Článek Vážné hry

Vážné hry

Tomáš Krajča

Tomáš Krajča

20. 3. 2007 23:48
Reklama
Reklama

Definice pojmu "vážné hry" není jednoznačná. Obecně vzato, mělo by se jednat o hry, jejichž dominantní charakteristikou není snaha bavit. Pak by bylo otázkou, nakolik jsou simulátory (například civilní letecké či vlakové) vážnou hrou, lepší bude proto definici zúžit: následující řádky se budou věnovat hrám, jež vycházejí ze skutečnosti, dotýkají se palčivých problémů současného světa a nabízejí hráči v první řadě zážitek, zkušenost – a až v druhém plánu někdy i zábavu. Takové hry skutečně existují, není jich málo a nezřídka bývají dostupné zdarma. Pojďme si několik nejvýznamnějších představit.

Hravé Spojené národy

Vážné hry
Co vlastně dělají pracovníci Světového potravinového programu? Tak tuhle otázku se snažila hráčům přiblížit typická vážná hra Food Force. Vytvořila ji na zakázku římská pobočka studia Deepend. Cílem do šesti misí rozdělené, volně šířitelné arkády je zastavit potravinovou krizi na ostrově Sheylan v Indickém oceánu. Postupně hráči hledají správné místo v helikoptéře, rozdělují balíčky potravin, shazují je potřebným, snaží se odeslat další pomoc co nejrychleji a nejlevněji z globální mapy světa, operují s nákladními automobily a nakonec se zabývají i farmařením. I když herně to často není žádný zázrak, Food Force si stáhlo od podzimu 2005 více než milion lidí, nezanedbatelný je pak také její dopad jako učební pomůcky ve školách.

Tým Playthree, který pro Deepend zajišťoval programovou část Food Force, využila OSN v nedávné době ještě jednou. Výsledkem je tentokrát online projekt Stop Disasters!, kde si lze vybrat jednu z pěti katastrof a pokusit se během zhruba deseti minut jí zabránit, anebo aspoň zmírnit její následky. Hra názorně ukazuje, jak těžké je vypořádat se s povodněmi, tornádem nebo zemětřesením. Mezi další klady patří přístupnost, nízké nároky na hardware i kvalitu připojení a možnost volby obtížnostních úrovní.

Nespravedlná hra

Vážné hry
S dvojicí her Organizace spojených národů úzce tematicky souvisí projekt 3rd World Farmer. Studentská hra, již vytvořil tým z IT fakulty univerzity v Kodani během jara 2005 a upravil do aktuální verze na základě zpětné vazby hráčů koncem minulého roku, je zajímavá hlavně svým přístupem k designu. Zatímco tituly OSN jsou primárně edukativní a snaží se hlavně informovat a poučit, 3rd World Farmer je o krok dál na cestě k aktivismu. Hra má popsat, jak těžký život plný nespravedlností čeká farmáře ve třetím světě – a snaží se hráče ovlivnit směrem ke stavu spravedlivého rozhořčení a touhy pomoci a změnit stávající situaci. Základní filozofie game designu je tak vlastně proti "normálním" hrám převrácená. Cílem není, aby se hráč bavil, naopak. Tvůrci ho chtějí rozčílit "přestřelenou" obtížností a neustálými ránami pod pás. Hrát 3rd World Farmera je doopravdy frustrující zážitek.

Podobně designově převrácených her je ale více. V roce 2006 se například mezi finalisty Slamdance Guerilla Gamemaker Competition dostala arkáda Disaffected!, kde se hráči stanou zaměstnanci obchodu a jsou nuceni sloužit zákazníkům pod přísnými pravidly. Neustálé házení klacků pod nohy je dominantním prvkem celé hry. Stejnou pointu má i studentský projekt Ayiti: The Cost of Life. Teoreticky je cílem postarat se o rodinu z rozvojové země, ale prakticky nejde vyhrát. Postavy umírají hlady, na choleru, peněz je kritický nedostatek, možnost získat vzdělání skoro nulová a dosáhnout na lepší podmínky bydlení holá nemožnost. A jak je to v Africe ve skutečnosti? A do třetice ještě jeden tip – online hra Darfur Is Dying založená na událostech v Súdánu. Hráč si nejprve vybere jednoho z početné rodiny a pokusí se dostat ke studni pro vodu. Přitom musí obratně kličkovat a schovávat se před milicionáři. Je prakticky nemožné se dostat až k studni, a tak je obvykle chycen a umístěn do zajateckého tábora, kde se odehrává druhá část hry, v níž je cílem přežít, získat jídlo, vodu a přístřeší.

Mír na Blízkém východě

Vážné hry
Jednou z mála vážných her, která není volně šířitelná, aspoň letmou zmínku si ale zaslouží, je určitě PeaceMaker. Politická strategie nabízí možnost hrát za izraelského či palestinského premiéra, přičemž cíle obou jsou shodné: dospět k mírovému řešení vleklé krize. V hodně komplexní hře je třeba počítat s vlivy různých skupin, reagovat na aktuální události, usměrňovat armádu, uvážlivě promlouvat k lidem. Vyhrát není nejjednodušší, je ale možné dospět k mírovému uspořádání států Izraele a Palestiny (a odměnou je virtuální Nobelova cena). PeaceMaker stojí 20 dolarů a ohlasy na něj jsou zatím vesměs pozitivní.

Rovnou 25 dolarů stojí simulace Real Lives. Aktuální verzi z roku 2004 by letos měla vystřídat nová. Už ta stávající je ale velmi zajímavá. Hráč si může vybrat jedno z mnoha míst na světě a prožít si život obyčejného člověka. Hra na základě jeho rozhodnutí generuje události. Hráč si tak projde dětství, získá vzdělání, formuje charakter svého hrdiny a dozvídá se o zásadních změnách v jeho okolí formou stručných deníkových záznamů. Webovskou stránku hry lemují nadšené ohlasy učitelů zeměpisu – Real Lives jsou docela zábavné samy o sobě a jako učební pomůcka fungují bezvadně.

Proti rakovině a násilí

Vážné hry
Trochu jiným vážným tématem se zabývá titul Re-Mission. Byl vytvořen pro komunitu lidí nemocných rakovinou. Third person akci umístěnou do lidského těla si lze stáhnout zdarma z oficiálního webu, zároveň lze ale přispět finančním darem. Re-Mission je jednou z nejatraktivněji zpracovaných vážných her.

Ocenit je třeba i aktivitu české vlády. Ta v rámci kampaně proti domácímu násilí zadala týmu Centauri Productions tvorbu počítačové hry. Výsledkem byl v roce 2003 titul Domácí násilí – Game Over, hra, jež se podobá The Sims. Cílem hráče je postarat se o společné soužití mladého muže a ženy, vybavit jejich domácnost, postarat se o jejich potřeby a překonat všechny krize.

Persvazivní hry

Už částečně mimo rámec škatulky vážných her je aktivita Iana Bogosta (mimochodem nejneúnavnějšího obhájce a propagátora Super Columbine Massacre RPG, jemuž se věnuje náš druhý tematický článek) a několika jeho kolegů programátorů Persuasive Games. Zatím jde o čtrnáctku titulů pro nejrůznější zadavatele, které plní většinou spíš reklamní účel, najdou se mezi nimi ale i satirické tituly typu už zmíněného Disaffected!, či čtveřice her pro The Arcade Wire o letištních kontrolách, zásobách ropy, zemědělství a vánoční nákupní horečce. Označení persvazivní hra by mimochodem ideálně sedělo třeba i na America's Army, a samozřejmě také zrůdnosti typu Ethnic Cleansing nebo známé české freewarovky Matiční.

Vážných her je dnes velké množství – a ještě více se teprve chystá. Jejich vývojáři jsou navíc dobře organizovaní, i na letošní GDC došlo k jejich setkání a diskusi, firmy se rychle učí, jak získávat náměty a peníze na projekty z vládních i nevládních organizací. Stejně tak se učí i školy seriózních her využívat ve výuce - a leckterá vážná hra si cestu k hráčům najde svými kvalitami sama. Těch pár vyjmenovaných v předchozích řádcích je slušný základ pro ty, kdo to myslí s vážnými hrami vážně.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz