Ve službách Jejího veličenstva

Podobně jako Star Wars, Star Trek nebo Pán prstenů patří i James Bond mezi kulty, které daly světu videoher poměrně dlouhý zástup titulů. Naštěstí pro nás tento franchise není z těch, které již v jejich štědrosti není dost dobře možné ani pořádně zmapovat. Společné naopak mají výše zmíněná universa i to, že kvalita jejich herních adaptací je diplomaticky řečeno velmi různorodá, což je vzhledem k šíři jejich „portfolia“ pochopitelné. Fanoušci agenta 007 ve službách Jejího veličenstva si tak mohli za přibližně čtvrtstoletí užít několika výjimečných herních počinů, jiné by ale jistě nejraději vytěsnili z paměti.

Očekávání věcí příštích

Právě v těchto dnech se ale mohou fanoušci Iana Fleminga těšit hned na dva slibné příspěvky do herní pokladnice agentových dobrodružství. Jednak Activision – současný držitel licence – na veletrhu E3 v Los Angeles už před pár týdny oznámil remake kultovního GoldenEye 007 pro Nintendo Wii a DS od týmu Eurocom a nyní vyšlo najevo, že na další bondovce pracují i experti na závodní hry z Bizarre Creations. Jejich Blood Stone pro PC, X360 a PS3 (na verzi pro DS dělá studio n-Space) má být naopak extrémně čerstvou third-person akcí v moderním duchu posledních filmů a chybět v ní proto nemohou ani filmové hvězdy v čele s Danielem Craigem a Judi Denchovou. Oba tituly vyjdou ještě před Vánoci.

To jsme ale trochu předběhli čas a nyní se už konečně vypravíme proti proudu času do herních začátků agenta 007. I když první oficiální hra s Jamesem Bondem v hlavní roli vyšla až v roce 1983, už o dva roky dříve se mohli hráči vžít do kůže postavy podezřele podobné. Společnost Sega totiž tehdy uvedla na trh svůj automat, který dostal výmluvný titul „005“. Je zřejmé, že tady šlo především o to vyhnout se placení licenčních poplatků, ale to už je dnes jedno. Faktem je, že šlo v podstatě o první bondovku a to hře nechceme upřít. Cílem hry bylo dopravit kufřík s tajnými dokumenty k helikoptéře. Prosté ale účinné, navíc se jde o jednu z prvních stealth akcí vůbec.

Agent s povolením zabíjet hlásí příchod

V roce 1983 došlo konečně na onoho prvního licencovaného Bonda. Dnes byste s ním ale nejspíš mnoho času neztratili. Titul jednoduše pojmenovaný James Bond 007 pro Atari 2600, Atari 5200, ColecoVision a Commodore 64 vás usadil do špionova super-vozu, s nímž jste se po zemi i pod vodou vydali vstříc nepřátelům, jež bylo nutné likvidovat palubním laserem. Hra od Parker Brothers obsahovala čtveřici misí – Diamonds Are Forever, Moonraker, For Your Eyes Only a The Spy Who Loved Me – pojmenovaných po slavných filmech, ale to je asi tak vše, co lze na adresu tohoto poměrně zmateného dobrodružství napsat.

To o dva roky později už vývojáři nic neponechali náhodě a v doprovodu filmu A View to a Kill (Vyhlídka na vraždu) vyšla i stejnojmenná hra. V tomto případě šlo už o poměrně komplexní titul, ze kterého se mohli těšit majitelé řady tehdejších platforem. Nejenže nabízel hned několik diametrálně odlišných herních módů, kdy jste konečně neovládali jen Bondovo auto, ale i jeho samotného, navíc ovšem hra překvapila poměrně vydařenou snahou mapovat filmovou zápletku. V roce 1986 se pak fanoušci mohli těšit hned z dvojice titulů. Zatímco retrospektivní Goldfinger byl klasickou textovou adventurou pro PC a Apply, The Living Daylights opět doprovázející stejnojmenný film do kin se transformoval do čisté akce. Plošinová střílečka se objevila na všech tehdejších dominantních platformách v čele s C64, Spectrem a Atari.

