Remember Me

Fascinují vás vědecko-fantastické příběhy z nepříliš vzdálené budoucnosti, jako jsou třeba filmy Minority Report, Náhradníci, Ostrov nebo Já, robot? Minimálně jednu věc mají společnou. Pod zdánlivě bezchybnou slupkou utopistické společnosti bez jediného kazu se zpravidla skrývá hnijící jádro. A hlavní hrdina se nezřídka kdy stane tím, kdo je do onoho kyselého jablka nucen se zakousnout a na vlastní kůži tak okusit odvrácenou stranu systému.

Sci-fi ve francouzském stylu

Francouzská akční adventura Remember Me od nového pařížského studia Dontnod Entertainment je právě z tohoto soudku. Hra od roku 2010 vznikala pod pracovním jménem Adrift jako exkluzivní titul pro PlayStation 3. Sony se jej však dost možná k vlastní škodě trochu neprozřetelně vzdala, a tak se práce, naštěstí pro nás, ujal japonský Capcom, díky němuž se vedle původně plánované platformy objeví i na Xboxu 360 a PC. Měli jsme možnost s Remember Me strávit několik hodin a nepochybujeme o tom, že naděje, které oprávněně vzbuzuje ve fanoušcích sci-fi, vývojáři už určitě zcela nepromarní.

Hlavní hrdinkou hry je mrštná krasavice Nilin, která... A to je právě ono. Kým a čím vlastně tato dívka je, budete muset odhalit vy. V novodobé Bastile jí totiž bývalý zaměstnavatel podrobil víceméně kompletnímu vymazání paměti. Zpočátku víte jen tolik, že Nilin má co dělat s technologií Sensen, díky níž lidstvo propadlo úplně nové droze – vzpomínkám. Celá společnost se na nich stala do jisté míry závislá. Na počátku všeho je snaha uchovat si vzpomínky na památné okamžiky z vašeho života tak, aby nikdy nevybledly ve vaší mysli, a na konci stojí důmyslný obchod s lidskou pamětí. Nilin je ale něčím zvláštní. Nejenže se dovede ohánět v boji a hbitě pohybovat v labyrintu metropole Neo-Paris, kam je příběh odehrávající se v roce 2084 situován. Její unikátní dovednost spočívá ve schopnosti remixovat vzpomínky jiných lidí a tady teprve začíná ta pravá zábava.

Hrajte si s myslí ve váš prospěch

Zatímco bez vší té sci-fi omáčky by Remember Me zřejmě byla jen další solidní rubačkou, střídající akční pasáže s akrobatickými, element vzpomínek přidává do hry zcela novou složku. Prvně si vyzkoušíte míchačku paměti přibližně po hodině hraní. Na Nilin je vypsaná tučná odměna, a tak se na ni nalepí námezdní lovkyně Olga Sedova. Naši hrdinku zastihne nepřipravenou a už to vypadá, že je s ní amen. V tu chvíli jí ale vstoupíme do vzpomínek a sledujeme její nedávný zážitek zatím jako nezúčastněný pozorovatel. Olga se snaží vydělat peníze na nákladnou léčbu svého manžela. Pomáhají mu jedině transfuze pozitivních myšlenek od Olgy. Po posledním sezení dostane Olga další zakázku. Čas se zastaví a přichází řada na vás. Je třeba odradit Olgu od jejího záměru. Ale jak? Vzpomínku z nemocnice si můžete opakovaně převíjet tam i nazpět. Hledáte aktivní předměty, jejichž drobnou manipulací lze vývoj vzpomínky upravit. Možností je řada a ne každá cesta vede ke správnému cíli. Pokud však uspějete, Olga si myslí, že její manžel při poslední transfuzi zemřel vinou společnosti, která ji platí. Z nepřítele je rázem spojenec. To kouzlo ale spočívá v tom, že realitu neměníte. Manipulujete pouze se vzpomínkami lidí.

"Komba si v Remember Me na rozdíl
od podobných her tvoříte vy sami."

Tato část patří bezesporu mezi to nejzajímavější, co si pro nás, jak se zatím zdá, vývojáři přichystali. Aby vám ale nebylo líto, že si nebudete moci pohrát podobným způsobem s libovolným obyvatelem futuristické Paříže, pokusili se vývojáři trochu oživit i zatuchající bojový systém. Komba si v Remember Me totiž na rozdíl od podobných her tvoříte vy sami. Jednotlivé útoky neboli Presseny postupně odemykáte a řetězíte nejen podle toho, jak se vám líbí, ale i na základě jejich funkce. Některé ataky jsou čistě silové, ale jiné vám třeba doplní zdraví anebo dobijí speciální útok. Combo Lab sice může zpočátku působit trochu nepřehledně, ale rychle si na něj zvyknete a i když nejde o vyloženou revoluci, tento nápad se zatím jeví docela slibně.

Paříž odpudivá i nádherná

Osobitost hry se nezapře, ani pokud jde o audiovizuální zpracování. Titul pohání Unreal Engine třetí generace a na zdejší svět je radost pohledět i v případě, že hrajete na některé z konzolí dosluhující generace. Co navíc vývojáři nevybojují čistě technickou precizností, bohatě vynahrazují celkovou stylizací, výpravou a architekturou. Neo-Paris vás ohromí, ať už se brodíte stokami starého metra, slumy zdejší spodiny a především v okamžicích, kdy se procházíte malebnými uličkami, v nichž žije zdejší elita. Silný dojem navíc umocňuje perfektní hudba nebo takové maličkosti, jako jsou zdejší virtuální reklamy a poutače před kavárnami a obchůdky. Jinými slovy, na první pohled poznáte, že máte co dočinění s francouzskou produkcí, a hra vám tak může připomenout třeba animovaný sci-fi thriller Renesance. Nezbývá než doufat, že svěží novinka nakonec nesklouzne ke stereotypní akci, která by získala zbytečně moc prostoru na úkor skvělého nápadu s remixováním vzpomínek.