Mansions of Madness

Mansions of Madness je další přírůstek do stále se rozrůstající rodiny společenských her, co se inspirovaly v makabrózním mýtu Cthulhu spisovatele, básníka a podivína H. P. Lovecrafta (celým jménem Howard Phillips Lovecraft). Vše je zasazeno do kontextu dříve vydané deskovky Arkham Horror, jež je jedním ze stěžejních produktů firmy Fantasy Flight Games. Autorem Mansions of Madness je přitom dobře známý Corey Konieczka, který zde vytvořil semikooperativní hru, kde jeden z hráčů hraje proti ostatním.

Jak nelépe začít?

Naplánujte herní večer tak, aby bylo co nejvíce pošmourné počasí.
Sezvěte kamarády a přátele. Vybírejte zádumčivé typy s depresivní povahou. Děti a Jima Carreyho nebrat!
Na stůl patří černé plátno, na kterém se bude tetelit světlo z obřadních svící. Sami se oblékněte do sutany a skryjte svou tvář hluboko v kápi. V případě nouze může posloužit i župan.
K občerstvení podávejte červené víno a olivy nadívané mandlí. Všem ale tvrďte, že je to krev vašich obětí a to na tácku jsou vydloubané oči stvůr, jež chováte ve sklepě právě pro tyto účely.
Hra může začít... Na prahu domu ocitli se stateční vyšetřovatelé, kteří za úkol si dali vypátrat, jaký pochmurný osud stihl nebohého Waltera Lynche.

Životní dilema - světlo nebo tma?

Na začátku se zúčastnění hráči musí dohodnout, kdo že bude hrát za "pána domu" a kdo budou stateční vyšetřovatelé, kteří se mu tady postaví na odpor. Následně je potřeba vybrat scénář, podle kterého se bude hrát. K dispozici je celkem pět příběhů, všechny přitom lze modifikovat pro opakované hraní. Děj se motá okolo probouzejícího se pradávného zla, nečisté magie, temných kultů a podobně. Znalost příběhů H. P. Lovecrafta není sice nutností, ale fanoušci některé detaily jistě ocení.

Podobně lze nahlížet na provázanost s deskovkou Arkham Horror, jejíž hráči zde bude jako doma - na výběr jsou totiž staří známí jako pistolník Joe Diamond, řádová sestra Mary, či univerzitní profesor Walters. Každá postava má samozřejmě nějaké ty speciální schopnosti a vlastnosti. Vybrat si můžete i čistě dle sympatií.

Herní plán je tvořen jednotlivými místnostmi domu, kam neodmyslitelně vedou kroky vyšetřovatelů, jež ze začátku neznají celý příběh. Mají jen určité indicie. V průběhu hry však odkrývají strašlivou pravdu, a pokud mají štěstí, odhalí i záměry "pána domu". V jednom příběhu například zdědíte prastaré sídlo, ale když se na panství jednoho deštivého večera vypravíte, zjistíte, že váš štědrý předek tak úplně nesplňuje definici slova „mrtvý“. Přijít na to, jak ho zastavit, nebude vůbec snadné.

Naproti tomu Zlo to má o poznání jednoduší, protože hned od začátku ví, jaké má podmínky k dosažení konečného vítězství. Někdy to je obětování jednoho z hrdinů na oltáři pradávné entity, jindy musí přivést vyšetřovatele k úplnému šílenství. Záleží zkrátka na scénáři. Nicméně je právě na vyšetřovatelích, aby co nejdříve odhalili plány Zla a pokusili se je překazit.

„Hele, tady někdo v kredenci zapomněl brokovnici...“

V průběhu kola mají hráči k dispozici základní akce: pohyb, prozkoumávání, boj, využití svých schopností. Nejvíce důležitý je ovšem akt prozkoumávání, protože v různých lokacích se nacházejí jednak velmi užitečné předměty (kdo nikdy nedoutnal, nemůže ocenit hasičák), ale hlavně kousky příběhu, které musejí hráči skládat, neboť je vedou dál po mapě. Každé kolo Zlo sílí, takže pokud se nepodaří hráčům doplnit chybějící příběh v daném čase, prohrají.

Nejednou pak vyšetřovatelé budou potřebovat otevřít tajemnou schránku, propojit drátky u rozbitého zařízení, či projít skrze tajné dveře. Ve všech těchto případech je před aktivního hráče vysypáno několik dílků skládačky a hra ve hře může začít. Jedná se povětšinou o klasické puzzle, ale hráč má k dispozici jen tolik tahů, kolik má jeho postava inteligenci. Jednoduché a velmi funkční. Postavy musí spolupracovat a rozdělovat si úkoly v závislosti na tom, za koho hrají. Profesor se tedy hodí na luštění hieroglyfů, zatímco mafián s kulometem ho přitom může krýt před dotírající havětí!

Zamiř, stiskni spoušť a modli se!

Boj je řešen velmi nestandardně - a přitom dostatečně elegantně. Hráč prostě oznámí, jakou zbraní na jakou příšeru útočí, pán domu otočí kartu z balíčku, která přísluší konkrétnímu typu příšery a přečte z ní krátký úryvek textu. Následuje kontrolní hod a opět se z karty ocituje, co že se vlastně stalo. Vše je podřízeno atmosféře. Žádné suché počty.

Postavy v průběhu dobrodružství neztrácejí jen na statistikách, ale propadají různým děsům, získávají fóbie, nečekaně se obracejí proti svým spoluhráčům a tak dále. Zbraně se rozbíjejí, nože se lámou a v pistoli se zasekávají náboje. Beznaděj stoupá... Vyhrát v Mansions of Madness tedy není vůbec jednoduché.

Co se skrývá ve tmě?

Herní partie vychází na 1,5 hodiny a celou dobu těží z atmosféry, jež by se dala krájet gilotinou. Pokud máte v herní skupině člověka, který dokáže dobře vyprávět příběhy a který bude ochoten vám dělat "pána domu" - máte o jedinečný zážitek postaráno. Nevýhodou je poměrně zdlouhavá příprava, kdy i menší chyba v rozložení herních komponentů může zničit celou partii.

Pro někoho je také 5 scénářů málo, ale je potřeba říct, že každý z příběhů se hraje trochu jinak a porce zábavy je opravdu veliká. Navíc jsou již k dispozici celá čtyři rozšíření.

Resumé

Stručně a jasně. V případě Mansions of Madness jde o hru, kde je na prvním místě skutečně parádní atmosféra, podpořená přitažlivým kooperativním rámcem. Pokud hledáte pro dlouhé (či krátké) večery něco na tento způsob, není proč dále váhat!