Článek Apple za babku i milion

Apple za babku i milion

Ondřej Švára

Ondřej Švára

22. 12. 2010 23:40 10
Reklama
Reklama

Každého občas přepadne mlsná a v konfigurátorech PC shopů cvičně „kompletuje“ highendové sestavy za desítky tisíc korun. To máme duálně spojené grafické karty, šestijádrové procesory, terabajty pro zápis dat, vodní chlazení a ceny skáčou a skáčou, ba přímo letí k výšinám. Jestli ale dnes doopravdy sháníte co možná nejdražší osobní počítač, pak je vhodné veškeré hardwarové finesy ignorovat. A z technologického stromu bez obav spadnout na zem. Ten skutečně nejdražší elektronický sluha „dneška“ totiž operuje s řádově nižšími výkony. Nezvládne hezké hry, nepřehraje filmy a nezná ani Facebook. Je to vlastně multimediální břídil. Naproti tomu má ale rodokmen, setřete z něj otisky prstů slavných lidí a honosí se puncem málo dostupné rarity. Je to Apple I. Mimochodem přes třicet let starý krám uvnitř ručně vyrobené dřevěné truhly, co vypadá jako nábytek z chalupy. Běžně se prodává i za milion korun.

Originál se vzkazem

Z prvních dvou set vyrobených Applů I ze sedmdesátých let dosud ve světě ševelí asi tak třicet až padesát exemplářů. Na rozdíl třeba od mladších a rozšířených Macintoshů, které se bazarově prodávají za nějakých 150 dolarů, se ruční práce hardwarového vizionáře a spoluzakladatele Apple Computers Steva Wozniaka cenní do extrému. Čas od času se nějaký jeho kousek z roku 1976 nebo 1977 objeví v aukci a to minimálně za cenu nové fabie. Dali byste v přepočtu tři sta tisíc korun za sestavu s procesorem o jednom megahertzi a se čtyřmi kilobyty paměti? Věřte, že existují lidé, jež jsou za tohle ochotni utratit i víc. Mnohem víc. Mít doma zhmotněný start počítačové revoluce je totiž terno, a proto se už před jednácti lety vydražil Apple I za rovných padesát tisíc dolarů.

A stejnou cenu si nejzachovalejší kusy drží dodnes. Potvrzují to aukční transakce z loňského a letošního roku. Naposled byl za přepočtový milion korun prodán kus se sériovým číslem 82.Vlastnil ho jistý staromilec Jesse Sackman a ze sběratelského hlediska rozhodně nestanovil nereálnou cenu. Jeho aktuálně nabízené zboží původně zakoupené pro Electric City Radio Supply v Montaně budilo pozornost mimo jiné dochovanou originální krabicí s příslušenstvím. Byla v ní k nalezení nejen původní faktura z prosince ´76, manuál a kazeta s BASICem, ale také zpáteční poštovní adresa na dům Jobsových rodičů (garážové začátky Applu) a především Jobsův dopis na obyčejném linkovaném papírku vytrženém z poznámkového bloku. Byla to odpověď na uživatelův dotaz ohledně připojení klávesnice a monitoru. Dnes je to velká cennost osobního charakteru. Lidé znalí základů computerové historie určitě chápou.

S Jablíčkem domů

Kalifornské trio Steve Jobs, Steve Wozniak a Ron Wayne založilo na jaře 1976 Apple Computers především díky tomu, že Wozniak dokázal ručně vyrobit dvě stě kusů inovativního počítače a Jobs jej hned v padesátikusové várce distribuoval široko daleko jedinému kšeftu s hardwarem. Nebylo to těžké. Apple I si své zákazníky našel spontánně. Svojí architekturou a snadností obsluhy totiž hravě překonával dobovou konkurenci včetně božského Altairu 8800. Vždyť třeba jen díky TV přípravě umožnil něco tak triviálního, jako je pohodlnější práce s textem. Na externí obrazovce se řádky zobrazovaly daleko rychleji, než bylo zvykem u tehdy oblíbeného dálnopisu.

