Získej herní notebook MSI Crosshair A16 s NVIDIA GeForce RTX 5070. Zúčastni se herního kvízu ->

Více informací

Zpět na článek

Diskuze: Hry potřebují lepší příběhy než porno

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Level 1

25. 2. 2014 12:28

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Medimali: No nevím, WotA mi kvalitou psaní připomínalo fan-fiction, proto to přírovnání k Twilightu. Mnohem radši jsem si o téhle válce (o lore obecně) přečetl na WoWWiki. A příběh Warcraftu taky není nic co bych vyzdvihával jako příklad toho, že herní příběhy jsou na stejné úrovni jako ty ostatní, je to klasické politicky korektní high fantasy, kde záporáci vyskakují jako v shonen manze. Ale je sakra rozsáhlé a docela zajímavé.

Level 1

24. 2. 2014 10:57

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@mastrdisastr: A pak jsou tu hry, kde na příběhu nezáleží, ale dají se hrát pořád dokola a nikdy neomrzí.

Level 1

22. 2. 2014 19:37

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@j.l.: Knihy, hry i filmy jsou od toho aby bavili, to ale neznamená, že nemůžou být něco víc než pouhá zábava.

Level 9

21. 2. 2014 11:38

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Nejsem si jist, ale asi s autorem nesouhlasím. V určitém, omezeném pohledu, má pravdu, ale podle mne příliš zevšeobecňuje a ignoruje hry, které prostě na příběhu nestály a nikdy stát nebudou a pro něž bude příběh (scénář) vždy vedlejší.
Nepopírám, že pro mnohé pak přítomnost takového kvalitního příběhu může subjektivně oddělovat výborné hry (C&C) od dokonalých (Original War). To ale nedává vyprávění/scénáři nějaké výjimečné postavení. Považuji je jen za další herní atribut.
Souhlasím s autorem, že nezúčastněný pozorovatel se opravdu nezabývá interaktivní podstatou hry, ale vnímá ji sakra stejně a podle mne i často více než příběh samotný. Sebelepší příběh dokáže mizerná hratelnost a špatné mechanismy zabít a hráče odradit a ani oskarový scénář je nezachrání. Snaha o vytvoření dojmu výjimečnosti vyprávění není na místě. Pokud jde navíc o tolik zmiňované filmy, tak si schválně zkuste zhodnotit v čem spočívá dokonalost filmů jako třeba Markéta Lazarová (nejlepší český film loňského století) či 2001: Vesmírná Odyssea. A takových příkladů by se jistě našlo více.
Já sám například dospěl k názoru, že i neoriginální děj se zajímavými postavami a jejich vývojem vnímám mnohem pozitivněji než za každou cenu originální maglajz. Tudíž bych klidně mohl vyvodit závěr: "Soustřeďte se na postavy a jejich vývoj!". Ale nevyvodím. Podle mne by si měl tvůrce zanalyzovat tvořenou hru a pochopit nosné prvky/atributy hry. Pokud tedy vytváří adventuru či polointeraktivní film (Walking Dead), pak ať se na scénář opravdu soustředí, pak článek sedí. Pokud chce vytvořit něco víc než jen AAA střílečku (např. Spec Ops: The Line), pak ať mu věnuje alespoň stejně pozornosti jako ostatním prvkům. Nicméně velká spousta her si může dovolit ten komfort nesoustředit tolik síly na dokonalý scénář či jej úplně ignorovat a měla by se soustředit hlavně na odladěné herní mechanismy, které pro mnohé dělají hry hrami a často i dokáží vytvářet příběh vlastní. "But that is another story" :)

Level 1

21. 2. 2014 09:12

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Já bych to rozhodně neviděl tak černě, dost velký problém je délka. Zatímco film zvládnete shlédnout do 3 hodin, u her se na cokoliv pod 6 hodin nadává, že je to krátké. Film dokáže vyprávět silný příběh protože běží podle scénáře, v každé sekundě je přesně definované co se má dít, u her je takový přístup absurdní a ve většině žánrů také nežádoucí. Je třeba si uvědomit, že hry jsou odlišný žánr od filmů a vzhledem ke své formě nemůžou nabídnout příběh stejně jako film a ani nemají, stejně jako film nedokáže nabídnout příběh ani přibližně jako kniha. Představte si takové Goodfellas, kde by bylo 6 hodin přestřelek ... Co hry můžou nabídnout a ostatní média ne, je interaktivita. Díky interaktivitě se člověk dokáže sžít i se slabším příběhem daleko více než když sleduje dobrý film, a taky na mnohem delší dobu. Čili abych se nějak vymáčkl, je absurdní nahlížet na herní příběhy stejně jako na filmové příběhy, a nejde tady o žádně "snižování laťky", zkrátka jde o jiný formát média a jinou formu vyprávění, která v některých ohledech zaostává, ale v jiných zase vysoce předčí filmové příběhy .

