Recenze Game Builder Garage, aneb herním vývojářem snadno a rychle i z pohodlí vlastní toalety | Kapitola 2
Seznam kapitol
Kdy jste se u hry naposled opravdu naštvali? Věřím, že to jistojistě nebude až tak dávno. Ať už to bylo u bosse, který byl oproti zbytku hry nesmyslně obtížný, chyby, které vám smazala uloženou pozici nebo hráči, jenž vás s pomocníkem při míření sejmul na několikasetmetrovou vzdálenost, pravděpodobně vám v hlavě alespoň na chvíli probleskla myšlenka ve stylu „To bych snad naprogramoval líp i já!“
Alfou a omegou Game Builder Garage jsou interaktivní výukové bloky, ve kterých si s pomocí velmi hutné nápovědy vyzkoušíte kompletní naprogramování hned sedmičky krátkých her různých žánrů. Zdejší prostředí je de facto přesně na půli cesty mezi běžným uživatelským editorem a plnohodnotným herním enginem. Dovolí vám tedy hrátky s jednoduchou logikou, detekování pohybu či přepínání mezi dimenzemi, pro pokus o stvoření šestého GTA je ovšem nutné zabrousit do trochu jiných vod.
Programování jednotlivých hříček probíhá podle šablony hra – testík – hra – testík. Nemusíte se ovšem strachovat, že by vás Game Builder nekompromisně zkoušel z doposud nabytých znalostí – kdo dával během „výuky“ alespoň trochu pozor, ten nebude mít problém. Lekce jako takové jsou odstupňované podle obtížnosti – začínáte u jednoduché hry na honěnou a hříčky využívající pohybové ovládání, končíte u závodů a 3D platformovky, pojmenované kouzelně „Super Person World.“ Na kterou slavnou sérii asi tvůrci odkazují? Nezbývá než se slepě domnívat…
Pokud je vám čtyřicet a programováním se živíte, mluvící a výskající programové bloky vás nejspíše nenadchnou…
Samotné programování pak hlavně zpočátku připomíná spíše spojování předpřipravených modulů, které postupem lekcemi doplňuje i logika. Hra vám vše vysvětlí takovým způsobem, jako by vám bylo pět, navíc vás celou dobu poctivě vede za ručičku. Nemusíte se tedy bát časového presu ani žádných nevratných přešlapů, vedoucích k trhání vlasů a depresivním stavům. Při vytváření světa, ovládacích schémat i herní náplně de facto jen plníte pokyny, přičemž chvíle na dotvoření díla k obrazu svému přichází až na závěr každého levelu.
Takový postup nemusí sednout každému, ve hře cílené na tak široké publikum ovšem dává smysl. Pokud je vám čtyřicet a programováním se živíte, mluvící a výskající programové bloky vás nejspíše nenadchnou – v tom případě ale nejspíše nepatříte do cílové skupiny tohoto interaktivního zážitku.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
