Procedurálně generované hry

Po velmi úspěšné B-Game Competition a kvalitativně také velmi slušné Video Game Name Generator Competition se opět diskusní fóra blogu TIGSource zaplnila soutěžními tituly. Tentokrát bylo zadání prosté: vytvořit hru, kde některý ze základních prvků bude procedurálně generován. Autoři se s tím vypořádali po svém: vzniklo okolo padesáti titulů, v nichž najdeme náhodně, resp. podle určitých vzorců skládané úrovně, náhodně generované nepřátele a jejich pohyby, ale i některé zábavné úlety (třeba náhodně generované hlášky oceňující vydařené triky v Sin Surfing).

V jednoduchosti je síla

Stejně jako většinu soutěží provází Procedural Generation Competition syndrom uzávěrky. Tedy: většina her je šita horkou jehlou, odevzdávána minutu před půlnoční deadline a trpí bugy či malým počtem úrovní. O to více je třeba ocenit autory, kteří dovedli svá díla dotáhnout do vycizelované podoby, a to nejen odladěním programových chyb, ale zejména dotažením nápadu i zpracování, obsahu i formy. Za sebe na první místě jmenuji hopsačku Rescue the Beagles. Tomáš Nadrchal ji v recenzi označil za ošklivou a stereotypní, podle mého názoru je titěrné grafické zpracování ve své jednoduchosti kouzelné a hratelnost vynikající. Úkolem každé mise je zachránit předem daný počet pejsků. Štěňátka pobíhají po náhodně generovaném prostředí ve třech rovinách. Hráč mezi nimi přeskakuje, musí si dát ale pozor na nepřátele a navíc na vlastní zdraví: skok z příliš vysokého srázu znamená automaticky ztrátu života. Naštěstí jsou k mání power-upy – lano či padák, anebo sovy, jež slouží jako munice pro boj.

Jaká by to byla nezávislá soutěž bez cactuse, že? Ani tentokrát nezklamal – a dokonce se mu podařilo soutěžní hru dotáhnout do o poznání hotovější podoby, než u VGNG Competition. Jeho Krebswelte se odehrává ve světě Mondo Medicals, jde o zboku viděnou akci ve zničitelných prostředích, která je... inu, cactusovská. Podobně dokonalou stylizací disponuje i infantilní plošinovka Darby's Run, v níž se malé štěně ve skafandru snaží vyskákat na vrchol náhodně generovaného stromu. A výborným příkladem titulu dotaženého během pár dní prakticky k dokonalosti je i logický rychlík ZicZac, tetrisovská variace, jíž se dá skutečně málo co vytknout.

Náhodné strategie

Asi málokoho překvapí, že nejčastějším žánrem v PG Competition byly jednoduché arkády a střílečky. Našlo se ale i pár odvážlivců, kteří se vydali náročnější cestou a vytvořili strategii či zajímavý simulátor. Vizuálně i herně je z těchto projektů asi nejzajímavější Dyson. V něm se hráči snaží osídlit planety rozsáhlého solárního systému a osadit je stromy, musí ale neustále hlídat a rozmnožovat hejna svých pomocníků a bojovat s nepřáteli. Wall of the Words je nápadité spojení tahové strategie a Scrabble. Hráči se brání nájezdům nepřátel, nikoliv ovšem konvenčními metodami: staví jim do cesty slova podle tradičních pravidel jedné z nejoblíbenějších deskových her. Čím větší hodnotu písmene musí nepřátelé překonat, tím pro hráče samozřejmě lépe...

King of Public Transit je zase hra z úplně jiného soudku. Hráči vstupují do velkoměsta s dvaceti dolary v kapse a významnou nechutí k cestování po svých. Jenže jízda autobusem či metrem stojí peníze, a tak si je musejí zase vydělávat plněním různých úkolů. Králem MHD se stane jen ten, kdo se nedostane během odpoledne na mizinu...

Zastřel, co se hýbe

Z velkého množství přihlášených shoot'em upů se jich většina drží průměrné či podprůměrné kvalitativní hranice. Jen pár zaslouží aspoň letmé doporučení: Artificial Nature, skvělá ukázka, kolik se toho vejde do 64 kilobajtů, vizuálně výtečné Compendium, rozmáchlé vodovkové Everyone Loves Active 2, bombermanu podobný Laser Bunny, do cihlově červené laděný Loboton nebo harcore akce Self Destruct.

A když se k tomu připočtou ještě dvě sice ne-smysluplné, ale zábavné arkády icy-towerovského stylu Minus a Because It's Fun, Fay, můžeme si společně s autorem druhé z nich říci: PG Competition nebyla tou nejúspěšnější a nejkvalitnější v historii nezávislých soutěží, pár zajímavých titulů ale i tak přinesla. Když nejsou nejlepší, proč je tedy hrát? Protože je to zábava.