3D budoucnost brýle nenosí

Letošní rok můžeme směle prohlásit za období dalšího divákova rande se stereoskopií. Technologií, umožňující  prostorový vjem, která byla popsána již v devatenáctém století a první velký rozkvět zažila ve zlaté éře americké kinematografie z padesátých let.

3D fenomén se lidem od té doby přípomínal v různých módních vlnách (naposledy Imax 3D), ale teprve letos cítíme, že už se ho asi opravdu nezbavíme. Stereoskopie v masovém měřítku zaútočila na kina, pozvolna se zabydluje v televizorech a na veletrhu E3 se výrazně připomněla videohernímu segmentu. Jaká je budoucnost skutečně trojrozměrného hraní? Společně se zamysleme.

Byly tu helmy s virtuální realitou, byly tu rádoby hologramy vystupující z arkádových kisen, byly tu brýle od zelenkavého výrobce grafických karet.  Tyto a mnohé další pokusy o 3D gaming v historii počítačových her skončily přinejmenším komerčním nezdarem, hůře pak stížnostmi hráčů s mokrou celtou uvázanou kolem hlavy. Třetí rozměr jako by svůj bezpečný herní vývoj ukončil s Wolfensteinem-3D a vše, co mělo poté díky optickému klamu vystoupit z obrazovky, znamenalo katastrofu či trapnost. Skoro se zdá, že videohry umožňující pohlcení hráče do plnohodnotné obrazové reality nemohou nikdy překročit svůj stín.

Setkání třetího rozměru

To se nově snaží vyvrátit minimálně dvě renomované firmy. Sony a Nintendo. Obě si k tomu vybraly výstavu E3, ale každá si budoucnost ve třech rozměrech představuje jinak.  Sony je přesvědčeno, že s nástupem nové dekády už trojrozměrnému hraní konečně pokvete pšenka skrz klasickou kombinaci televizoru a stereoskopických brýlí, a má smělé plány s minimálně dvacítkou her připravovaných do března 2011. „3D technologii věřím, protože teď za ní stojí hodně vývojářů. Obsah je pro moderní technologii vždy to nejdůležitější,“ uvedl prezident Sony US Jack Tretton. Měl tím na mysli fakt, že řada studií opravdu akceptovala současný trend a své nové tituly už nativně vyvíjí s full 3D. Tlak na pokročilé možnosti zobrazení zřetelně vnímáme především u novinkových hitů jako je Killzone 3 či Gran Turismo 5, které poběží na bezplatně upgradovaném firmwaru konzole.

Nový HDTV 3D-ready televizor (nejlépe řady Bravia), upgradované PS3 s blu-ray kompakty, brýle a popkorn. To je herní výbava dle japonského gusta a taková je budoucnost hraní. Taková je… cože? Taková je herní budoucnost pouze v hledáčku Sony, abychom byli přesní. A dle našeho mínění zatím dost nejistá. Proč? Za prvé: cena. Solidně vybavené 3D televizory dnes začínají na cenách okolo čtyřiceti tisíc korun, což je sice obvyklá cenová „startovačka“  pro neokoukanou technologii v segmentu, nicméně je tu zásadní potíž v tom, že domácnosti nejen v Česku, ale v celém světě sotva přezbrojily na HDTV a teď by měly do obchodů vyrazit znova? Upřímně řečeno, hry se zdají být dosti slabým argumentem pro výměnu maximálně pět let starých přijímačů. Spousta zákazníků oprávněně viděla v nákupu televizoru s vysokým rozlišením dlouhodobou investici a je logické, že s rychlým updatem svého obýváku nyní nepočítá. Tím spíš, že 3DTV jako novinková technologie není v žádném případě stabilizována a aktuální nákup takového hardwaru se může stát ve výhledu několika měsíců bezpředmětný s tím, jak se bude úroveň panelů zvedat. Rapidní nárůst kvality jsme zaznamenali u HD LCD i plazem a je logické, že podobný progres čeká i 3D.