Prostřednictvím prvního Applu se mohla výpočetní technika konečně a po právu přesunout z velkých pracovišť do příbytků obyčejných lidí. A proto má tento stroj své místo i na herním serveru. Ano. Ačkoliv Apple nebyl primárně určený k zábavě, právě on byl opravdu prvním osobním počítačem, který byste si bývali chtěli koupit domů a mimo jiné na něm i hrát. Chtíč po zábavě potvrzují stohy amatérských hříček napsaných v BASICu. Nejde sice o žádné zázraky (nevyrovnaly se softwaru z tehdejších prvních konzolí), ale z hlediska vývoje to byla zásadní softwarová dílka. Blackjack, Bowling Game, Buzzword Generator, Crap Game, Slot Machine či Star Trek – to byly hry, které najednou bavily majitele dosud tak suchopárné platformy, jakou v druhé polovině sedmdesátých let osobní počítač byl.

Opravdovou herní platformou se stal samozřejmě až Apple II díky výkonnějšímu hardware a barevné grafice. Ovšem faktem zůstává, že bez technologického a hlavně duchovního základu svého předchůdce by něco takového nezvládl. Rychlý nástup Applu coby game-friendly platformy mohl být v době začínajících konzolí a dosud spícího IBM-PC uskutečněn právě jen díky nadšené práci autorů z doby jeho předchůdce.

Retro alternativa

Člověk bez znalosti pozadí a výše popsaných historických souvislostí může opravdu jen těžko chápat, že je dnes někdo schopen v aukci nabídnout a hlavně koupit takřka nepoužitelný PC hardware za cenu nového auta. Nutno však objektivně podotknout, že toto je opravdu jen špička ledovce, v podstatě sběratelský hardcore. Chudší zájemci se dnes k technologické legendě totiž mohou dostat i výrazně levněji. Cenovou nedostupnost originálních historických Applů řeší nákupem kvalitních remaků. Hardwaru téměř k nerozeznání od originálu, avšak se zlomkovou cenou.

Spousta firem z celého světa si na tom v posledních letech založila byznys. Obchodují s takzvaným živým retrem. Prodávají autorsky ošetřené napodobeniny starých počítačů a první Apple je toho výsostnou součástí. Jeho moderní dvojče pod názvem Replica 1 produkuje například Vince Briel. Autorskoprávní souhlas k podnikání dostal tento americký kutil od samotného Steva Wozniaka a dnes si můžete remake Applu I pořídit za pěkných dvě stě dolarů. Ano, je to sice pořád dost peněz, ale na druhou stranu jde o pouhou třetinu původní historické ceny a hlavně dvěstěpadesátkrát vydělenou hodnotu z nejvyšších aukčních nabídek.

Urob si sám

Briel získal povolení k použití originální ROM, nezbytné pro spuštění původního softwaru, a proto je dnešní Replica 1 téměř identická s předlohou. Briel ji i stylově distribuuje přesně tak, jako bylo u Applu I zvykem. Moderní kopie je dodávána bez klávesnice, bez monitoru i bez napájecího stroje. To vše si musí zákazník sehnat sám a doma doplnit. Pamětník se tomu nediví. Starý Apple byl totiž i přes svoji dobovou výjimečnou kompaktnost a kompletnost stále pouhou stavebnicí. Neprodával se sice jako tehdy běžný soubor holých hardwarových součástek (díky spojení procesoru, paměti a videa na jedné základní desce mohl stát příznivých 666 dolarů), nicméně bez další práce samotného majitele by nefungoval. Byl určen pro lidi, co si dokázali k hardwaru připojit vše výše jmenované a celek pak ještě následně napumpovat svým vlastním, nebo kompatibilním, softwarem.

Nová doba si u Replicy v zájmu uživatelského komfortu vyžádala jen drobné úpravy. Z důvodu nedostupnosti starých periférií musely být nahrazeny některé staré porty. Místo těžko sehnatelné ASCII zapojíte do novodobého Applu klasickou PS/2 klávesnici a zdroj postačí v běžném provedení ATX. Ovšem pozor. To celé musíte nakonec zase uložit do ručně vyrobené bedničky. No vážně. Kromě první padesátikusové várky pro lokální obchod nebyl Apple I nikdy distribuován s vlastní bednou. I to byla záležitost pro domácí dílnu. A vlastně i proto je tento počítač tak vzácný. Vždyť téměř každý kus je designový originál.

Pro současné zájemce nebude trocha truhlařiny problém. Vždyť jde o styl a věrnost. O vzdání holdu legendě. Apple I vznikl v době, kdy se velké společnosti jako Hellwet- Packard, IBM či Xerox dívaly na domácí PC s despektem. Sám Wozniak byl tři roky zaměstnancem HP, které vůbec nechápalo, proč by lidé měli mít doma počítač. Wozniak to ale věděl. A my také. Apple přehodilo výhybku.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz