Battlefield Heroes – první dojmy

Připomínat si základní filozofii Hrdinů z Battlefieldu bylo by jen nošením dříví do lesa, a že jsme lidé, co se ze zásady lesům, přírodě a vůbec tvorům živým a veskrze otravným vyhýbají, necháme, ať si ho za nás do temných hvozdů odtahá někdo jiný. Vždyť přece dobré zprávy mají rychlé nožky a zvěstují-li k tomu zboží zdarma, šíří se rychleji než mor v Londýně – tak proč si zbytečně připomínat něco, co už pravděpodobně každý z vás přinejmenším tuší. Pro naše účely postačí zrekapitulovat jen to nejzákladnější – Battlefield Heroes je kreslená multiplayerová akce, která bude již na podzim letošního roku distribuována zdarma prostřednictvím internetu.

Casualní arkáda, položí vás na záda

Než se posuneme kamkoliv dál, je třeba ujasnit si jednu věc – BFH je skutečně čistá plemenná arkáda, z níž casualita odkapává doslova jako šťáva z pomeranče. Čekal-li někdo z vás, nedej bože kovaný fanda série Battlefield, třeba i v tom nejzazším koutku vědomí, něco jiného, bude po prvních minutách s Hrdiny vystaven pravděpodobně fatální dávce deziluze. Vedle rozkošně cartoonovské grafiky, která jako by vypadla z kreslené série Looney Tunes, křičí důraz na jednoduchost doslova z každé unce téhle „nenásilné“ akce. Tanky velikosti Trabantu, co při střelbě vydávají zvuk natažené pružiny. Letadla, co se odrážejí od země jako tenisové míčky. Headshoty, ze kterých protivníky leda tak ošklivě rozbolí hlava. Bláznivé přestřelky plné barevných efektů, bezhlavého skákání a frenetické střelby – ani Team Fortress 2 nedošel na své cestě za „lehčí“ zábavou tak daleko. Pro víkendové hráče ráj na zemi, ti ostřílení z nás však musí chtě nechtě polknout něco ze své hardcorové hrdosti, aby se na odlehčenou a ironií prošpikovanou hru švédských vývojářů vůbec odhodlali přistoupit. A to ještě netuší, že je toho ke kousání mnohem víc…

Jizva, cvikr, halenky, oblékáme panenky

Spouštěcí procedura je skutečně blbuvzdorná. Počítač si sám stáhne a nainstaluje potřebná data a veškerá další interakce s hrou probíhá nadále prostřednictvím jediného žlutého tlačítka s nápisem Play na oficiálních stránkách. Spustí se Java aplikace s tvorbou/výběrem postavy a automatický matchmaking už se postará, aby vás přiřadil do výkonnostně odpovídající hry probíhající na jedné ze dvou dostupných map. Nevytváříte-li zcela nový herní charakter, nezabere celá akce ani dvě minuty. S tvorbou postav… to už je panečku jiná písnička. Když nám v březnu vývojáři slibovali nevídanou míru editace vojáků, nepřeháněli ani trošku. Upravit lze skutečně vše od základních rysů, až po ty nejbizarnější vojenské doplňky, jaké si jen lze představit. V jednoduchém šoupacím menu si člověk připadá, jako když obléká panenku a postrádá-li shodou náhod tuto zkušenost z ranného mládí, musí ji nutně shledat nadobyčejně opojnou. Netrpělivě postávajícího vojáčka lze vystrojit po vzoru pruských důstojníků, britských gentlemanů v cylindru, německých fallschirmjagerů, jednonohých pirátů či pomalovaných, polonahých pošuků, kteří po bojišti běhají jen v trenýrkách a tílku. Stane-li se právě možnost přizpůsobit svého vojáčka primárním cílem mikrotransakcí, dovedeme si představit, že se setká s neobyčejným zájmem. Výběr doplňků je doplněn ještě o arzenál a speciální ability, které se v obou případech liší povolání od povolání. Každý voják, nehledě na zařazení, však může nést maximálně dvě zbraně a 8 speciálních schopností.

