Dante’s Inferno
Snad každého hráče, který kdy dával na hodinách literatury pozor, již muselo napadnout, že by se z Alighieriho Božské komedie dala udělat velmi zajímavá hra. EA se chopilo šance a tuto neprobádanou látku svěřilo lidem z Visceral Games (dříve známí jako EA Redwood Shores), kteří se proslavili hlavně díky svému velmi povedenému hororu Dead Space. Dante byl z básníka povýšen na zamilovaného řezníka a výprava za láskou mohla začít.
Táhněte do pekla!
Ačkoliv je kniha velmi zajímavá, kdyby se její děj nedočkal jistých změn, pravděpodobně by na hráče měl velmi podobný účinek jako na čtenáře – uspávací. Beatrice se proto z nebe musela přesunout do pekla, kam ji uvrhla samotná smrt, a Dante Alighieri se z cestovatele musel přeměnit na neohroženého zachránce. Změnám se nevyhnul ani Vergilius (Danteho rádce), jenž ustoupil do pozadí, aby přebral roli NPC, které se tu a tam objeví, aby nám dalo radu, jak se dostat ze zapeklitých situací. Ovšem s radami v pekle člověk daleko nedojde, a tak se na scéně nutně museli objevit i jiní pomocníci – zbraně a kouzla.
Dante je chlapík, pro kterého není žádná překážka dost velká. Potvrzuje to i fakt, že už v tutoriálu zabije samotnou smrt a vezme jí její kosu. Ta se posléze stane jeho hlavní zbraní a doprovodem jí bude kovový kříž – dar od Beatrice. Zatímco s kosou budete nepřátele ničit fyzicky, kříž slouží jako prostředek k uvolňování destruktivní magie. A jelikož nebude protivníků na vaší pekelné procházce málo, nevyhnete se používání obojího.
God of War
Mohli bychom klidně tancovat okolo horké kaše, ale stejně bychom vám to nakonec museli naplno říct, takže: Dante’s Inferno je, co se herní náplně týče, titul naprosto totožný s God of War. Víme to my, víte to vy a vědí to i autoři. Ti se touto podobností dokonce chlubí a tvrdí, že by jim bylo ctí se této akční legendě od Sony přiblížit. Nenechali proto nic náhodě a kromě okopírování ovládacího schématu zaměstnali také nejednoho zkušeného vývojáře. Ze závěrečných titulků na vás proto vyskočí vedle Steva Desileta (jeden z level-designérů série Half-Life) také Mike Cheng, jehož rukopis lze nalézt v každé úrovni God of War II. Dante’s Inferno tak získalo jednoho z nejdůležitějších lidí, kteří se kdy na God of War podíleli, a navíc si v rukávu schovává pomyslné eso – devět pekelných kruhů.
Devět pekelných kruhů tvoří zatraceně zajímavé prostředí pro krvavou bojovku a autoři toho hodlají využít. Každé patro je zastoupeno jiným hříchem. Zatímco v patře prvním čekají mrtví na roztřídění, čím hlouběji se pekelníky prosekáte, tím šílenější prostředí bude. Není totiž tajemstvím, že čím větší nůši hříchů si s sebou do pekla přinášíte, tím hlouběji se v něm usídlíte. Dante proto bude vystavován stále silnějšímu nebezpečí, které na sebe bude brát ty nejděsivější podoby. Mimo jiné se dočkáme také kostlivé verbeže, démonů, démonických malých dětí, ale i mohutnějších oponentů, kteří také mohou posloužit jako prostředky hromadného ničení. Občas si totiž situace vyžádá poněkud ničivější síly, než jakou Dante vládne, a to pak není nic jednoduššího, než vyšplhat na nějakou větší bestii a využít ji ve svůj prospěch.
Žádný pixel či polygon není samoúčelný. Každá místnost je jedinečná a boje v ní poněkud odlišnější než v místnostech jiných. Občas sice půjde „pouze“ o rafinované umístění kamery nebo o nějakou jednoduchou vychytávku, ale dočkáme se i malých puzzlíků, tajných chodeb či skrýší a podobně. Jak toto ozvláštňování nakonec dopadne a zda nebude v pokročilejších pasážích ztrácet na intenzitě, je prozatím otázkou spekulací.
Bít, či nebít?
Boj jako takový vás pravděpodobně ničím nepřekvapí, tedy pokud jste někdy měli tu čest s God of War. Jak už bylo řečeno, ovládací schéma je totožné, takže se dočkáte lehkých a těžkých útoků, útoků založených na uchopení nepřítele a útoků speciálních. Samozřejmostí je fakt, že hru lze dohrát bez nějakých komplexnějších bojových akcí, ale tvoření alespoň základních komb se určitě nevyhnete. Ba naopak – Dante by je měl přímo sypat z rukávu.
Ovšem ne všechny pekelné obyvatele je dobré zabíjet. Občas totiž narazíte na nějakou tu pekelnou duši, která vám dá možnost rozhodnout o jejím osudu, a v takovýchto okamžicích přijdou na řadu morální dilemata. Ať už se rozhodnete duši ztrestat, nebo se ji naopak pomocí minihry pokusíte osvobodit, vždy musíte počítat s následky, které se budou časem projevovat na hře a do určité míry ji i změní.
Takže tu máme rubačku zasazenou v devíti pekelných kruzích, neutuchající akci, hratelnostní svěžest, jež by měla vydržet od začátku až do konce, morální rozhodování a Danteho, kterého by ani vlastní matka nepoznala. Uvidíme, zda to bude stačit na vytvoření důstojné konkurence God of War 3.