Aliens vs. Predator: Byli jsme vetřelec...
Koho zavoláte, když na vás bafne vetřelec? Ripleyovou! Ta se ale v nové hře britského studia Rebellion neobjeví, protože by si zřejmě už nedokázala poradit s predátory. A právě dvě ikonické postavy filmové sci-fi se setkávají před vyplašenými mariňáky, kteří přišli vyřešit problémy mimozemské kolonie. Jinými slovy: přišli dělat potravu fakt démonickým bytostem. Ke všemu došlo, když se partička vědců rozhodla zkoumat vetřelce a šéf projektu řekl: „Co by se tu mohlo pokazit?!“ Zřejmě v mládí nesledoval béčkové filmy o vědeckých experimentech. Než se všichni nadějí, praskne sklo pozorovací místnosti a stěny jsou během mžiku vymalovány na rudo. Na E3 jsme viděli, že hraní za mariňáka je standardní FPS a nyní, v Kolíně, jsme se podívali na svět očima vetřelce. A chceme se podělit.
Již podle prvních ukázek je jasné, že jestli v Německu projde zákon zakazující výrobu a distribuci her, ve kterých jsou lidské bytosti zabíjeni nevkusnými metodami, mají naši západní sousedé po legraci. Vetřelec totiž mariňáka popraví jedním z několika efektních způsobů, k nimž patří i provrtání hlavy vnitřními kusadly (z pohledu vnitřních kusadel!). Anebo ho prošpikuje ocasem. Křup. Nebo mu napůl utrhne hlavu. Křup. Nebo rozlouskne lebku jako ořech. KŘUP! K provedení takové brutality ale vede dlouhá cesta. Vetřelec je bytost relativně slabá a pitomá, řídí se instinkty a příkazy od Matky, takže jeho jedinou výhodou je rychlost a nacházení ventilačních šacht. Díky ostrým drápům je jeho pohyb velmi slyšitelný a mariňáci reagují pohotově – jakmile něco v klimatizaci ťapká, hned tam pustí plameny nebo kulky (no jokes ladies and gentleman). Vetřelec tedy musí pořádně přemýšlet, kudy se na ně dostane.
Prakticky v každé místnosti je ústí tunelu, který vede několik desítek metrů dál a slouží pro obíhání nepřátel. Ve spojení s umělou inteligencí jsou taková místa jako dělaná pro taktické manévry. Hlukem například přilákáte mariňáky, vlezete do šachty a zapnete vetřelčí turbo, abyste se jim rychle dostali do zad a – křup. Jenže pozor, nepřátelé pochopitelně mají detektory pohybu a ani obíhání šachtami není tak jednoduché. Frontální setkání s mariňákem obvykle dobře nedopadá. Vetřelec sám nedisponuje mnoha speciálními schopnostmi, předměty používat nemůže, a tak pracuje s tím, co je na místě. Stačí elektřina. Přesnou ranou ocasu rozbije světlo a nepřátelé mají hned o problém navíc. Stačí pak tiše čekat v koutě, dokud nepřijdou a – křup. Stejná rána ocasem také slouží také k dekódování elektronických zámků zamčených dveří. K nočním můrám s vetřelcem patří také jeho schopnost zaútočit ze směru, kde ho nečekáme – ze stropu. To je promyšlené do posledního detailu. Na rozdíl od ostatních využívá vetřelec prostředí vertikálně a nachází tak zcela nové cesty.
Můžeme samozřejmě tvrdit že vetřelec je blb, který nemá motivaci. Opak je pravdou. Primárním cílem pro něj je najít civilní obyvatele a infikovat je vetřelčí larvou. Civilisté jsou chráněni armádou a architektura úrovní se všemi šachtami, stropy a hlídkujícími ozbrojenci dělá z infikace hádanku – jak se dostat k civilovi? Vzít to hlavou dolů? Protahovat se chodbičkami? Přistoupit na styl hit-and-run?Jedinou pomůckou je zvýraznění lidí (jakási termovize, která funguje i skrz zdi) a odhadování, kam se dívají. Veškerá rychlost a hbitost je na houby, pakliže se náhodou dostanete před následovníka Ripleyové a jeho plamenomet. Trpělivé čekání, přískoky a pohyb ve stínech dělají z hraní za vetřelce příjemnou stealthovou alternativu k akčnímu hraní za člověka nebo taktickému predátorovi se všemi jeho vražednými hračičkami.
Aliens vs. Predator bude samozřejmě populární především u multiplayerově pozitivních hráčů, stejně jako její deset let stará sestřička. Dohromady se můžete dát s až až osmnácti hráči (ve třech týmech) a podle toho, co jsme zažili jako vetřelci, vás určitě hodně bude chtít mít dlouhé kostěné ocasy a ostré zuby. Hra bude distribuována přes Steam. Vývojáři tak chtějí omezit nelegální stahování a zároveň vám dát do rukou achievementy. Tak co, už se těšíte?
