GTA a jeho "klony"

Sandbox her, v jejichž rámci mohl hráč buď následovat hlavní linii, nebo se jen tak potulovat herním světem a bavit se plněním postranních úkolů, či questů, zná historie spoustu. Ve většině případů šlo přitom o RPG tituly. Zářným příkladem budiž série Ultima, nebo ještě lépe The Elder Scrolls, kde měl hráč k dispozici obrovský herní svět, jednu hlavní příběhovou linii, spoustu postranních úkolů, pár pra-miniher a solidní míru volnosti v tom, jakým způsobem bude herní svět objevovat, co si udělá ze svého avatara a jak bude jednotlivé úkoly plnit. V tomto ohledu tedy koncept prvního Grand Theft Auto titulu moc originálně nevypadá, protože nabízí v podstatě to samé. Problém je v tom, že první GTA hra z roku 1998 není fantasy RPG, ale gangsterka odehrávající se v rozlehlém městě plném virtuálních lidiček, kde může hráč provádět širokou škálu skopičin, projíždět se ukradenými vozy, poslouchat do omrzení několik rádio stanic, hledat skrytá zákoutí s bonusy i speciální dopravní prostředky, provokovat a utíkat před policisty, působit se zbraní v ruce rozruch na ulici, jezdit podle dopravních předpisů, nebo plnit sto a jednu misi v rámci hlavní příběhové linie i mimo ni. V tomto je GTA původní, originální, nepřekonatelná. Tvůrci z DMA Design tehdy uvedli na trh něco, o čem netušili, že se jednou stane kultem a vzorem pro stovky a tisíce dalších vývojářů, kteří se budou snažit úspěch GTA série v různé míře emulovat. V drtivé většině případů marně. Na to však až na výjimky (hned se k nim vrátím) nedošlo hned v roce 1998, ale až v roce 2001, kdy vyšel titul GTA III. Až ten znamenal pro sérii GTA průlom a zajistil ji nesmrtelný statut. Šlo o nový Doom. Odborná i laická veřejnost brala GTA III za standard a bylo jasné, že přinejmenším několik dalších let bude poněkud hanlivě znějící označení "GTA klon" používáno i pro tituly, které měly s GTA III společné jenom to, že šlo o third-person akční tituly.

Není řidič jako řidič

Ještě se však na chvilenku vrátíme k jedné sérii, jež nabídla možnost ježdění a běhání v kompletně 3D prostředí dříve než GTA III. Jde samozřejmě o sérii Driver od týmu Reflections, jejíž první díl vyšel už v roce 1999, tedy celé 2 roky před GTA III. Na první pohled se může zdát, že jsou Driver a GTA takřka identické. Zdání však v tomto případě klame. Na rozdíl od GTA III byly totiž první i druhý Driver víceméně závodně-akčními tituly, v nichž byla možnost chození po vlastních tlapách zrealizována jen ve velmi omezené míře a to až druhým dílem. Nemluvě o tom, že byl herní svět v Driver titulech mnohem méně interaktivní a nenabízel hráčům ani zdaleka tolik možností k vyblbnutí, jako v roce 2001 nabídl kompletní 3D svět v GTA III. Jediné v čem už první Driver překonal třetí GTA, je příběhová linie a postavy. Bylo to však poprvé a naposledy. Parádního Drivera následoval nic moc druhý díl trpící nedostatečným výkonem PSX (2000), vyloženě pekelně špatný DRIV3R (trpící příliš velkými ambicemi tvůrců z Reflections) a průměrný Driver: Parallel Lines. Ze série, kterou se mnozí snažili presentovat, jako předchůdce novodobé GTA série, se tak stala série, jejíž tituly se staly úspěšnými aspiranty na ukázkové GTA klony. Do puntíku to platí hlavně o posledním Driver: Parallel Lines.

Opravdový zločin?

Jestliže Driver sérii nelze z klonování konceptu GTA III s čistým svědomím obvinit, tak v případě dvojice titulů True Crime: Streets of LA (2003) a True Crime: New York City (2005) to říci nelze. Tvůrci z týmu Luxoflux se inspirovali, kde to jen šlo včetně otevřeného sandbox konceptu, velkého množství ovladatelných vozidel, spousty bonusů i postranních misí a nabídli i pár miniher. Snažili se sice od GTA III obšlehnutý základ vylepšit několika změnami (hráč stojí na straně zákona) a vlastními prvky, ale výsledek přesto nebyl ani zdaleka na úrovni GTA III. Systém hodnocení hlavního hrdiny na základě způsobu provádění policejních zásahů sice na papíře vypadal zajímavě, ale v praxi nefungoval, tak jak měl. To samé lze říci o soubojovém systému. První True Crime titul však přeci jenom nebyl tak špatný. Los Angeles bylo do hry převedeno velmi dobře a mise v dopravních prostředcích byly na rozdíl od zatýkacích misí na vlastních nohou, zábavné, dramatické, prostě povedené. V případě druhého True Crime titulu, který se odehrával v New Yorku už se však slova chvály hledají jen těžko. Dva roky starý engine tvůrci poněkud přecenili, takže kromě nezajímavé grafiky trpěla hra velkým množstvím bugů a chabou framerate. Jinak zůstala většina prvků z prvního dílu a jen díky nim nebyl True Crime: NYC úplný propadák. Určitě to však byl na dlouhou dobu poslední True Crime titul, protože spol. Activision vzhledem k mdlým prodejům vývoji dalšího titulu zelenou nedala.

Nejen Homerův únik

Zřejmě nejvěrnější kopií GTA III byl komerční velehit The Simpsons Hit & Run z roku 2003 od Vivendi Games a týmu Radical Ent. V nadneseném slova smyslu se dá říci, že je The Simpsons Hit & Run GTA III modifikace s jinými postavami, příběhem, grafikou, prostředím a vozidly. To je ovšem jediné co lze hře vytknout. Jinak jde o skvělý titul plný humoru, který z The Simpsons licence vytěžil maximum a příznivci tohoto kultovního seriálu si tak přišli na své. Zjevná inspirace GTA III je cítit i z dvojice PS2 exkluzivních titulů The Getaway a The Getaway: Black Monday od SCE London. Ani v jednom případě se však Sony nepodařilo stvořit kvalitní GTA III klon. Oba dva tituly, hlavně však ten první, se staly obětí masivního hype. K jejich přednostem patřily skvěle navržené postavy, dramatické příběhy a skutečně rozlehlé prostředí Londýna, potažmo centrálního Londýna v The Getaway: Black Monday. Jenže příběh a postavy na kvalitní akční hru nestačí. Oba dva díly trpěly na nedovařené akční mechanismy v částech na vlastních nohou a mizerné ovládání vozidel v částech jízdních. Honičky skrze Londýn se tak hlavně v prvním díle staly peklem. Snad reputaci celé sérii napraví aktuálně připravovaný další díl, který už vyjde na PS3. Bude však čelit konkurenci Grand Theft Auto IV.

Námezdný mimozemšťtan

Svojí troškou do mlýna přispěli i tvůrci z týmu Pandemic, kteří si GTA koncept upravili k obrazu svému a následně jej použili v docela solidních titulech Mercenaries: Playground of Destruction (2005) a Destroy All Humans! (2005). První jmenovaná hra si zaslouží pozornost za perfektní prostředí válečné zóny a stejnoměrně kvalitní zpracování akce v dopravních prostředcích i na vlastních nohou, což se dlouho nedařilo ani tvůrcům z Rockstaru. Druhý jmenovaný titul vynikl hlavně tím, že byl hlavní hrdina emzák a jeho úkolem byla likvidace pozemšťanů, což sebou přineslo spoustu hodně černého humoru a ironie. Jinak to byl, respektive je, GTA III klon se vším všudy. Škoda, že vedlejších úkolů je v DoH tak málo, což platí i o možnostech seberealizace v rámci miniher a zábavných činností. Je třeba poznamenat, že jak Mercenaries, tak DoH postihl komerční úspěch a obě dvě hry se tak ještě letos dočkají pokračování. Nejvíce se samozřejmě těšíme na Mercenaries 2 pro next-gen konzole.

Slezte z toho lustru!

