaurací Chuck E. Cheese's.

Automaty nejsou, tak si je postavíme

Díky kombinaci plného břicha a rozzářených očí amerického dítěte můžeme konstatovat, že v zámoří zatím není nutné hledat pojem „arcade“ jen ve slovníku. V Česku je pochopitelně situace mnohem horší. Netroufáme si vám zde předložit arkádovou mapu ČR, protože jen vy sami nejlépe víte, jak to s automaty v místě vašeho bydliště vypadá (tipům v diskuzi se meze nekladou), ale paušálně lze říct, že české herny jsou raritou a pouťových maringotek zbylo minimum. Situace je až na výjimky taková, že ušmudlané stroje často za nezájmu okolí živoří po jednotlivých kusech v klubech a hospodách a štamgasti je v alkoholovém opojení zapnou spíš jen z recese.

Pokud si nehodláte hrát na arkádového Stalkera a považujete se spíše za zručného kutila, coin-up si dnes můžete díky spoustě internetových návodů vyrobit doma na koleně! Tady Češi s šikovnýma rukama nezahálí. Existuje hned několik tuzemských serverů, které stavbu automatu popisují, namátkou zmiňme třebawww.goodwill.wz.cz. Stačí být trochu truhlářem, lakýrníkem, designérem a vyznat se v elektrotechnice a počítačových technologiích vůbec. Když pochopíte spolupráci vnitřních komponent, problematiku kabeláže, videa (volba zobrazovače v podobě televize, PC či arcade monitoru), rozhraní pro spojení kontrolního panelu s mincovníkem, PC a softwarem, může vám pod rukama s trochou štěstí vzniknout i za méně než deset tisíc korun zcela nové zařízení klasického střihu zvané MaMe cabinet. Tedy zkráceně řečeno - PC s MaMe emulátorem, uložené v ručně vyrobené automatové skříni.

MaMe jako softwarové medium vzniknuvší v roce 1997 je zřejmě nejrozsáhlejším emulátorovým projektem, a když už nic, tak je to alespoň důkaz, že komunita kolem starých arkád nezemřela. Pokud se na stavbu automatu necítíte, nevadí. Nechte se třeba jen inspirovat každoroční mezinárodní slezinou zvanou California Extreme. Ten výlet za to stojí, oblíbená show nabízí krom setkání se stejně postiženými lidmi také hraní zdarma na desítkách klasických zařízení a už nyní se plánuje další ročník! Škoda mluvit, kliněte si na caextreme.org a my můžeme jen popřát příjemné pokoukání.