Akce, akce a zase akce

Kombo film+hra se vydavatelům evidentně osvědčilo, a tak následovala očekávaná série. Live and Let Die z roku 1988 pro osmibity a Amigu byl zajímavý především tím, že jste osedlali Bondův těžkotonážní motorový člun a v Licence to Kill z roku 1989 došlo dokonce na helikoptéru či letadlo. Jak vidno, repertoár agentových schopností se rychle rozšiřoval, ostatně jako ve filmu. S kouskem The Se Spy Who Loved Me (1990) se vývojáři na skok vrátili do roku 1977 k filmu Špion, který mě miloval a opět šlo zejména o rychlé reflexy a dobrý postřeh. Titul se zapsal hráčům do paměti především díky Lotusu Esprit, který člověk řídil z ptačí perspektivy. V zásadě šlo ale stále o totéž dokola.

To Operation Stealth je už o mnoho zajímavější případ. Tato klasická adventura od Delphine Software pro Amigu, Atari a MS-DOS z roku 1990 se zapsala do historie už jen schizofrenním titulem, ze kterého byste jen v USA poznali, o jakou hru se vlastně má jednat. Zde totiž vyšla pod plným jménem James Bond 007: The Stealth Affair. Blonďatého agenta z obalu hry byste ale za Bonda normálně ani nepokládali a co teprve ve chvíli, když zjistíte, že úkoly fasuje od americké CIA, nikoli britské MI6 – jedním slovem úlet. V ostatních směrech jde ale o solidní bondovku, pokud překousnete skutečnost, že titulní hrdina se v Evropě jmenuje John Glames. Aby byl výčet úplný opomenout alespoň zmínkou nesmíme ani děsivý spin-off pro NES a SNES James Bond Jr. z roku 1992 a o rok novější James Bond 007: The Duel pro konkurenční konzole od Segy.

Velmi příjemný restart

Tím jako by se však nad agentem 007 zavřela voda. Stejně jako na stříbrném plátně ani v oblasti her Bondovi první polovina 90. let nepřála. Bylo jasné, že fenomén buď skončí, anebo jej bude muset nakopnout něco opravdu velkého. Celuloidového špiona zaslouženě vzkřísilo legendární Zlaté oko, které novému Bondovi s tváří Pierce Brosnana napumpovalo čerstvou krev do žil. A videoherního agenta vystřelila ke hvězdám – světě, div se – stejnojmenná famózní FPS pro Nintendo 64 od Rare z roku 1997. Bez přehánění lze dnes tuto hru označit za jednu z nejrevolučnějších, i když pověst která jí předchází už mnozí dnes považují za silně zmýtizovanou. V každém případě šlo ale o bravurní kousek, který udělal hrám velkou službu hned v několika směrech. GoldenEye 007 přesvědčil, že FPS mají i na konzolích své místo, tisíce hráčů poprvé přiměl preferovat multiplayer nad příběhovou kampaní a ve hře pochopitelně dostaly konečně pořádný prostor i typické bondovské hračky od pana Q.

Není divu, že úspěch GoldenEye odstartoval novou vlnu zájmu o agenta 007 a na svět se tak dral nejen jeden film za druhým, ale i pořádný zástup her. To už ale patronát nad těmito tituly převzal gigant v podobě Electronic Arts. Naneštěstí hned další hra – third-person akce Tomorrow Never Dies postavená na základech stejnojmenného filmu žádnou velkou díru už do světa neudělala. Exklusivní titul pro PlayStation z roku 1999 sice nebyl vyloženě špatný, ale po oslnivém GoldenEye šlo o jasné zklamání. Část hráčů to přičítala faktu, že nešlo o FPS, jiní zase jen překvapeně pomrkávali, když slyšeli, jak z úst agenta s tváří Pierce Brosnana vychází hlas úplně jiného herce, ale to vše byly jen drobnosti. Prostě nešlo o tak dobrou hru. EA proto dali pohledu z perspektivy třetí osoby na hezkých pár let sbohem a vrátili se raději zpět k osvědčenému FPS. Snaha nesla ovoce a přijetí The World Is Not Enough z roku 2000 pro PlayStation a N64 bylo už více než pozitivní. V témže roce se navíc Bond vrátil ještě jednou prostřednictvím závodně akčního titulu 007 Racing. A byť titul inspirovaný hrou Spy Hunter nevybředl z vod průměrnosti, jasně dokázal, že upřít Bondovi čtyři kola by byla chyba.