Hodně zajímavým GTA III klonem (ano klonem) byla minulý rok vydaná westernová akce GUN, která se brzy dočká své PSP verze a zcela jistě do budoucna i regulérního pokračování. Namísto vozidel nabídl GUN koně, namísto rozlehlého moderního velkoměsta stylově zpracovaný divoký západ v mini provedení a namísto mafiánů a policajtů byli ve hře otrapové, bídné existence, lupiči, ožralové i šerifové. Hlavní příběhová linie GUN je sice krátká, ale dramatická a plná zajímavých postav. V oblasti nepovinného obsahu však GUN zklamal. Vedlejších misí nebylo málo, ale byly všechny na jedno brdo a sloužily v podstatě jenom k tomu, aby si hráč vylepšil své základní vlastnosti. GUN totiž nabídl jako jeden z mála GTA klonů osvěžující RPG prvek.

Kmotři Grand Theft Auto

Hovoříme-li o GTA III odvozeninách, tak není možné nezmínit titul The Godfather, který má ještě valná většina hráčů v blahé/neblahé paměti. Bez ohledu na to, jak si společnost Electronics Arts poradila s licencí, tak je třeba upozornit na špatný jízdní model vozidel a docela povedené části na vlastních nohou. Náplň misí je dána licencí a její kvalita je tedy podle každého hráče jiná. K plusům The Godfather patří ještě rozlehlé město a solidní možnosti seberealizace mimo hlavní příběh. Jinak The Godfather nepřišel s ničím radikálně novým co by v GTA III v té, či oné podobě nebylo. Prostě standard. Jeden titul podobající se v mnoha ohledech GTA III pochází i z naší malinkaté České Republiky. Řeč je samozřejmě o Mafii od Illusion Softworks, kterou dodnes bere řada hráčů jako příběhově nejlepší (nejenom českou) hru několika posledních let. Žijící rušné město a příběh i postavy byly společně s širokou nabídkou historických vozidel, označovány za hlavní klady hry, která spoléhala právě hlavně na ježdění po obrovském městě (hráč mohl cestovat i šalinou a nadzemkou). Illusion Softworks se přitom rozhodli implementovat pro každé vozidlo vlastní model řízení, odpovídající do značné míry skutečnosti. Řada hráčů se s tím sice musela hodně dlouho vyrovnávat, ale nakonec si tento prvek drtivá většina z nich oblíbila. Snad jen nechvalně známý závod některé z nich straší ve snu ještě nyní. Jednoznačným záporem Mafie byly mise na vlastních nohou, které byly hodně špatné. Naštěstí jich nebyl tolik, aby mohly výslednou kvalitu hry srazit nějak podstatně směrem k lepšímu průměru. Mafia byla komerčně úspěšná nejenom v ČR, ale hlavně v zahraničí, což ovšem platí pouze o PC verzi z roku 2002. PS2 a Xbox verze, s jejichž vývojem neměli lidé z IS zřejmě mnoho společného (Xbox verzi dělali tvůrci z nedávno zrušeného týmu Rockstar Vienna, PS2 verze je nejistá), se nepovedly. Mafii však nelze považovat za klasický GTA III klon. Už jen kvůli tomu, že tvůrci začali s vývojem v době, kdy neměli o GTA III ani ponětí. Vydat Mafii o rok dříve, tak bychom dnes hovořili o hrách co vycházejí z Mafie a ne z GTA III.

GTA jede dál

Titulů, které více i méně těžily z GTA III je samozřejmě mnohem více ale nemá cenu je zde všechny uvádět. Víceméně všechny vychází z toho co v roce 2001 přineslo GTA III. Ani jeden už se však nemůže rovnat tomu, s čím skrze GTA: Vice City a GTA: San Andreas přišli sami tvůrci z Rockstaru, kteří se pořádně rozšoupli co se množství licencovaných skladeb i propracovanosti herního světa, příběhu a postav týče. GTA: Vice City přineslo kromě jiného možnost nakupovat nemovitosti, GTA: San Andreas zase nahradilo město celým státem a RPG prvky a PSP verze GTA: Liberty City Stories obšťastnila hráče podporou multiplayeru, který se bohužel v PS2 verzi nekoná. Co bude dál v GTA IV? Těžko říct. Než ovšem čtvrté Grand Theft Auto vyjde, tak se na trhu objeví několik dalších klonů v podobě například Scarface pro PC, PS2 a Xbox, Crackdown pro Xbox 360 a Saint’s Row pro Xbox 360.