Opatrná unie
NVIDIA DLSS 4.5 - AI snímek k nerozeznání renderu
NVIDIA na letošním CES 2026 v Las Vegas zase jednou ukázala, že hardware je sice fajn, ale software je to, co dneska prodává grafiky.
Často se divíme, jaká japonská hra si našla cestičku přes celou Asii až do Evropy – anebo spíše přes Pacifik, Spojené státy a Atlantik. Při představě korejského národa namačkaného u Starcraftu jen obracíme oči v sloup. Čínští farmáři v online hrách budí škodolibý úsměv. Americké šílenství kolem pěti hvězdičkových titulů pak hodnotíme jako vliv přílišné reklamní masírky. A sami v Evropě se považujeme za vkusné hráče, kteří dokáží nejen rozpoznat kvalitní hru, ale také ji vytvořit nebo se do ní snažit dávat umělecké zlomy, jako ve francouzské vlně z poloviny devadesátých let. Nejde přitom o nic jiného, než jak naše národní mentalita nahlíží skrz vlastní historické umělecké hodnoty na nová interaktivní díla – nebo co se s nimi snaží dělat. Proto vpravdě neexistují globálně úspěšné hry, stejně jako neexistují globálně úspěšné filmy – a výjimky potvrzují pravidlo. Podíváme-li se na statistiky, obvykle u některé hry nebo filmu převažuje buď výdělek ve Spojených státech, nebo v Evropské unii. Podle toho se dá spolehlivě zjistit, na jaké struny je potřeba zabrnkat Evropanům nebo Američanům, o asijských národech nemluvě.
Přesně na to nedávno narazil časopis Forbes, který v závislosti na výzkumech prodejnosti označil Evropu za region, kde hry nenacházejí zdaleka tak velkou odezvu, jakou by vzhledem k možnostem trhu měly mít. Oproti tomu obyvatelé Spojených států jsou mnohem vstřícnější ke každé novince, i k hardwarovým inovacím. S radostí dají peníze téměř do všeho, co se objeví na pultech, a herní společnosti proto cílí na Ameriku jako na „hard core trh“, kde se prodá většina vyvíjených her, které oproti tomu v Evropě nemusí mít úspěch. Proč? Protože jsou moc náročné nebo nic nenabízejí. Evropané preferují jednoduché, krátké hry nebo hříčky, více se orientují na internetové casual záležitosti a k velkorozpočtovým titulům se chovají zdrženlivě. Na prvním místě v evropské prodejnosti za loňský rok se umístila DSková Brain Training, následuje FIFA 2008 a Wii Play – tedy dvě casual hry na jednu velkorozpočtovou. Necelý milión kopií Halo 3 se prodal v Evropě oproti necelým pěti miliónům ve Spojených státech. Žebříček samozřejmě nemá absolutní výpovědní hodnotu, čerpá z údajů z Německa, Francie a Velké Británie, ale naznačuje, jak se jako Evropané lišíme. Anebo jiný příklad: hry jako S.T.A.L.K.E.R. nebo Gothic 3 zaznamenaly úspěch v Evropě, na druhé straně Atlantiku však ne.
Pro herní firmy takový žebříček (a samozřejmě interní průzkumy) znamená možnou změnu orientace a větší diferenciování regionální výroby. Vznosná myšlenka globalizace selhává, pakliže je zjištěno, že nevydělává. Na tom, že Evropané preferují casual hry, ostatně také není nic špatného – přiklánějí se k jedné mohutné větvi herního průmyslu, kterou podporují čistě kvůli své přirozenosti. Stejně tak Američané lépe zabírají na Halo 3 nebo Gears of War. Zajímavá – a čistě teoretická - otázka se dostavuje vzhledem k práci herních novinářů. Pakliže by trh viditelně preferoval casual hry a hříčky, mají se ocitnout na předních místech herních médií, zatímco velkorozpočtárny by se měly uskrovnit? Samozřejmě ne, protože to neříká, že by šlo o špatné hry.
Výsledný obrázek je jinde: Spojené státy se svojí láskou k hitovkám a Evropa se svým rezervovaným pohledem na věc se výborně vyvažují a situace garantuje, že nepřeváží ani jedna strana a na každého se dostane. Periferně se také opět potvrzuje, že PC není mrtvá platforma, protože může sloužit jako distribuční prostor právě pro casual hry a celý internetový interaktivní segment. Že Evropané mají náběh na konzervatismus, ostatně Forbes dovodil také podle toho, že minulý rok se prodávalo ve zmíněných zemích nejvíce PlayStation 2 (47 procent), Nintendo DS (25 procent), Nintendo Wii (7 procent) a Xbox 360 (5 procent). Tváří v tvář takovým faktům nemůžeme říkat „všechno je přece úplně jinak“ - v závislosti na prodejnosti konzolí se formuje i dostupnost titulů. Majitelé PlayStation 2 nezoufejte, váš trh bude v Evropě ještě pár let silný. Absurditka ze zákulisí: velká část nových her pro PS2 se vyvíjí v Indii. To je, panečku, globalizace!
