Gamescomové dojmy z Marauders - vesmírný Tarkov ve vakuu i na zemi
Escape from Tarkov se v posledních letech postupně vyvinul v podstatě ve vlastní žánr. Ten sice stále nemá univerzální název, jakmile se ale taková hra nebo režim objeví, zkrátka se mluví o „tarkov-like“ projektu, který si přebírá určité principy průkopníka. Nejčastěji je tím fakt, že při smrti postavy přijdete o veškerou výbavu, kterou hráč do boje přinesl, případně nasbíral. Tímto „základem“ se inspiroval třeba Battlefield Hazard Zone.
Na jádro ale můžete nabalovat další mechanismy, jako je čtvercový inventář, speciální místa pro evakuaci z mapy, obírání mrtvol, plnění úkolů a další. Právě k tomu se odhodlalo studio Small Impact Games, pracující na hře Marauders. Ta se dle samotných vývojářů přibližuje k více hardcore „tarkov-like“ hře a chce nabídnout pořádně hutný zážitek s často až hororovou atmosférou.
SVĚTOVÁ VÁLKA NIKDY NESKONČILA
Marauders se odehrávají ve fiktivním světě po druhé světové válce, respektive ve světě, kde konflikt nikdy neskončil. Národy totiž nikdy nesložily zbraně a postupným vývojem se válka přenesla i do vesmíru. Kromě vojáků se tak setkáváme s osamocenými vlky jako jste právě vy. Sólisté vlétají do nebezpečných opuštěných míst, kde na ně čeká plno zapomenutých pokladů nutných plnění misí, crafting nebo klasický obchod.
Pojďme ale k základům. Hra vás vhazuje do „raidů“, tedy časově omezených úrovní, kde si můžete jednoduše dělat co chcete. Po zhruba 30 minutách ale musíte utéct, nebo zemřete. Objevíte se ve své lodi, která sama o sobě nabízí plně propracovaný interiér. K dispozici je místnost kokpitu, centrální hub, přetlakové dveře a místo s „pods“, únikovými moduly. V základu, kdy hrajete sami, můžete celou loď ovládat sami skrze místo pilota, ve více hráčích se ale omezí třeba otáčení kamerou a ztíží servis motoru při větším poškození. Zkrátka aby hraní ať tak nebo onak bylo dostatečně atraktivní.
Loď se ovládá překvapivě dobře. Napomáhají k tomu i přídavné trysky na stranách, díky čemuž se můžete poměrně pohodlně pohybovat do všech směrů a ve všech směrech. Můžete tedy třeba cestovat doprava, ale svou loď mít otočenou o 90 stupňů vůči směru pohybu. Pohyb kocábky není kostrbatý a upřímně mi hned sedl do ruky. Horší to bude s mířením a střílením, jednou z hlavních vlastností plavidla. Během dogfightů nejsou k dispozici žádní asistenti, zároveň se lodě pohybují ve větších vzdálenostech a rychlostech, zasáhnout nepřítele tedy bude tvrdý oříšek. Situaci ale nemusíte řešit prostým zničením lodi – což je v některých případech v podstatě nemožný úkol, vzhledem k několika modelům, které si můžete vyrobit – ale třeba zabitím její posádky.
V tu chvíli se přepínáte do klasické first-person střílečky, která na poměry možností studia funguje překvapivě dobře
Jednou z inovací Marauders jsou únikové moduly, s jejichž pomocí se odpálíte do volného prostoru a případně se místo záchrany vydat na odvetu. Hra totiž umožňuje pomocí boostu narušit plášť nepřátelské lodi a vniknout na palubu. V tu chvíli se přepínáte do klasické first-person střílečky, která na poměry možností studia funguje překvapivě dobře. V celkovém požitku totiž funguje prakticky všechno. Hra nabídne plynulé a věrné animace pohybu i vaulting, míření vypadá skvěle a navíc podporuje i vyklánění nebo zatažení zbraně v případě, že jste příliš blízko u překážky.
Gunplay je také solidní, i když jsem si v praxi vyzkoušel pouze jednu zbraň. Opravdu mě překvapilo, že hra z trailerů působila dost levně. V tuhle chvíli (a snad to bude platit i do budoucna) se ale hraje opravdu dobře.
TOHLE MŮŽE VYJÍT
Samozřejmě se najdou aspekty, které vám dávají najevo, že za projektem stojí přibližně 30členný tým s omezeným budgetem. Třeba celková stylizace a grafika má v mnohých místech rezervy, inventář společně s hlavním menu hry by zasloužili ruku zkušeného designera, všechno to ale společně funguje, a především je to skvělá zábava. Samozřejmě stále platí, že velice specifická – žánr „tarkovek“ je zkrátka nekompromisní a za každou chybu vás vytrestá buď hra samotná, nebo protivníci.
Už teď se ale hra těší, alespoň dle vývojářů, poměrně početné komunitě. Navíc tvůrci zamířili pod křídla stále dravějšího vydavatele Team 17 a pomaličku se chystají na říjnové vydání. Já jsem si hned po vyzkoušení napsal o přístup do budoucích testů a upřímně se těším na to, jak Marauders dopadnou. Zatím totiž hra rozhodně dostává mým vysokým očekáváním.
