The Simpsons Game

Dvacítka se dá oslavit různě. V rodinném kruhu s babičkami, tetičkami a lahvinkou vaječného koňaku, s přáteli v restauračním zařízení pochybné pověsti nebo taky v depresích, o samotě v posteli, s kapesníkem a Thelmou a Luisou na videu. Nebo třeba vlastním filmem a videohrou k tomu, to když jste nažloutlá čtyřprstá legenda krátkých animovaných sitcomů – Simpsonovi ze Springfieldu. V době, kdy se zhusta diskutovalo o tom, zdali tito věčně satiričtí kritici moderní popkultury neztrácejí dech, vevalili se do kin coby nezadržitelná lavina a věrni svému seriálovému humoru, osvěžili Simpsoňácký koncept o vzácnou celovečerní zkušenost. Povedla se na výbornou, povedla se v pravou chvíli. Pozornost se proto přesunula k druhému velkému narozeninovému projektu – The Simpsons Game (TSG), která je od roku 2005 ve vývoji pro všechny etablované konzole a handheldy od Xboxu 360 až k PSP.

Ani nit nezůstane suchá

Projekt Simpsoňácké videohry by sám o sobě nebyl ničím výjimečným, ostatně TSG je už 22. videoherním pokusem na motivy slavného seriálu. Co však činí z dvaadvacítky potenciálně šťastné číslo je několik zajímavých drobností. Tak například námět hry vzala pod svá široká pisálkovská křídla trojice seriálových scénáristů v čele s Mattem Selmanem a pojala celý projekt jako jednu velkou videoherní provokaci. Simpsonovi si totiž uvědomí svou existenci uvnitř hry a v obavě před další nekvalitní videoherní slátaninou, rozhodnou se celý herní průmysl pořádně poškádlit… a jak už bývá zvykem, zdaleka nezůstane jen u videoher. V 16 úrovních se dostane jak na slavné herní tituly, tak i na některé legendární filmy či knižní romány.

Obsah před formou

TSG je v podstatě klasická 3D akční arkáda s mírným prolnutím do světa plošinovek. Pět hratelných postav (Maggie se do hry zapojí jen v omezeném rozsahu) prochází úrovní, sbírá předměty, spolupracuje, skáče na plošinky a svéráznými prostředky likviduje ještě svéráznější nepřátele. Úkoly, tempo hry a svým způsobem i jádro hratelnosti liší se úroveň od úrovně, jak totiž v jednom z rozhovorů prohlásil producent hry Scot Amos, herní koncept vznikal až coby doplněk uměleckému a zejména komediálnímu záměru hry. První tedy vznikla myšlenka na mikropříběh v rámci úrovně, následoval scénář, dialogy, gagy a až potom se přemýšlelo o tom, jak do tohoto promyšleného celku vměstnat hru samotnou. Vznikl tak poměrně unikátní projekt, který ač v základu vypadá velmi prostě a z pohledu nezasvěceného hráče nepřitažlivě a zastarale, spoléhá právě na precizní designerskou a scénáristickou práci, stejně jako na řadu seriálových odkazů a bonusových materiálů. Otázka zní – bude to stačit?

Satira po americku

V popředí všeho je jasná snaha parodovat a šokovat. Dočkáme se tedy úrovní jako je například Medal of Homer (Homer a Bart řádí ve válečných kulisách), Shadow of the Colossal Donut (Homer a Bart zastavují obřího maskota firmy na koblihy), Grand Theft Scratchy: Blood Island (Lisa a Marge se snaží zabránit vydání krvavé videohry) nebo RPG parodii Neverquest (Marge a Homer bojují ve fantasy kulisách s dvouhlavou saní, jinak Marginými sestrami). Dohrání úrovně bude omezeno časovým limitem, vývojáři z EA totiž spoléhají na bohatou repleyabilitu hry – jak říká Scot Amos, první dohrání levelu bude často jen orientační a seznamovací, teprve při dalších pokusech bude hráč nacházet alternativní cesty, bonusový obsah, skryté narážky na seriál a humorné vložky.

Pětkrát jinak

Každá úroveň nabídne dvě hratelné postavy, jednu hlavní, druhou podpůrnou, přičemž bude samozřejmě možné mezi oběma charaktery libovolně přepínat nebo, to v případě kooperativního multiplayeru, prostě zapojit kamaráda a spolupracovat. Každý člen rodiny má několik speciálních schopností, které musí s rozmyslem a ve správný okamžik nasadit, jinak nebude možné level úspěšně absolvovat. Zatímco například Homer se dokáže (po patřičně žravém povzbuzení) transformovat v nezastavitelnou tukovou kouli, která rozbije vše co jí stojí v cestě, Bart se ohání zejména svým prakem, dokáže se však proměnit i v Bartmana - maskovaného létajícího mstitele. To Lisa spoléhá hlavně na svůj saxofon a ničivé účinky jeho zvukových vln, jakmile se však dostane do dosahu tzv. meditačních bodů, může si na pomoc přivolat boží ruku a na způsob všemohoucí paže z Black and White manipulovat s lidmi a předměty v okolí. Asi nejzajímavější schopností však disponuje (nejvyšší) hlava rodiny Marge. Jako protřelá aktivistka a buditelka, dokáže pomocí magafonu ovládat poddajné masy a tak trochu ve stylu impů z Overlordu navádět tyto zdivočelé občany na cíl. Do hry se zapojí i Maggie, vždy však pouze v roli dočasného pomocníka Marge (například v úrovni Grand Theft Scratchy se musí proplížit ventilací a zajistit přístup na radnici).

TSG je značně potrhlý projekt, který se do značné míry vymyká běžným videohrám a jako takový se psaným slovem jen těžko charakterizuje. Je dost dobře možné, že lidé Sipsonmánií nezasažení zůstanou stejně nedotčeni i humorem hry, fanoušci seriálu si však velmi pravděpodobně přijdou na své. Asi nejlepší charakteristikou a zároveň pozvánkou proto může být demo, které se jen nedávno objevilo například na Xbox Live a Playstation Store. Hra samotná vyjde v Evropě 1. listopadu.