Vrána

Na stránkách Vrány jako by se odehrával jeden z příběhů z říše Gaimanova Sandmana. Hluboký mytologický základ a množství kulturních odkazů přetváří jinak nekomplikovaný příběh pomsty za smrt mladých milenců v umělecký zážitek. V jedné zásadní věci se ale James O'Barr od Neila Gaimana liší: zatímco Gaiman má své postavy přese všechno rád a i ty nejzávažnější a osudové zápletky dovede odlehčit nadsázkou či vtipem, O'Barr zůstává stoprocentně vážný, stoprocentně temný a neúprosný.

Velkou část "kouzla" Vrány dělá kontext. Vrána je hluboce osobním příběhem, který vyvřel z autora v tíživé životní situaci, kdy při autonehodě zahynula jeho nastávající. Traumatický zážitek je tím důvodem, proč z řady stránek doslova dýchá bolest – a zároveň čtenář, který ví, že vzpomínky hrdiny na hezké společné chvíle jsou odrazem skutečných vzpomínek autora, snáze sladí vlastní emoce s O'Barrovými. Právě velmi osobní obsah některých stránek Vrány je důvodem, proč vychází až nyní ve své kompletní verzi – aktuální české vydání rozšířené edice obsahuje navíc i stránky "vánočního" příběhu, který byl dříve pro autora zřejmě příliš bolestivý na to, aby jej sdílel, a některé další (včetně alternativního konce). A tak přestože nejde o novinku, je nové vydání cenným kusem do sbírky pro komiksové fanoušky.

Titulní vrána je motivem společným pro více mytologií. Díky jejímu zásahu dostane hlavní hrdina Erik šanci pomstít vlastní smrt a smrt své dívky. Postupně jde po krku všem členům bandy, která za ní stojí. Není superhrdinou, jen zhmotněným duchem, který nemůže najít pokoje, dokud lidově řečeno "nesrovná účty" – pomsta je přitom nevyhnutelnou záležitostí, nepřinášející radost. Erik není oživeným superhrdinou, ale smutným stínem, který se trápí vzpomínkami na společné chvíle. Čtenáři tak s ním prožívají chvíle běsnění, okamžiky romantické i erotické, laděné do šeda a citlivě vystínované tak, aby vystihly krásu i tragédii z jejich ztráty. V protikladu pak stojí akční pasáže, v nichž Erik postupuje tu uvážlivě, tu dramaticky a akt pomsty povyšuje na akt umělecký kreativitou násilí i citacemi z Shakespeara, Rimbauda, Baudelaira, Miltona či Bible.

Čtení Vrány je ze všeho nejvíce citovým zážitkem. Ve své hrubosti a temnotě je původní komiks ještě naléhavější a přesvědčivější než pozdější filmové ztvárnění. Mimochodem – i film Vrána provází tragédie, kdy přímo při natáčení zahynul představitel hlavní role Brandon Lee. Ačkoli jsou některé filmové scény téměř doslovným "přepisem" příslušným obrázků a stránek, je komiks působivější a důslednější v budování emocí.

Rozšířené vydání Vrány vyšlo u nás v polovině dubna, Comics Centrum nabízí paperback i pevnou vazbu. Zájemci mohou na stránkách vydavatele najít poznámky k soundtracku i vysvětlené kulturní odkazy. Pro první čtení ale úplně postačí úvodní slova Jamese O'Barra a předmluva Johna Bergina, které zasazují příběh do nezbytného kontextu. Následuje něco jako rána pěstí do spánku, když Vrána udeří celou svou tísnivostí. Ano, zamotá vám hlavu. Ale na rozdíl od "držkové" si tohle bezvědomí rádi zopakujete.

Vrána, James O'Barr, Comics Centrum, překlad: Dana Krejčová, 272 stran, vyšlo 16. 4. 2012. Cena 399 Kč (paperback)