Každá setina se počítá. NVIDIA Reflex vám pomůže při kompetitivním hraní i mimo něj

Prostředí kompetitivní herní scény je neúprosné. O rozdílu mezi vítězstvím a porážkou často rozhoduje kratší doba, než kterou potřebujete k mrknutí oka.

Reklama

Kompetitivní herní scéna se v posledních dvou dekádách stala nekompromisním a velmi náročným prostředím. Na hbité reakce hráčů jsou v nových titulech kladeny stále větší nároky a o výhře nad soupeřem mnohdy rozhodují zlomky vteřiny. Důkazem může být nízký věk odchodu do herního důchodu, který se u profesionálů pohybuje pod hranicí 30. roku života. Před třicítkou totiž dochází k nárůstu reakční doby a následnému poklesu výkonu. Vše zmíněné poté vede k ukončení působení na scéně. Na druhou stranu, mít za sebou úspěšnou esportovou kariéru a ve třiceti odejít do důchodu, nezní zas tak špatně, co říkáte? Myslím to samozřejmě s nadsázkou. Spousta profesionálů se oboru věnuje i v pozdějším věku, avšak z jiných úhlů.

Každá setina se počítá. NVIDIA Reflex vám pomůže při kompetitivním hraní i mimo něj

Ačkoliv se většina hráčů kompetitivních her, jakými jsou např. Counter-Strike 2, Overwatch, League of Legends, VALORANT, Fortnite, THE FINALS či Apex Legends (a samozřejmě mnoho dalších), mezi profesionály nepodívá (čemuž se mimochodem nelze vůbec divit, nároky na esportovce jsou opravdu brutální), neznamená to, že nemohou hrát dobře a neustále se zlepšovat. Často však narážíme na technické limity, která náš herní potenciál brzdí. Základem pro bezproblémové technické zázemí je samozřejmě kvalitní internetové připojení s velmi nízkou odezvou. To je nicméně často závislé na lokaci vašeho bydliště. Pokud se nacházíte uprostřed lesů a jediným dostupným internetovým připojením je to mobilní, pravděpodobně se kvůli lagům obávaným ostrostřelcem v Counter-Strike 2 nestanete. Tak to prostě je. Pokud ale disponujete stabilním a kvalitním internetem, máte první krok směrem k úspěšnému zápasu za sebou. Existují ale další možnosti, díky kterým své šance na výhru navýšíte.

Vstříc lepším výsledkům

Ne, rozhodně nemám na mysli cheaty a podobné nekalosti, ke kterým se uchylují nesportovní hráči, kterých je v současnosti bohužel opravdu velké množství. Je to prosté, je to jednoduché. Podvádět se nemá, nedělejte to. Existují ale zcela férové možnosti, jak si k lepším výsledkům pomoci. Řeč je o technologii NVIDIA Reflex. Pokud se na kompetitivní scéně pohybujete již delší dobu, pravděpodobně Reflex využíváte. V případě, že jste kolem něj v nastavení dosud pouze opatrně našlapovali, nemusíte se jej bát zapnout. Nedávno oznámené GeForce RTX 5060 Ti a 5060 mohou být zajímavou volbou pro hráče multiplayerových akcí.

Princip fungování NVIDIA Reflex stojí na snížení celkové odezvy systému (tzv. „input lag"), a to mezi akcí hráče, jako je například stisknutí klávesy, tlačítka na myši či její pohyb, a následným zobrazením akce na monitoru. Technologie NVIDIA Reflex se snaží o optimalizování procesu, ke kterému mezi akcí a jejím zobrazením dochází. Abychom výše popsané pochopili podrobněji, musíme si uvědomit, že se celková odezva systému skládá z vícero složek. Jmenovitě se jedná se o vstupní odezvu / input latency (již zmíněná časová prodleva mezi akcí hráče a jejím zobrazením na displeji), herní odezvu / game latency (doba, za kterou herní engine zpracuje hráčovu akci) a vykreslovací odezvu / render latency (doba, ze kterou grafická karta vykreslí snímek na obrazovce).

Princip NVIDIA Reflex stojí na snížení celkové odezvy systému.

Základní stavební kameny technologie NVIDIA Reflex lze rozdělit následovně. Tzv. „Reflex Low Latency Mode" má za úkol optimalizovat a plánovat práci grafické karty, čehož dosahuje zabráněním předčasného vykreslování jednotlivých snímků. Tento režim čeká na akci samotného hráče, až poté dojde k vykreslení snímku. Výsledkem je redukce počtu příkazů pro GPU, což minimalizuje celkové zpoždění.

Druhým pilířem NVIDIA Reflex je tzv. „Reflex Latency Analyzer". Tento analytický nástroj měří komplexní odezvu od počátku (stisk klávesy / pohyb myši), až po změnu viditelnou na obrazovce. Jedná se o nástroj, který zájemcům umožňuje sledovat procesy odezvy v reálném čase. Ale pozor, Reflex Latency Analyzer je dostupný pouze s kompatibilními periferiemi. Jelikož NVIDIA Reflex pracuje se samotným herním enginem, je nutné, aby jej daná hra nativně podporovala.

V případě, že se rozhodnete NVIDIA Reflex aktivovat, můžete docílit i o více než 50 % nižší odezvy. A to jsou hodnoty, které během kompetitivních zápasů opravdu pocítíte. Ačkoliv je technologie NVIDIA Reflex primárně určena pro esportové herní tituly, nic vám nebrání využít ji také v dobrodružstvích pro jednoho hráče.

Symbióza mezi počtem snímků a odezvou

V situaci, kdy se rozhodnete pro aktivaci NVIDIA Reflex v singleplayerovém titulu, záleží na několika faktorech. Prvním z nich je samozřejmě žánr. Snižování odezvy dává mnohem větší smysl tam, kde jej naplno využijete. Na mysli nemám nic jiného než pořádný akční nářez v podobě moderních stříleček z pohledu první (ale mnohdy také ze třetí) osoby. Značně redukovanou odezvu prostě a jednoduše například u tahových her tolik neoceníte. NVIDIA Reflex jde v těchto případech ruku v ruce s další technologií zvanou NVIDIA DLSS Frame Generation a také s její vylepšenou verzí DLSS Multi Frame Generation, která dorazila s vydáním grafických karet řady NVIDIA GeForce RTX 50.

Neznám nikoho, koho by těšilo hrát s nízkým počtem fps, tedy snímků za sekundu. Osobně jsem v tomto ohledu velmi náročný a 60 fps, což je hodnota, která je v očích mnoha hráčů stále považována za standard, je pro mne utrpením. Navíc na obrazovce s vysokou obnovovací frekvencí. Pokud nedosáhnu na 120 fps a více, můj herní zážitek je podstatně narušen. Přístup k problematice frameratu, jak se snímkové frekvenci také říká, je nicméně zcela individuální a nikoho, komu 60 fps stačí, rozhodně nehodlám hanit.

Nikoho netěší hrát s nízkým počtem fps.

Pro ty ostatní je tu výše zmíněná technologie generování snímků. Za předpokladu, že jste majitelem nejvýkonnější herní grafické karty současnosti v podobě NVIDIA GeForce RTX 5090, vám ale pravděpodobně počet snímků starosti nedělá. I na této výkonné bestii ale generování snímků využijete, a to především v situacích, kdy hrajete v rozlišení 4K (či na super ultraširokých monitorech) s aktivovaným ray-tracingem. Pokud se na pořádný upgrade teprve chystáte, můžete si vybrat z široké škály modelů. Pro ty nejnáročnější je tu již zmíněný model NVIDIA GeForce RTX 5090, a to například v provedení MSI GeForce RTX 5090 32G VANGUARD SOC či ASUS TUF GeForce RTX 5090 O32G GAMING.

Generování snímků využijete i na NVIDIA GeForce RTX 5090.

Podstatně levněji pořídíte o úroveň nižší, ale stále pekelně výkonný model NVIDIA GeForce RTX 5080. Vybírat můžete například mezi ASUS PRIME GeForce RTX 5080 O16G nebo GAINWARD GeForce RTX 5080 Phoenix V1 16G. Jako zlatá střední cesta se poté jeví NVIDIA GeForce RTX 5070 Ti, kterou osobně spokojeně vlastním v provedení ASUS PRIME GeForce RTX 5070 Ti 16G. Pokud hrajete v nižším rozlišení, mohly by vás zajímat také modely GIGABYTE GeForce RTX 5070 AORUS MASTER 12G, GIGABYTE GeForce RTX 5060 Ti GAMING OC 16G či MSI GeForce RTX 5060 8G VENTUS 2X OC. Výběr modelů je opravdu široký a původně problematická dostupnost je již z drtivé části vyřešena. Skladové zásoby a cena jednotlivých modelů se mohou v době čtení článku lišit.

Více snímků, kvalitnější obraz. NVIDIA GeForce RTX 50 přináší značná vylepšení na poli grafických technologií

A jak tedy grafické technologie NVIDIA Reflex a NVIDIA DLSS Frame Generation / DLSS Multi Frame Generation skloubit, abychom z toho jako hráči vytěžili v případě singleplayerových titulů maximum? Na rovinu přiznám, že velmi záleží na vašich preferencích a prioritách. Pokud se rozhodnete aktivovat generování snímků, logicky dojde k navýšení odezvy. To lze nicméně vyvážit (často i negovat) aktivací NVIDIA Reflex, díky čemuž se mnohdy trefíme do tzv. zlatého středu, kdy je poměr navýšení snímků a hodnota odezvy velmi lukrativní. Nejnižší odezvy ale dosáhnete při aktivovaném NVIDIA Reflex bez využití generování snímků. S NVIDIA DLSS Frame Generation / DLSS Multi Frame Generation a NVIDIA Reflex se nicméně lze ve hrách mnohdy přiblížit k nativní odezvě titulu bez zapnutého Reflexu.

Záleží na vašich preferencích a prioritách.

Obecně tedy platí, že čím rychlejší (a na reakce náročnější) hra, tím nižší odezvu chceme. Jelikož je vnímání jednotlivých hodnot naprosto individuální záležitostí, nelze doporučit pouze jediný správný scénář. S čistým svědomím vás ale nabádám zmíněné technologie vyzkoušet. Z původně skeptického přístupu, který jsem k nim zpočátku choval, se pro mne staly standardem, který v podporovaných hrách používám na denní bázi. Pokud se proháním titulem pro jednoho hráče, používám generování snímků i Reflex. V případě kompetitivního hraní (potvrzuji v úvodu zmíněné zpoždění reakcí po třicítce) se primárně snažím o redukci odezvy, tudíž využívám pouze Reflex a Frame Generation / Multi Frame Generation nechávám ladem (není standardní, aby kompetitivní tituly podporovaly technologii generování snímků, ale u některých ji přesto najdeme - např. Marvel Rivals).

Evoluce prověřené technologie

S novou řadou grafických karet NVIDIA RTX 50 dorazilo také vylepšení dnes probírané technologie - NVIDIA Reflex 2. Ačkoliv je prozatím výsadou letošních modelů, společnost slíbila budoucí podporu pro starší GPU. Nejvýraznější změnou oproti prvnímu Reflexu je tzv. „Frame Warp", který upravuje již vykreslený snímek na bázi posledního vstupu myši, těsně před zobrazením na displeji. Výsledkem je ještě větší snížení odezvy, a to až o 75 %.

Během procesu dochází k posunutí pixelů a vznikají malé díry v obrazu, přesněji v místech, kde kamera odhalí nové části dané herní scény. V této situaci přichází na řadu tzv. „in-painting" - proces, během kterého jsou na základě optimalizovaného prediktivního vykreslovacího algoritmu využívajícího data z předchozích snímků (kamera, barvy a hloubka), tyto díry zacelovány. To vede aktualizaci perspektivy kamery a následné redukci odezvy.

NVIDIA Reflex 2, společně s technologií Frame Warp, přináší ideální řešení strašáka zvaného „bottleneck" (v souvislosti s odezvou, pokud využíváte např. opravdu starý procesor a novou výkonnou grafickou kartu, případně naopak, jde o jinou situaci). Jedná se o situaci, kdy je jedna část vaší PC sestavy brzděna částí jinou, nejčastěji je tento termín zmiňován v souvislosti s procesorem či grafickou kartou). V případě první verze pomáhal Reflex nejvíce v situacích, kdy se jednalo o GPU bottleneck. U Reflexu 2 se pomoc vztahuje i na CPU bottleneck. Například ve hře VALORANT, která je velmi závislá na výkonu procesoru, byla (při využití NVIDIA GeForce RTX 5090 a snímkové frekvenci 800 fps) naměřena hodnota odezvy 3 ms (milisekundy). Zbytečně tedy nečekáte na reakci procesoru ani grafické karty. NVIDIA Reflex 2 je aktuálně podporován pouze ve dvou kompetitivních titulech - již zmíněném VALORANT a THE FINALS. Postupem času se dočkáme nativní podpory v dalších titulech a druhá generace Reflexu zamíří i na starší řady grafických karet NVIDIA. Zdá se, že se soutěživí hráči mají opravdu na co těšit.

Reklama