Recenze Matchpoint - Tennis Championships, dalšího katastrofického pokusu o tenisovou hru

Moc rád bych začínal recenzi nové tenisové hry jinak, než vzpomínkou na jedenáct let starý Top Spin 4. V předchozích třech případech se mi to ale nepovedlo, a ani tento text nebude výjimkou. I přes snahy studií Big Ant a Breakpoint Studio totiž postarší titul 2K Czech zůstává suverénně nejlepším virtuálním tenisem. Další zájemce o tento titul přišel opět z Austrálie, tentokrát ale z dílen nepříliš profláklých Torus Games. Ti za sebou mají úctyhodný seznam nepříliš zajímavých titulů, v čele s herními adaptacemi pohádek nebo animovaných filmů. Matchpoint - Tennis Championships, vydávaný pod záštitou Kalypso, je tak pro ně zajímavou výjimkou.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

• Doporučená cena: 1149 Kč (Obsažena v Game Passu)
• Česká lokalizace: Ano, nevalné kvality
• Licencovaní hráči: Spíše druhého sledu - namátkou Nick Kyrgios, Kei Nišikori, Viktoria Azarenková
• Licencované turnaje: 0, slovy nic, na licencích se šetřilo a vytvoření hráči si musí vystačit i s anonymním a ošklivým vybavením
• Kterou moderní tenisovou hru si tedy koupit? Proslýchá se, že Tennis World Tour 2 po plejádě patchů vykvetl do celkem solidní zábavy. Zdaleka nejlepší byl pak při vydání AO Tennis 2 s možností stahovat vytvořené soupisky a turnaje

Už předem ale můžu upozornit, že i tentokrát zůstal trůn Top Spinu naprosto nedotčený.

DALŠÍ MARNÝ POKUS

Takhle zhurta nezačínám jen tak. Matchpoint je totiž bohužel dalším titulem, který tak trochu uráží mé srdce fanouška tenisových her. Paradoxně se mu tak ale daří v úplně jiných aspektech, než předchůdcům ze sérií Tennis World Tour a AO Tennis. Ti obvykle balili do docela zajímavých nápadů v konstrukci kariéry, herních mechanismech nebo práci s (absentujícími) licencemi příšernou hratelnost a odporné animace tenistů. To Matchpoint na to jde z úplně opačné strany.

Rovnou zkraje si tak můžeme shrnout asi jedinou pozitivní vlastnost hry. V Torus Games pořádně zamakali na animacích. Ty jsou alfou a omegou každé tenisové hry, navíc tenis je na dostatečnou zásobu dobře navazujících pohybů snad ještě háklivější než jakýkoliv jiný sport. Opět je nutné podotknout, že Top Spin 4 zůstává se svým doklouzáváním na antuce na míle daleko, tentokrát na sebe alespoň jednotlivé fáze pohybu a odpalu celkem plynule navazují a sportovci se po dvorci jen podivně neškubou. Některé reakce na trajektorii míče umí překvapit přirozeností a i razantní doběhy někdy vypadají trochu jako v televizi.

Na druhou stranu by i tahle stránka hry potřebovala dost péče. Pokud hráč zrovna někam neběží, naprosto komickým způsobem poskakuje na místě. Když se navíc podrobněji zaměříte na pohyb po kurtu jako takový, dojdete k nepříjemnému zjištění, že modely hráčů po površích jen divoce bruslí a kloužou. K obsahové chudobě se dostaneme za chvíli, na tomto místě je ale také třeba poznamenat, že mají všichni hráči úplně stejný set animací. Nedočkáte se tedy žádných charakteristických pohybů licencovaných tenistů a dokonce ani možnosti vybrat si více variant při vytváření vlastní postavy. To je přitom něco, co považuji za úplný základ editorů v tenisových hrách.