Recenze s vydavatelem Team17

Máte na výběr. Kajícně si zbičujte nahá záda šňůrou od gamepadu (pokud tedy nemáte bezdrátovou verzi), nebo zapněte Blasphemous 2 a postavte se svému hříchu čelem. Možná vám přijde přehnané, přirovnávat pouhou hru k očistci. Ale druhý díl úspěšné soulslike metroidvanie není jenom hra. Je to krvavá litanie a přehled fanatické brutality z alternativní dimenze. Téhle plošinovce nic svaté: ani vaše prsty, bolavé od horlivého klikání, ani oči, oteklé po hodinách rubání jediného bosse, a už vůbec ne vaše nervy. Jenže, ono je to všechno tak příjemné, jak jen soulsovky umí být.

Hele, já vážně nevím, jak se do téhle recenze pustit. Vážně ne. Vždycky, když jsem se chtěl vrhnout do psaní prvních řádků, musel jsem celý Word vypnout a nové červíky si zapnout znovu. Protože vlastně nevím, jaké z nich mám dojmy. Asi bych je dokázal říct nějakému kamarádovi, ale napsat do recenze? Já fakt nevím. Ale víte vy co? Už jsem jednu ne úplně normální recenzi napsal. Tak to uděláme takhle. Neberme to jako recenzi. Pojďme si prostě popovídat.