Nasedejte, prosím

Už o rok později se tak na PS2, Xbox a GameCube představil James Bond 007: Agent Under Fire. I když příběh hry nebyl inspirovaný žádným konkrétním filmem a tvář agenta 007 se musela obejít bez licencovaného úsměvu Pierce Brosnan, šlo o příjemné překvapení. Dnes mají mnozí hráči tendenci tento titul zatracovat a i ve své době si odnesl řadu hodně rozporuplných verdiktů, ale v podstatě šlo o vydařenou a dobře vypadající FPS se slušným příběhem, která navíc mechanismy hry obohatila o velmi napínavé závodní úrovně. Agent Under Fire si také získal řadu hráčů tím, že umožnil postupovat v úrovních hned několika způsoby v závislosti na používání širokého spektra gadgetů. Že se v EA vydali po správné cestě potvrdil i další kousek s podtitulem Nightfire (2002). Tentokrát již Brosnanova tvář nechyběla, i když šlo o originální dobrodružství, navíc se ale hra pochlubila i odlišnou verzí pro PC a Mac, na které dělal Gearbox. Naneštěstí právě ta byla přijata vlažněji, zatímco konzolisté se radovali z návratu úrovní, které jste plnili usazeni v kokpitu auta, a jež na počítačích zcela chyběly.

V plné parádě se 007 vrátil v roce 2004 v titulu James Bond 007: Everything or Nothing. A není není nijak přehnané říci, že jde po GoldenEye o pravděpodobně nejlepší herní bondovku vůbec. Third-person akce byla po záplavě FPS příjemným osvěžením, nechyběly závodní mise, hromada hraček od Q, ale co víc – především úžasný původní příběh od autora filmových dobrodružství. EA navíc neponechali nic náhodě a dějovou linku ozdobili hvězdným obsazením. Vedle Brosnana a Judi Denchové nechyběl ani John Cleese jako nový Q, sličná Heidi Klum a roli vrchního arcilotra si bravurně „střihl“ Willem Dafoe. Z hry na každém kroku doslova tryskala úžasná filmová atmosféra, jíž ještě podpořil originální soundtrack s vlastní titulní písní, jak jsme na ně zvyklí z filmů. O pouhý rok později, v roce 2005, měly na tuhle konzolovou bombu navázat Srdečné pozdravy z Ruska alias From Russia with Love. V EA si usmyslili, že postupně vdechnou herní život všem slavným bondovkám z let minulých. I když hře postavené na základech úspěšného předchůdce na první pohled nic nechybělo, očekávaný úspěch se nedostavil. Zopakovaný recept jakoby ztratil šmak a pranic tomu nepomohl ani virtuální Sean Connery, který své mladší alter ego nadaboval o poznání starším hlasem.

GoldenEye dvakrát jinak

O trapném pokusu z roku 2004 vzkřísit stejnojmennou legendu v podobě GoldenEye: Rogue Agent raději taktně pomlčíme. Tady EA totálně šláplo vedle a pověst úděsných konzolových verzí o mnoho nevylepšil ani samostatný titul pro Nintendo DS. Za pozornost stojí snad jen pokus o zápletku stavějící nikoli na Bondovi, ale jiném bývalém agentovi MI6, který má pro Goldfingera zabít dalšího super padoucha - Doktora No. A tím také EA s 007 skoncovali. Doufejme, že nynější remake neudělá svému slavnému předchůdci podobnou ostudu jako právě Rogue Agent. Uvolněné licence se teprve před nedávnem chopil Activision, ale na nějaké soudy, jak si s ní oproti EA poradí, je přeci jen ještě brzy. Zatím totiž z této stáje doputoval na konzole a PC jediný titul, a to Quantum of Solace z roku 2008. Naneštěstí nemůžeme nezmínit, že premiéra to nebyla úplně slavná. I když se hra inspirovala stejnojmenným filmem i jeho předchůdcem (Casino Royale) a šlo o první herní bondovku s Danielem Craigem, pro mnoho hráčů ztratila díky své výrazně akční podobě (plynoucí z novodobého pojetí filmového Bonda) velkou část bondovské poetiky.

Nezbývá než doufat, že dvojici novinek se podaří o něco šikovněji navázat na to lepší z historie her s agentem 007 v hlavní roli. Abychom ale nekončili v negativním duchu, máme pro vás ještě jeden tip navrch. Navnadilo-li vás téma natolik, že jste už pomalu začali v šuplíku lovit nějakou výše zmíněnou hru, počkejte s tím ještě chvíli. Vyzkoušet remake slavného GoldenEye totiž můžete už nyní. Od roku 2005 na něm totiž usilovně pracují věrní fanoušci a výsledkem jejich snažení je modifikace, nebo lépe řečeno totální konverze GoldenEye: Source pro Half-Life 2. Jestliže multiplayerová klání na N64 stále nemůžete dostat z hlavy, bude pro vás tenhle mod dost možná tím pravým.