Malé hry, velká vítězství. Proč indie hry často drtí AAA kolosy
Zatímco velká herní studia klopýtají pod tíhou vlastních očekávání, nezávislé projekty slaví jeden triumf za druhým. Bez milionových rozpočtů, zato s odvahou a duší.
Herní svět zažil v posledních letech docela solidní zemětřesení. Zatímco dřív si žebříčky a pozornost fanoušků ukrajovaly hlavně obří AAA produkce s obrovskými rozpočty, dnes se na výsluní dostávají tituly vytvořené malými týmy. Často jde o projekty, které vznikly bez velkého mediálního humbuku a za zlomek běžného rozpočet. A přesto (nebo možná právě proto) dokážou strhnout miliony hráčů. Působí to skoro jako herní verze Davida a Goliáše. Jak to, že pár nadšenců dokáže vyvinout hru, která přeroste projekty, za které se utratily stovky milionů?
Chuť riskovat
Jedním z hlavních důvodů může být kreativní svoboda. Indie vývojáři nejsou svázaní kvůli investorům nebo tabulkám z marketingu. Můžou riskovat, zkoušet nové věci, přemýšlet mimo škatulky. A právě to je na jejich hrách cítit, jsou jiné, nápadité, často až drzé v tom, jak odmítají zajeté koleje. Stardew Valley znovu probudilo zájem o farmaření v době, kdy tenhle žánr spíš přežíval. Hades ukázal, že i rogue-like může mít propracovaný příběh a styl, který z něj udělal jeden z nejuznávanějších titulů roku. Outer Wilds zase přinesla fascinující a nepředvídatelný zážitek, který by se v tradičním AAA prostředí pravděpodobně nikdy nezrodil. Samozřejmě ne každý pokus skončí úspěchem, některé experimenty zůstanou nepochopené nebo prostě nefungují, jak bylo zamýšleno. A na každou úspěšnou hru, jich 1000 nevyjde. Ale právě tahle odvaha zkoušet něco jiného posouvá herní scénu kupředu.
Zapomeňte na GTA 6. Simulátor drogového dealera válcuje Steam
Schedule I je hra, která se stala novým hitem na Steamu. Překonala i řadu zaběhlých titulů.
Velkým trumfem nezávislých vývojářů je taky jejich vztah s komunitou. Hráči nejsou jen „koncoví uživatelé“, často se stávají součástí vývoje. Tvůrci s nimi mluví, naslouchají jim, a někdy i přímo zapojují do rozhodování. Platformy jako Steam nebo itch.io tenhle přístup umožňují jako nikdy dřív. A Early Access? Ten je pro spoustu projektů klíčem k úspěchu – vývojáři díky němu ladí hru společně s hráči. Hades se takhle postupně piloval a každá aktualizace zohledňovala zpětnou vazbu fanoušků. Factorio se s neuvěřitelným důrazem na detail ladilo roky. Nebo třeba Among Us. Titul, který zpočátku téměř nikdo neznal, se díky Twitchi proměnil v globální hit. Tahle streamovací platforma (respektive tvůrci na ní) je ostatně velkým propagátorem. Věci jako Palword vystřelila do nesmyslných výšin. V poslední době díky streamerům fungují virální hity jako R.E.P.O. nebo čerstvý Schedule I.
Méně je někdy více
Ale nejde jen o nápady nebo komunikaci. Technický stav je další kámen úrazu u mnoha AAA her. Čím dál častěji se stává, že takové tituly dorazí na trh polorozbité, nedotažené, plné bugů. Indie hry možná nemají ultra-realistickou grafiku, ale zato běží plynule i na slabších sestavách. Valheim je toho skvělým příkladem. Stylizovaná survival hra, která nejenže jela plynule, ale během měsíce oslovila přes pět milionů hráčů. A pak tu máme Cyberpunk 2077, příklad toho, jak se přehnané očekávání a technické potíže můžou stát dokanalým receptem na pohromu, (kterou se naštěstí nakonec povedlo CD Projektu zahnat).
Méně nafouknutého marketingu a nereálných slibů
K tomu všemu se přidává i otázka monetizace. AAA tituly si často neodpustí další platby navrch – loot boxy, battle passy, mikrotransakce, které sahají i do samotné hratelnosti. U indie vývojářů je to jinak. Většinou zaplatíte jednou a máte vystaráno. Pokud je hra zdarma, pak jsou placené prvky zpravidla jen kosmetické. Méně nafouknutého marketingu a nereálných slibů. Indie hry se většinou představují skromně, bez bombastických trailerů a PR cirkusu. AAA scéna naproti tomu často vytváří očekávání, která pak výsledná hra nedokáže naplnit. Cyberpunk, Redfall nebo Forspoken, to všechno jsou tituly, u kterých se sliby střetly s realitou a důvěra hráčů se rozplynula jako pára nad hrncem.
Samozřejmě existují výjimky. Baldur’s Gate 3 je ukázkou toho, že i větší studio může udělat hru s duší, bez paywallů, bez kompromisů. Ale i tady je důležité říct, že Larian Studios nejsou klasické AAA studio, fungují mimo hlavní proud a díky komunitě vybrali dostatek peněz na to, aby mohli být nezávisli, a to se na kvalitě jejich práce silně odráží.
Celkově je trend zřejmý. Indie scéna už dávno není jen pro „fajnšmekry“. Stala se plnohodnotným hráčem, který má nejen hlas, ale i výsledky. A velká studia by měla zbystřit – protože dnešní hráč už nehledá jen lesklý obal a známé jméno. Chce zážitek, který dává smysl, který ho chytí a hlavně, který působí opravdově.
Článek nevyjadřuje názor provozovatele a provozovatel není jeho autorem a ani zadavatelem. Článek vyjadřuje subjektivní názor jeho autora.