Voják, střelec, nebo scout medici jsou dneska out

Zaměstnání jsou k výběru tři (Gunner, Soldier a Scout) a, jak již jistě víte, není možné mezi nimi ve hře přepínat. Stejně jako v klasických MMO, i zde se vaše postava může získáváním EXP. bodů pouze vyvíjet – nikoliv měnit. Možnost (a jak se ukáže i povinnost…) vyzkoušet si vícero herních stylů je však zachována, každý herní účet má totiž místo pro čtyři samostatné (tzn. zkušenosti nejsou přenositelné) postavy – libovolné armádní příslušnosti a vojenského zaměření. Přepínat musíte vždy pouze restartováním celého systému po skončení bitvy. Body jsou udělovány za jednotlivá zabití, ale hlavně za obsazování vlajek, s postupem času tak lze odemykat nové ability, případně posílit účinnost těch starých. Do základní výbavy všech povolání patří schopnost házet TNT nálože (pro vojáka a scouta je to jediný prostředek v boji s tanky), první pomoc, schopnost opravovat vozidla a na krátkou chvíli zvýšit účinnost/kadenci své zbraně. Mezi jedinečnými abilitami pak lze nalézt například schopnost zneviditelnit se v případě scouta, házet svazek granátů či léčit kamarády v případě vojáka a schopnost střílet z bazuky, případně použít na sebe a své okolí krátkodobý štít v případě granátníka. Některé schopnosti mají navíc multiplikační efekt za nesobecké používání – platí to třeba v případě léčivých schopností vojáka, jež jsou tím účinnější, čím větší počet zraněných kamarádů z nich právě profituje. Tolik k teorii… škoda že praxe už tolik košatá není.

Jen ať nám to zadarmo, není k smíchu nadarmo

Věru, mezi roztomilou přípravou na hru a hraním samotným zeje v případě bety BFH propast zvící hlubin gruzínské Voronji. Hlavní problém tkví v naprosté nevyváženosti jednotlivých povolání a fatálním přecenění některých klíčových abilit. Jejich vhodnou kombinací lze z gunnera učinit nesmrtelnou kráčející pevnost ničící vše, co se v náhlém zatmění mysli přiblíží na účinný dostřel jeho kulometu – fakt, jenž se ještě násobí v případě dostupnosti tanků (mapa Seaside Skrimish). Investuje-li hráč většinu svých bodů do schopnosti opravovat vozidla, není v silách žádné zbraně na bojišti ho z té plechové krabice jakkoliv dostat. Podobně zvýhodněný je i scout, jemuž stačí odlehlé místo s dobrým rozhledem a v kombinaci s neviditelností stává se z něj cíl jen těžko dosažitelný… a neskonale iritující. Nejhůř z toho všeho vychází chudák „ani-ryba-ani-rak“ voják – v boji nablízko ho terminátor gunner sroluje jako plechovku od herinků, v konfrontaci se scoutem zas nemá šanci, protože buď nedostřelí nebo zkrátka netrefí. Výsledek je ten, že se na bojišti setkáte prakticky jenom s gunnery a scouty v míře, která je přímo úměrná právě hrané mapě (v menší městské Victory Village nepotkáte nic než bandu steroidy přecpaných kulometčíků). Nejenže se tím částečně vytrácí smysl piplat si jednu jedinou postavu, selhává také pečlivě budovaná user friendly atmosféra – i to největší nadšení z komiksové grafiky a bžunda z módních doplňků vás přejde, až vás s nulou na kontě po sedmadvacáté přejede tentýž nesmrtelný pošuk oděný jen v trenýrkách a kulometu. Jistě, hrát se dá i nenásilně, vždyť na čelo bodovací tabulky vás dostane trpělivé obsazování checkpointů k němuž není mnohdy zapotřebí ani jeden frag (kór jste-li zrovna jako na zavolanou neviditelní)… ale to by člověka nebavilo ani zadarmo.

Uklidňuje nás snad jen vědomí, že se stále jedná pouze o beta test a že se tyhle milé testovací podniky konají právě proto, aby odhalily a napravily případné nedostatky v hratelnosti. V případě Battlefield Heroes lze aktuálně konstatovat jediné – chce to míň času s vojenskými panenkami a víc času nad základními herními principy. V opačném případě kandidují tihle Hrdinové na titul gratis opruzáků. Takže znovu a lépe!