Statistiky jini nenabizi zdarma, na dotabuff taky musis mit plus pokud chces mit rozsirenejsi statistiky.
A nahodou musim rict ze jsem si to vcera predplatil a super.. Info ve hre co se porad aktualizuje, u picku navrhy hrdinu podle uz vybranych hrdinu, to stejne pro navrh na to kdo by kam mel jit podle tymu. Ve hre ruzne konfigurace itemu (takove lepsi guides) ktere se znovu aktualizuji podle toho jak se hra vyviji. Ukazuje to behem hry aktialni Net worth a CS podle prumeru ve vasi skillove skupine takze clovek vi jak si vede a snazi se trosku vic, hodne statistik po hre, questy pro kazeho hrdinu jako v battle passech, sety.. Takze za me abych rekl pravdu fakt super.
@Roman535: Na srouby sbiram jen zbrane, od te doby co mam perk na to aby mi kazda zbran davala vice odpadu tak se srouby uz problem neni. Horsi je to s adhesive, to je teprv problem je najit. Nikdy jich nedokazu mit dostatek, vzdy kdyz jich mam par tak bezim zpet do sanctuary tunit a tunit :-D a pak mi chybi...
Ach jo at uz konecne skoncim v praci dneska.... jeste ze je pred nami ten vikend!! :)
Nevim. Asi hraji jinou hru. Pro mne je fallout 4 asi nejlepsi hra za poslednich nekolik let. Nedokazu prestat hrat.
Asi je to o tom jak clovek hraje, jaky si u toho v hlave predstavi roleplay. Pro me, to ponoreni do sveta je dechberouci, hned od prvnich kroku ve strachu z nepoznaneho a postupneho prozkoumavani pravidel spolecnosti az po vytvareni si vlasnich pravidel podle kterych budou hrat ostatni.
Pro me, kdyz se vracim umirajici unavou po trech dnech do Sanctuary, inventar plny veci ktere je potreba roztridit, rozsroubovat veskere zbrane na soucastky. Najednou, kdyz jsem v pulce trideni prijde neskutecna atomova boure, hudba hrajici do rytmu blesku mi bere dech (soundrack je neskutecny). Jsem strasne unaveny, sotva stojim na nohou ale musim dokoncit to trideni veci. Nasadim si ochranny oblek. Prach se mi usazuje vsude, skoro nic nevidim, ale citim ze radiace ustupuje. Muzu pokracovat. Roztridim vse. Konecne. Zaviram dvere a upadam na postel.Byly to dny co jsem naposledny spal ve vlastni posteli.
Otviram oci. Probouzi me kruceni v brise. Aby take ne, spal sem pres 20 hodin mi rika Piper, ktera lezi vedle me. Lesba jedna!:) A jak to jen umi s tim jejim jazykem! Ach. Lide okolo pracuji. Minuly tyden jsem udelal par vylepseni tady v sanctuary. Mame i elektrinu! Ten posledni obchod co jsem objevil mel v kuchyni tolik keramickych taliru ze budeme mi zarovky na dalsich deset let! Posbiram nejake plody a uvarim si je spolu s masem. Zapijim vodou. Cistou vodou, ach. Cista voda je fajn.
V hlave znovu citim tu tisen. Neni cas, neni cas sakra! Musim jit dal! Nedavno jsem slysel v radiu, ze supermutanti nekoho drzi ve vezi severovychodne od centra. Supermutanti maji vzdy hodne zbrani = hodne soucastek. Hm. Risknu to. Musim to risknout, uz jsem si o nich neco zjistil a vim kde maji slaba mista. Nemel by to byt velky problem. Hlavou mi probleskne moje prvni setkani s temi obludnymi bestiemi a zachveji se.
Zvedam se. Je cas jit. Koutkem oka ze zadivam na brneni zavesene ve stanici v rohu. Power armor. Uz na prvni pohled je videt ze helma, leva ruka a prava noha jsou z jineho materialu. Jeste aby taky neslo. Je odolnejsiho proti radiaci. Jak dlouho mi jen trvalo to brneni upravit? A stale trva? Ale uz jsem skoro tam. Par soucastek mi jeste chybi, ale co nevidet budu pripraven jit do tech bazin. Musim byt. Je to jedina stopa po mem synovi kterou mam. Ach, neni cas, znovu se navraci tisen, ktera mi prostupuje celym telem. Uz jen par soucastek, rikam si znovu, a budu zase o kousek bliz.
Odvracim zrak od stojanu, beru zbran do ruky. Volam na Piper. Ta budova na puli cesty ke vezi vypadala slibne. Nasledovat koleje, kdo vi co to znamena? A ta vzducholod?? Nemohl sem uverit vlastnim ocim, v zivote jsem nic tak majestatneho nevidel. Trvalo mi vecnost nez jsem si uvedomil kde jsem, kdo jsem a ze ziram uprostred pustiny s otevrenou pusou na nebe. Vydrz. Prosim. Musime jit.
PS : Toho hajzla jsem kazdopadne zabil. A zabil bych ho znovu a znovu. Za to co udelal bych to zabijel kazdy den. A ve svych myslenkach mel pravdu. Bal se me, a mel k tomu duvod. Vedel moc dobre jak skonci, chapal moji touhu. A Institut se taky bude bat.
