Medal of Honor: Warfighter

Válečná akce Medal of Honor, s níž se EA Games pokusili v roce 2010 obnovit zašlou slávu značky, se povedla. Měla své mouchy, působila možná až moc jako další z nepotřebných klonů Call of Duty, ale ve výsledku si našla publikum a zaznamenala solidní úspěch. A je bez debat, že tomu tak bylo i díky faktu, že spíše než na megalomanský spektákl sázela na (relativně) komornější zážitek, který vás postavil do role elitních vojáků plnících speciální mise na nepřátelském území, které byly mnohdy založeny na reálných předlohách. A právě tento důraz na uvěřitelnost a „realismus“ chce studio Danger Close ve Warfighterovi ještě prohloubit.

V kůži elitních zabijáků

Konflikt, který bude v novém Medal of Honor probíhat, je smyšlený (vůbec poprvé v historii série). To, co se v něm bude dít, však bude až nebezpečně připomínat realitu současného světa. Singleplayerová kampaň se bude točit okolo rozšíření výbušnin PETN, látky, která je velice těžko detekovatelná a i v množství několika málo gramů dokáže při výbuchu nadělat neuvěřitelné škody. Není divu, že se bleskově šíří mezi teroristické buňky celého světa a hráči se tak při jejím pronásledování vydají na rozličná místa na všech kontinentech. „Vše v téhle hře, každá mise, každá událost, každá lokace, do které se dostanete, je založena na reálných událostech,“ říká producent hry Greg Goodrich. „Když si hráči zadají jednotlivá jména a pojmy do Googlu, okamžitě naleznou spoustu skutečných zpráv o tom, jaké konflikty a akce na nich proběhly.“

Hra nás opět vrhne do kůže příslušníků jednotek Tier 1, přičemž se vrátí staří známí v čele s Preacherem a Mother. Vydáte se s nimi na mise, během nichž budete bojovat s teroristickými buňkami všech druhů, od somálských Al-Shabab po filipínské Abu Sayyaf milice. „My tematiku bereme velmi vážně, čímž se odlišujeme od konkurence,“ říká kreativní ředitel Richard Farrelly. „Respektujeme vojáky a vyprávíme příběh z jejich pohledu.“ Právě z toho důvodu si Danger Close najali odborníky na slovo vzaté, skutečné příslušníky Tier 1. Ti autorům radí a pomáhají na každém kroku a zajišťují, aby hra působila autenticky i když ji budou hrát skuteční vojáci. „Na druhou stranu ale děláme především hru, ne simulátor,“ vysvětluje Farrelly. „Máme štěstí, že naši poradci jsou také hráči, takže rozumí tomu, že na určitých místech musí realismus ustoupit hratelnosti...“

Ideál a skutečnost

U příběhu těchto poradců je nutné se pozastavit. Začalo to v roce 2005, když dva skuteční příslušníci Tier 1, známí jen pod křestními jmény Nate a Kevin, sepsali zážitky z misí do knihy nazvané Faceless. Tato se dostala na stůl Goodrichovi, který podle ní chtěl vyvinout zcela novou herní sérii. V EA však měli jiné plány a raději se rozhodli využít ji k rebootu značky Medal of Honor. Během jeho vývoje si však šéfové Electronic Arts dokázali naštvat Nata i Kevina, především proto, že si jejich knihu začali adaptovat, jak se jim zachtělo. Vůbec si přitom neuvědomovali, že mají vlastně v rukou dobrou pověst obou veteránů, která by zkreslením jejich příběhů mohla značně utrpět. A pověst je u vojáků všechno. Goodrich bojoval do krve, aby příběh obou specialistů obhájil – a nakonec se podařilo nalézt kompromis. Finanční úspěch MoH z roku 2010 přesvědčil Nata i Kevina, aby u projektu zůstali, ba co víc, aby si přivedli posily. Výsledkem je, že Warfighter má největší počet odborných poradců (čti trénovaných válečných zabijáků) v herní historii.

To vše zní sice hezky, ale jak je to zatím vypadá ve skutečnosti? Hra se předvedla na letošní GDC s jednou misí, která byla umístěna do filipínského města Isabela City a uvedla starou známou Task Force Mako z AFO Neptune. A právě zde se ukázalo, že ne vše je tak skvěle jedinečné, jak autoři prohlašovali. Pravda, akce je nesmírně intenzivní, každý moment je naplněn strhujícími výbuchy ve stylu Michaela Baye, prostředí působí až hrozivě realistickým, špinavým a temným dojmem. Skriptované události se hrnou jedna za druhou, efektní zpomalovačky, rozrážení dveří, výbuchy vrhající hlavního hrdinu skrz záplavy suti... a s nimi pocit, že tohle už jsme někde viděli (a všichni víme kde). Na jednu stranu to vypadá fantasticky. Na druhou stranu se hra až příliš snadno vystavuje nevyhnutelnému srovnání s konkurencí. Pravda, běží sice na enginu Frostbite 2.0, který vyráží dech s každým novým snímkem, ale autoři se budou muset ještě pořádně zapotit, aby si obhájili všechna svá prohlášení o „trochu jiném pojetí“. Zatím ukázali „jen“ strhující a vizuálně úchvatný plagiát.

Vše pod palcem

Warfighter bude vyvíjen kompletně ve studiích Danger Close, i co se multiplayeru týče – tentokrát už autoři nespoléhají na DICE, která za ně hru více hráčů spíchla minule. „Chtěli jsme mít jednu vizi s jedním týmem,“ říká Farrelly. „Hodně jsme jako firma vyrostli, přibrali lidi, mezi nimi i některé multiplayer specialisty z DICE. Celkově jsme na vývoj velmi dobře připraveni, což se minule nedalo úplně říct.“ A čím se bude multiplayer vyjímat oproti minulému dílu? Předně nebude omezen jen na Američany vs teroristy, ale představí různé Tier 1 skupiny z celého světa. Na výběr bude celkem 12 jednotek, v čele se SAS (Británie), SASR (Austrálie), GROM (Polsko), KSK (Německo) a dalšími. Ti všichni se postaví proti sobě v nelítostných online soubojích, aby jednou pro vždy rozhodli, jaká speciální jednotka je nejlepší... tak to alespoň popisují autoři. Mimo to má pak hra obsahovat i co-op režim.

Hra má vyjít v říjnu tohoto roku, do vydání tedy zbývá ještě několik dlouhých měsíců. Uvidíme, zdali se autorům tentokrát skutečně podaří odlišit Medal of Honor od konkurence. Všechny ty řeči o autenticitě a dohledu skutečných Tier 1 vojáků zní pěkně, ale ukázky zatím vypovídají jen o tom, že se na nás řítí báječně vypadající, leč stokrát viděné. Je však také možné, že na GDC autoři zvolili špatný typ mise a hra nás ve výsledku překvapí. I to se už stalo. Na spekulace je však zatím příliš brzy a my můžeme říct jen tolik, že v následujících měsících budeme Warfighter sledovat ostřížím zrakem. A každý fanoušek válečných stříleček by měl učinit totéž.