Sundej to

3D televizory do dvou let samozřejmě rapidně zlevní a zlepší své parametry. Ale co pak? Pak je tu další důvod k zamyšlení. Současné 3DTV se totiž dost dobře mohou stát pouhým mezistupněm v evoluci. Máme tu totiž přibližně pětiletý výhled na start technologie, která umožní sledovat trojrozměrný obraz bez brýlí. Bez brýlí! A to je zásadní zlom.  Firma, která pošle na trh televizi bez nutných stereskopických okulárů, zažehne oheň nové technické revoluce. A že nejde o plácání dávno vymletého obilí, si lze hned dokázat.  Té převratné technologii se říká auto-stereoskopie a od současných modelů se příští generace televizorů budou lišit tím, že místo vás si jakési brýle nasadí přímo obrazovka. Zobrazovací jednotka totiž bude kryta na principu speciální čočky, která zařídí, aby každé oko vidělo ten správný obraz, jejichž smícháním v mozku vznikne dojem trojrozměrna. Velký potenciál aktuálně spočívá ve využití u obrazovek ke klasickým počítačům, protože výsledný efekt čoček je patrný prakticky pouze v jednom místě, tedy v místě hlavy sedícího hráče. Odchylky u prototypů pomáhá korigovat takzvaný Head tracker systém, který díky kameře sleduje pozici hlavy diváka a na základě toho řídí pozici obrazu do ideální symbiózy.

Tento systém se pochopitelně nehodí pro konzolové hraní u velkých televizí, protože velké odchylky od centra vjemu budou dělat problémy lidem, kteří by dění na obrazovce chtěli sledovat vedle hráče. I zde se ale pracuje na řešení. Četné prototypy již fungují na bázi dělených čočkových rastrů na čelním skle a ačkoliv nejsou výsledky zatím zcela stoprocentní, jde pravděpodobně o správnou cestu vpřed.  Autostereoskopii se pro komerční využití již intenzivně věnuje řada renomovaných výrobců v čele s Phillipsem, který vyvinul systém WOWvx. Ten pracuje na principu 2D snímků, které jsou doplněny osmibitovou prostorovou mapou stupňů šedi. Ta určuje každému bodu obrazu, jestli má být zobrazen před plochou displeje, anebo za ní. 256 odstínů vytváří věrohodný 3D obraz a že tento systém není v plenkách, dokazuje Phillips tím, že si jej dovoluje prodávat pro průmyslová využití. Například pro velkoplošnou reklamu.

Malá velká výhra

Odhadujeme, že pohodlné konzolové hraní bez 3D brýlí nás potká někde uprostřed či ke konci cyklu Playstation 4 či Xboxu 720 a vše, co se do té doby mezi hráči v 3D uchytí, bude spíše výsledkem dobrého marketingu firem zainteresovaných v současném kšeftu.  Aktuální 3D hraní totiž jako obvykle uvízlo v časové pasti. Opět se jakoby nehodí do své doby a pakliže firmy skutečně prosadí 3D gaming i na současné generaci 3DTV,  nebude se to v horizontu několika příštích let týkat masového trhu.

Opravdová budoucnost trojrozměrného hraní totiž brýle nosit nebude a na E3 to dost jasně naznačilo Nintendo. Handheld 3DS je zároveň realita i budoucnost. 3DS je něco jako jako iPhone na poli dotykových telefonů. Je to lídr a podle ohlasů z výstavy dáme krk za to, že miliony lidí si pro první zkušenost s trojrozměrným zážitkem nejdříve pořídí právě tento levný handhled, který díky svým parametrům navíc opravněně nahrazuje starý model DSi. Nintendo prostě znovu zvolilo politiku „chytrého prodeje“ pro masy a pakliže se formát Sony zatím uchytí jen mezi technologickými fajnšmekry a lidmi, kteří si zrovna chtějí koupit nové domácí kino, bude to hlavně Nintendo, které na novém a možná rozhodujícím nástupu 3D opravdu vydělá.

Blízká budoucnost 3D hraní teď patří Nintendu. Sází na jednoduchost, dostupnost a zábavu. Firmy totiž nesmějí zapomínat, že pouze technologie hru nedělá. Hra musí především bavit a nacházet skryté možnosti v hratelnosti, jak už to ostatně Nintendo předvedlo s Wii. Vývojáři si totiž musejí klást otázky nejen, zda se uživatelé z 3D klamu opět hromadně nepozvracejí, ale zda technologie skutečně udělá hru zábavnější a vyzývavější. Dokáže 3D skutečně vtáhnout člověka do děje a nikoliv pouze do grafiky? Odpovědi na tyto otázky musejí být zásadně kladné, jinak 3D samo o sobě bude v nejbližších letech stále pouze perličkou a nikoliv mainstreamem. A to i přesto, že je tento formát sám o sobě jen logickým pokračováním technologického vývoje. Vždyť černobílá televize vám také přehraje zprávy, ale používáte ji snad?