Hráči potřebují více kultury, vysvětluje Kodžima hudbu ve svých hrách

• Videohry mají podle Hidea Kodžimy orzšiřovat hráčům obzory.
• Jako příklad uvedl kapelu Low Roar v soundtracku k Death Stranding.
• Hry mají tendenci zůstávat uzavřenými systémy, tvrdí vývojář.

Jedním z mnoha originálních prvků her v režii Hidea Kodžimy je i soundtrack, který se nebojí využívat známé skladby a interprety (vzpomeňme například na The Man Who Sold the World v pátém Metal Gear Solid). Výjimkou nebyl ani první díl Death Stranding, ke kterému se teď slavný vývojář vrátil v rozhovoru pro server Vogue.

V rozhovoru Kodžima mluvil o tom, jak své hry využívá také jako platformu pro umělce. „Vezměte si například kapelu Low Roar z předchozí hry,“ uvedl příklad Kodžima. „Když někdo ve hře slyší píseň a říká si: ach, tohle se mi líbí, chci, aby ho tato jiskra vedla k objevení kapely, k hlubšímu prozkoumání islandské hudby nebo dokonce k hledání souvisejících filmů,“ vysvětlil vývojář. 

Právě islandská kapela Low Roar je ukázkovým příkladem, protože pravděpodobně existovalo mnoho hráčů prvního Death Stranding, kteří před hraním neznali post-rockovou a elektronickou scénu na Islandu. Pro kapely, které existují v tak specifických oblastech, je takový druh publicity nenahraditelný.

Kodžima také v rozhovoru uvedl, že má podle něj značná část hráčů a hráček tendenci být ohledně svého vkusu poměrně uzavřená. Japonský tvůrce je tak chce je přimět k vnímání umění, které by jinak přehlíželi. Zkrátka rozšířit jejich kulturní rozhled. 

„Věřím, že to je role, kterou má zábava hrát,“ uvažoval nahlas Kodžima. „Hry mají tendenci zůstávat uzavřenými systémy, které existují jen samy o sobě, ale já chci, aby hráči z tohoto zajetého systému vystoupili,“ dodal vývojář.

Stačí se podívat na vliv série Tony Hawk's Pro Skater na hudební vkus mileniálů, abychom viděli potenciál videoher v této oblasti, připomíná server Gamesradar. Teď je tak před námi otázka: které kapely nebo interprety a interpretky objevíme díky dalším hrám od Hidea Kodžimy?