Krom toho bych filmy teda nějak nepřeceňoval, až na pár případů je to za poslední roky dost bída co se příběhu týče ...

Level 1

21. 2. 2014 07:53

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Podle mě erotika ve hrách může zničit vnímání člověka nejen na hru, ale i na příběh. Jednoduchý příběh starý tak týden. Říkal jsem všech kamarádům, aby si koupili Zaklínače 2, protože byl ve slevě (za nějakých 4 euro, myslím). Někteří odpověděli, že na RPG hry nejsou, což je pochopitelné, že všichni jsou na RPG. Ale někteří mi odpověděli formou, že na porno se mohou koukat zadarmo. Tohle mě trošku naštvalo. I přes půlhodinovou diskuzi o tom, že zaklínač není jen o erotice, ale příběh o Geraltovi je skvělý (např. řeší složité (?) otázky genocidy), byl jsem označen jako fanboy, zaslepenec atd. Ano jsem fanoušek, jak knih o zaklínači, tak herní adaptace, ale i tak mohu mít objektivní názor o hře. Ta hra není porno. Podobný případ nastává u Mass Effectu.

Ještě spoilery (hlavně konců) dost ničí zážitek ze hry (potažmo zážitek z příběhu), ale tohle je jasné proč. (viz Gone home, Mass Effect, Beyond...)

Level 1

25. 2. 2014 09:22

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Medimali: 20 knih, kde většina je kompletní brak na úrovni Twilightu (zdravím trilogii Válka Prastarých, bleh).
Objem neznamená kvalitu.

Level 1

21. 2. 2014 10:10

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Myslím si, že mnohé příběhy z her snesou srovnání s ostatní tvorbou alespoň v hloubce zážitku. Například Mass Effect 1., Ground Control II., Warcraft III., …. Tento typ příběhů operuje s klišé, ale na takové úrovní, že dokáže zaujmout a tyto příběhy si stále pamatuji.
Jsou tu také příběhy snažící se rozvinout literární díla, kupříkladu datadisk Bitva o Středozem II., Návrat černokněžného krále velmi citlivě rozvíjí náznaky příběhu začleněného do Tolkienova díla, v tomto ohledu sluší zmínit i sérii Zaklínač, i když v ní jsou některé charaktery ohýbány spíše k potřebám autorů.
Achilovou patou herních příběhů je „přinášení poselství“ nějaká hlubší poučení krom obligátních „pomáhej ostatním, oni pomohou tobě“ „dobro vítězí nad lží a nenávisti“ atd., jen málo kdy je „poučení“ ucelenější a hlubší (snaha o to např. Spec: Ops the Line,…). Důvody jsou nasnadě, zaprvé, hry se stále ještě příliš nevymanily z mentální kolonky „dětská, teenegerská zábava“, dále se většina her snaží o instantní hratelnost, té výraznější rozvíjení příběhových motivů neprozpívá a v neposlední řadě tvůrci vědí, že velká část hráčů chce u dnešních her „vypínat mozek“ tudíž by je ucelenější vypravování spíše nudilo a iritovalo. (ohledně posledního bodu měl velmi pěknou úvahu Radek Fridrich v rámci vidcastu o akčních hrách)
Není podle mě vyloženě nutné hrám nutit lepší vypravovaní, neboť se drží vzoru ostatní produkce 10% stojí za zapamatování, 90% je stejně spotřební jako menu ve fast foodu. U her je takovýto přístup markantnější, jelikož například knih ročně vyjde mnohonásobně více než her a o většině „spotřebních“ stejně ani neuslyšíme (červená knihovna, detektivní romány,…), ale když ročně z několika desítek herních titulů stojí za zvážení jen pár (z hlediska příběhu), pak to vnucuje zkreslený dojem, že hry jsou na tom mnohem hůře. Také je třeba podotknou, že hry nemají zatím zdaleka tak hluboké kořeny, jako knihy či filmy, ze kterých by mohli čerpat kladné příklady. Pokud se budu snažit někomu vnutit nadřazenost literatury, omlátím mu o hlavu Shakespera, Tolkiena, Orwella atd…, ale většina děl která bych k tomu použil, jsou starší než herní průmysl sám.
Kvalitní příběh je vždy milé překvapení, ale zase na druhou stranu, kolik kvalitních příběhů se objevuje v dnešní Hollywoodské produkci? (Transformers, Pacific Rift, Avangers,…) Navíc podle mě není příliš dobrá moderní představa o tom co je to umění. (jakýsi vše naplňující cíl povznášející estetické i duševní zážitky) Umění je od slova umět, proto je mi přednovověké pojetí umělce coby řemeslníka na špice svého oboru přijde mnohem přirozenější, brání to křečovité tvorbě umění pro umění. (Řemeslník na špičce svého oboru například nepotřebuje k přežití subvence, na rozdíl od abstraktního „moderního“ umělce. Viz. Rembrant, Velasquez, Mikelangelo…)

Smazaný uživatel

Level 1

20. 2. 2014 23:36

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Tak třeba příběh v Dead Space 3 mě nehorázně iritoval. Takhle opravdu ne.

Level 1

20. 2. 2014 21:37

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Pěkný článek a myslím, že by ještě šel rozvést. Problém nevidím ani tak v samotném příběhu, jako ve vyprávění. Takový Bioshock Infinite má senzační příběh, ale silně kulhá při jeho vyprávění. Jednoduše je hra rozsekána na arény, kde se střílí, a klidnější části, kde vám Elizabeth něco říká. A to rozsekání je až moc viditelné. Bohužel to takto nedělá jen Infinite. Příběh dle mého názoru klidně může být jednoduchý, ale vyprávění by mělo excelovat. Takové klasické filmy jako Čelisti, Alien či Predátor mají příběh na jeden odstavec, ale právě jeho vyprávění dělá mnoho.

Dokonale skloubit vyprávění a hratelnost chce studio The Astronauts s The Vanishing of Ethan Carter nebo Frictional Games se SOMA, tak uvidíme, jak se jim to povede.

Level 1

20. 2. 2014 21:28

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@toto: Ano, jistě, toto článek nerozporuje, naopak na tuto skutečnost poukazuje. Plus porno ber jako standardní hyperbolu... Jinak díky za kvalitní názor :)

Level 1

25. 2. 2014 12:34

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@toto: Ty WotA bereš jako vybroušenou povídku (vždyť je to 700 stránková trilogie :D)?

Level 1

21. 2. 2014 12:21

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jiří: Žádná nedostihla je dost přehnané, znám spousty her které mají lepší příběhy a postavy než tebou zmiňované.

@celoush: Souhlasím, jednoduše, některé hry příběh prostě nepotřebují, například Symphony of the Night je podle mnohých nejlepší hra na PS1 (nebo dokonce všech dob) a to má příšerný příběh, postavy i dabing. Další příklad by mohlo být Dark Souls, které taky na příběhu nestojí, sice tam je, ale když ho hráč nevnímá tak to nijak nesníží herní zážitek.

Level 1

20. 2. 2014 23:23

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Asi jen u jedné hry jsem schopen říct, že je příběh dost silný na to, aby vyvrátit toto tvrzení. Ale fakticky se dá souhlasit s autorem, ač je to značně zobecňující. Určitě u akčních stříleček nemůžeme čekat nějak zásadní sdělení, či obsah. Pak jsou tu hry, které jsou spíše příběhové jako jsou RPG a Adventury u kterých je příběh mnohem důležitější. A nakonec tu jsou online a MMO hry, které nejspíše příběh valných kvalit nikdy mít nebudou.

Je to hodně zajímavé téma a jak jsem napsal s autorem se dá rámcově souhlasit, jen je otázka, zda-li je herní průmysl připraven se posunout na takovou úroveň příběhu, jako očekáváme spíše od knížek, či filmů. Možná že ještě nenastal ten správný čas. :-)

Reklama

Reklama