Článek Homosexualita ve hrách

Homosexualita ve hrách

elisheva

elisheva

30. 7. 2006 22:57 84
Reklama

Tak se na to podíváme. Popravdě, nejprve jsem chtěla napsat článek o penisech jednotlivých herních postav, ale kvůli mnoha nepříjemnostem, které tento návrh doprovázely, včetně rozhořčeného dopisu od Nintenda, který požadoval uveřejnění Mariových mír minimálně na průměr 10 cm a délku 35 cm, jsem se nakonec rozhodla, že místo toho, abych vám lhala, raději sepíšu seriózní studii. Tedy možná ne tak seriózní, ale snad vás aspoň u srdce pěkně zahřeje. Možná budete překvapeni jak jsou s námi homosexuální charaktery dlouho a že doba, kdy byly výhradně určeny k pobavení hráčů je dávno pryč.

Průkopničtí svalovci

Japonsko bylo homosexualitě už odpradávna otevřené, a tak není divu, že jedna z prvních her, které se odehrává ve světě jak z nejdivočejších snů kapely Village People, pochází právě odsud. Na přelomu bujarých devadesátek vznikla teď už celkem legendární arkáda Cho Aniki. Dvojice namakaných kulturistů coby hlavních hrdinů jmenovitě mezi homosexuály nepatří, ale výraz Aniki ve slangové japonštině neznamená pouze „starší bratr“, ale je to také označení pro toho, kdo večer dělá tátu. Protagonisté jsou navíc pojmenováni po gay časopisech a vlastně vůbec – stačí jen jediný pohled na obal hry a už je jasné, že se nacházíme spíše v teplých oblastech. Případně můžeme zmínit automatovku Vendetta, kde byl váš hrdina napadám homosexuály v kožených pumpkách a postupně znásilňován, což se projevovalo na jeho zdraví. Pokud však nebyl zrovna v dosahu jejich chtíče, vydováděli se na lampách veřejného osvětlení. Bohužel/bohudík se hra za brány Asie moc nedostala.

Západ se k tomu nehlásí

Homosexuálové to z počátku v herním světě neměli vůbec lehké (a ne, že by to dnes bylo zrovna lepší). Když se někdo takový ve hře objevil, většinou se jednalo právě o japonskou produkci s typicky zženštilými anime hrdiny nebo v západním herním světě většinou o některou z urážlivých narážek na čtyřprocentní menšinu. Například v šestém pokračování Leisure Suit Larry vaše hra skončila v momentě, kdy jste přijali nabídku od gaye, který se vás snažil sbalit. Samotné slovo homosexuál pak bylo explicitně použito až v roce 1995 v adventuře The Orion Conspiracy. Hlavní hrdina Devlin McCormack, který žije na vesmírné základně, se snaží vyřešit vraždu svého syna. Celé vyšetřování skončí pro pana McCormacka velmi „drastickým“ zjištěním, že jeho potomek byl gay. Právě pro toto nekřesťanské zakončení měla hra nakonec rating až od osmnácti let. Komické, že?

Sice malé změny, ale přece

O dva roky později v 1997 vyšel další díl mlátičky Power Instinct – Groove on Fight, jak jinak než japonské produkce. Poprvé se zde objevuje otevřeně homosexuální pár, a to sedmnáctiletého Damiena a o 26 let staršího Němce Gartheimera. Ačkoliv Rudolph Gartheimer vypadá spíše jak z divokých nazi S&M filmů, hra byla přijata celkem s úspěchem. Je však otázkou, jestli také položila další ze základů přijmutí homosexuální menšiny mezi hráči a ve světě vůbec. Jen o rok později pak vyplivl Interplay svůj velký hit Fallout 2. Ten šel dál a dokonce se zde objevila první možnost homosexuálního manželství. Na tu dobu jistě zcela šokující a dnes na něco podobného narazíte například u Fable. V roce 2000 pak přišla další japonská hra Wild Arms 2. Jedním z hrdinů je Brad Evans, který se snaží zachránit svého milence Billyho. Tenhle pár je zajímavý už tím, že značně prolomil ledy co se týče gay stereotypu. Billy i Brad nejsou zženštilí, jsou to urostlí hoši a jejich sexuální orientace není v příběhu vůbec podstatná. Je to prostě obyčejná věc. Naneštěstí, jak už je dobrým zvykem, v USA se nějakým pochybným překladem vytratil fakt, že Bred a Billy nejsou pouze kamarádi, ale že spolu chodí.

Hot 01

Rok 2001 byl, co se týče homosexuálních a bisexuálních charakterů, asi jedním z těch nejznámějších. Přesně tehdy totiž vypustili do světa úspěšnou hru (která se zapsala do podvědomí mnoha chlapců především jako „ta s lesbičkami“) Fear Effect 2. Slečny Hana a Rain jsou si sobě přeci jen o něco blíž než kamarádky. Spolu s Fear Effectem vzniklo také pokračování Metal Gear Solidu - Sons of Liberty, kde se objevuje postava Vampa, který se přiznává k mileneckému vztahu se Scottem Dolphem. Mimo jiné zde hraje svou roli i postava mírně kontroverzního Raidena. Svým neobyčejně dívčím vzhledem, přiléhavou kombinézou a blonďatými vlasy si nakonec vysloužil osahávání genitálu americkým prezidentem a svojí parodickou verzi - majora Raikova, který se jakožto 100% gay objevil ve třetím pokračování Snake Eater spolu s milencem plukovníkem Volginem. I MMORPG City of Heroes se může chlubit svou zkušeností s homosexualitou, i když trochu jiným způsobem. V roce 2004 skupina gayů vytvořila vlastní gildu, která pak bojovala s homofobikům patřícím charakterům. Zajímavý způsob vyřizování účtů.

Šaty dělají člověka

Svojí zmínku si zaslouží i transsexuálové, neboť i ti mají své místo ve společnosti a to nejen jako tanečnice na obskurních večírcích. Transsexuálové se vyskytují ve hrách poměrně často a to především jako psychopatičtí šílenci posedlí nějakou mrtvou ženou. Stejně jako v Resident Evilu například Alfred Ashford. Ale samozřejmě není to jediný způsob prezentování. Japonci ani tentokrát nezklamali a svým přívětivým vztahem k prolínání jednotlivých pohlaví vytvořili nejednu kladnou transexuální postavu. Jistý zmatek však vznikl kolem postav v Super Mariovi. Růžová potvůrka Birdo, která plive vajíčka, je překvapivě v americké verzi chlapecká postava, která si myslí, že je žena. V Japonské verzi se přitom jmenuje Cathrine a odjaktěživa to byla slečna. V Paper Mariu můžete zase hrát za postavu Vivian, která vypadá jak slečna, ale přesto v japonské verzi je to muž. Už v tom máte zmatek?

Nespravedlnost?

Co se týče lidí, kteří v herní branži pracují za zmínku asi stojí Dani Bunten, který v 80. letech udělal pár titulů a v roce 1992 se nechal přeoperovat na dívku. Další zajímavou postavou je pak Jacques Servin, který pracoval v Maxisu, ale byl vyhozen, že do hry SimCopter svévolně zařadil i některé gay charaktery. Gayové, lesbičky nebo transsexuálové to rozhodně nemají lehké a řekla bych, že v tak silně homofobní společnosti jako jsou hráči, to mají ještě horší. Nezbývá než doufat, že se celkově jejich postavení zlepší, a stejně jako dnes nikomu z mužů nevadí hrát za Laru Croft, nebude za čas nikomu vadit hrát za homosexuála.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama