Článek Jonatan Soderstrom: Minimálně pobavit

Jonatan Soderstrom: Minimálně pobavit

Marek Král

Marek Král

28. 2. 2009 23:54 3
Reklama

23letý nezávislák s přezdívkou cactus, to je jméno, které zvučí a dobře se pamatuje. Nejen jako slovo, ale i jako pojem. Jonatan Soderstrom má na svém kontě kvantum hříček, jež vyniknou jednoduchou koncepcí, šmrncovní grafikou a údernou muzikou. Vývojář, co razí heslo „méně je někdy více“ a jemuž to věru funguje. Co dokázal, kam se řítí a uslyšíme ho někdy v našem hPodu?

Kde zrovna jsi a co děláš? (vyjma toho, že odpovídáš na mnou kladené otázky)

Sedím před svým počítačem, a kdybych byl co k čemu, tak dělám něco lepšího.

Jak se dostal nezávislý vývojář ze severu k přezdívce cactus? Nebo je to jen zažitý mýtus, že ve Švédsku pořád sněží a nic neroste?

Dost tu sněží během zimy, ale v létě tady máme hic. Už si nejsem úplně jistý, jak jsem skončil u téhleté přezdívky, z čehož vyvozuji, že jsem nad ní nikdy moc nepřemýšlel. Přesto se mi líbí, pěkně zní.

Co tvoje první krůčky, vzpomeneš si ještě, kdy jsi se poprvé setkal s herní mašinou a jaká to byla? U jaké hry sis například řekl: „Jóó vole, tak tohle chci dělat taky.“?

Dostal jsem NES, když mi bylo šest nebo sedm a jasně že jsem už tehdy chtěl dělat svoje vlastní hry, jen jsem nečekal, že by se mi to kdy podařilo. A hle, člověk o trochu zestárne a už je v tom. Myslím, že do svojí úplně první hry jsem se opřel před deseti lety, přišlo rozčarování a moc mě to nevzalo. Až rok 2004 a znalost Game Makeru mi ukázaly, že to jde, vesele. V podstatě jediná mainstreamová hra, která mě dostala do kolen a rozproudila tak moje kreativní šťávy, je Killer7. Ta hra má úplně nejvíc nejlepší styl, jaký vůbec kdy která hra měla.

Kamarádi bezesporu, ale co rodiče? Podporují tě v umělecké činnosti? Přišel za tebou někdy táta a vybalil: „Ty synku, mám skvělej námět na hru…“?

Takřka nikdo, koho na živo znám, se o moje hry příliš nestará. Sám jsem poznal jen malé procento hráčů a vyjma mou herní tvorbu (a hraní leckterých freewarovek) si taky nepřipadám jako hráč. Moji rodiče jsou v pohodě s tím, co dělám. Moje mamka dokonce navrhla pár témat na hry, co bych mohl jednou utvořit, a záměrně píšu jednou, poněvadž její nápady jsou na můj vkus až moc šílené. Taťka se příliš neangažuje.

Když jsme u těch námětů, kde ty osobně sbíráš inspiraci? Knihy, filmy, hudba? Pominu-li jedinečnou obrazovost tvých her, pak je to právě hudební linka, kterou míváš tolik údernou.

Hmm jo, čerpám inspiraci z hrozné spousty věcí. Poslední dobou čtu senzační knížky, převážně od Philipa K. Dicka, což je studnice nápadů sama o sobě. Přece ale víc mě to táhne k filmům, obzvláště ujetiny jako David Lynch, Alejandro Jodorowsky, ale taky i méně „umělecké“ filmy coby Cannibal Holocaust, jemuž se daří zabírat báječné záběry zajímavých námětů. Hudba i hry mohou být pěkný zdroj pro pohon kreativity, nicméně jich požívám čistě jako zdroj zábavy.

Jedním takovým hudebníkem-úderníkem, jenž s tebou několikrát spolupracoval, je goto80. Jak jste se k sobě vůbec dostali a jaké bylo s ním pracovat? Soudě podle pocitu z hraní, jste vy dva učiněná symbióza.

Mno, bez požádání jsem si od něj půjčil pár skladeb, navrtal je do svých her. Za čas jsem ho kontaktoval a zpravil o tom. Vyšlo najevo, že bydlel ve stejném městě jako já, ale po pár měsících se přestěhoval. Měl jsem v pácu, že půjdu na jedno z jeho živých vystoupení, ale zapomněl jsem, a tak jsem to prošvihl. Byla by legrace se vidět.

Co teprve Terry Cavanagh? Jestli se nepletu, první člověk, jenž ti kdy pomáhal na hře jako takové. Jaká byla vzájemná spolupráce a kde se vzal nápad na Xoldiers? Silně mi evokují klasiku od Sensiblů: Cannon Fodder, jenom víc hozenou do androše. Trefil jsem, nebo byl nápad úplně jinde? A jen tak bokem: nemáš zákulisní špek o Terryho a Annabellině novém společném projektu Ciellus?

Jonatan Soderstrom: Minimálně pobavit
i Zdroj: Hrej.cz
Myslím, že už jsem na společných projektech dělal, jen holt ty s Terrym vyšly vždycky nejlíp. U Xoldátů jsem přišel s konceptem a poslal jsem mu demo s otázkou, jestli by si nechtěl udělat pár levelů. Vypracoval něco málo přes polovinu všech úrovní plus většinu monologů, což je ostatně jednou z hlavních příčin, která dělá hru mnohem míň repetitivní. Když jsem si přál zapracovat na level editoru, vypomohl s databázovým programováním a to bych bez něj nedal ani náhodou. Hra nebyla přímou inspirací Cannon Fodderem, sice jsem ho před lety hrál, ale krátce, spíš je ovlivněna jinou starou klasikou zvanou North & South. Snažil jsem se zpracovat něco, co by se tvářilo trochu jako RTS, ale co by bylo orientováno víc na akci a menší komplexnost. Pokud jde o Ciellus, tak se ke mně žádný zákulisní špek nedonesl, vážně. Ale jsem si téměř jistý, že se vyvede skvěle. Terry je fakt borec přes level design a disponuje svěžími nápady do her, Annabelle je naproti tomu jednou z nejlepších pixelových koček v okolí, takže do toho vkládám opravdu veliké naděje.

Tvoje tvorba se vyznačuje minimalistickým přístupem k formě. I tak dokážeš hráči navodit působivý zážitek, například Ad Nauseam 2, Burn the Trash či Clean Asia!, po kterých leckomu nastartuje záchvat epilepsie. Mondo Medicals nebo Psychosomnium jsi nechal kráčet klidnější cestou, po které hráče vedeš pro změnu k zamyšlení. Ve všech případech jde o krátké hříčky, jež spíchneš za jedno odpoledne. Rozený minimalista nebo je na nezávislé scéně prostě praktičtější tvořit rychle a hodně?

Dělám věci tak, jak je prostě cítím. Snažil jsem se o tvorbu her s méně minimalistickou grafikou, leč vždycky jsem ztroskotal a nedokončil je, ty hry byly beztak obvykle nemastné neslané. Někdy míň je víc, myslím. Rovněž mi není moc po chuti, když se mi začnou náměty na hry kupit, tak se jich snažím dokončit co možná nejvíc, ideálně co nejdřív.

Díval jsem se na novou úpravu tvých stránek (cactus-soft.co.nr), dost mi korespondují s výtečně ujetým koncem Ad Nauseam 2; náhoda nebo záměr? Máš rád kontroverzi, baví tě lidi šokovat?

Jo, má to trošku obdobný styl. Asi hlavně ty barvy (miluji růžovou), samotný švih přišel z nápadu najít na internetu pár fotek, pohrát si s nimi, udělat koláž a překreslit je přes sebe do záhlaví stránky. Přijde mi fajn čas od času něco nakreslit, zejména pak švihlé věci. Nahotou se dá taky dobře pobavit, protože trošku provokuje a zároveň se na ni lidé dokážou dívat i z uměleckého hlediska, takže když se pak u ní snažím navodit lehce laciný dojem, můžu si užít to vysílání zmatených signálů.

Pochlub se čtenářům, kolik her už máš na triku? Co plány a vyhlídky do budoucna coby herní programátor? Nebojíš se, že by tě mohla tvorba her omrzet vzhledem k tomu, jak rychle je chrlíš?

Mám na triku okolo čtyřiceti her a pravděpodobně dvakrát tolik nedokončených, které lidi ani neviděli. Zrovna teď potřebuji začít vydělávat víc peněz z tvorby her, jestliže je chci dál pumpovat. Očumuji Action Script, abych mohl získávat peníze z flashovek, ale ruku na srdce, tvorba casual her mě teda vůbec nebere. Radši práci, kde bych mohl poznávat nové lidi, než být zalezlý doma ve svém spodním prádle a zírat do monitoru. Nemyslím si, že bych kdy přestal být kreativní, ale možná se někdy pustím i do jiných věcí, než jsou hry.

Kdybys měl vybrat trojici současných nezávislých herních vývojářů, na koho bys ukázal a proč?

Messhof, poněvadž dělá doopravdy šáblé a zajímavé hry. Ikikiho výtvory jsou takřka vždy nebetyčný kopec srandy. jph_wachesky zase hodně fušuje do zvuku a grafiky, ale tak, jak to nikdo jiný nedělá. Rád bych zmínil jména: Erik Svedäng a Increpare, pro jejich nedozírnou obrazotvornost, když se dostane na řeč o herním designu. Určitě by se našla další spousta skvělých kandidátů.

Představ si, že by se dnešní svět obešel bez počítačů, neexistovaly by. Napadá tě, jak bys trávil svůj volný čas, popřípadě čím by ses živil?

S největší pravděpodobností bych kreslil komiksy, hrál v kapele nebo cokoli tvůrčího. Život bez počítačů by byl ve spoustě případech lepší, si tak myslím, ačkoli by mi fakt chyběly.

Když řeknu „Česká republika“, co se ti okamžitě vybaví? Když vyslovím „česká videoherní produkce“, naskočí ti nějaká jména? Z české nezávislé scény se znáš s některými projekty/vývojáři? Docela by mě zajímalo, jakou máme u vás (v zemi počítačových talentů) reputaci.

Vybaví se mi lední hokej, když to slyším. Jedinou mainstreamovou hru z České republiky, jakou znám, je Hidden & Dangerous. Pokud jde o nezávislé vývojáře, napadá mě akorát jazzuo (jazzuo.com), tvůrce her jako Sexy Hiking, Rape, Wild Girls a Boobza Sports. Když o tom tak přemýšlím, mám dost šílenou představu o českých herních vývojářích. Nemám páru, co si o vás myslí švédští hráči, bohužel.

A vůbec, jaké je Švédsko, jaké jsou Švédky?

Haha. Švédské holky jsou v cajku, řekl bych, stejně jako Švédsko. Dobré stránky a špatné stránky, záleží na tom, co chceš.

Navštívil jsi už někdy Prahu, popřípadě láká tě to? Slyšet tě na živo a povídat si o nezávislé scéně by bylo nepochybně zajímavé nejen pro naši redakci.

Určitě nejsem proti návštěvě Prahy. Ještě na základní škole jsme k vám pořádali třídní výlet, nějak z toho však sešlo a výlet se nikdy neuskutečnil. Dostalo se ke mně, že tam máte levné pití, takže by to mohl být výšleh. Na podcasty moc dělaný nejsem, nicméně věřím, že po pár skleničkách vodky by šlo nahrávání pěkně od plic.

Kterou nezávislou hru bys jednou rád viděl na stříbrném plátně?

Sexy Hiking nebo jakákoli jiná více erotická hra od jazzuoa by vydala za fantastický film.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama