Silent Hill f

Děj se odehrává v 60. letech v malé vesničce ​Ebisugaoka v Japonsku. Hned zprvu se seznámíme s mladou Hinako, která jak si má potíže s rodiči a hledá útočiště s přáteli. Ne dlouho poté se začnou dít podivné věci a z klidné vesničky nastane noční můra. 

Jistý problém mi dělal soubojový systém. Popravdě jsem hrozně unavený ze soulslike combat systémem a nebyl z té to volby velmi nadšený. Jistou frustraci jsem pocítil častokrát, kdy jsem útočil na příšeru postávající u rohu zdi a namísto úder do nepřítele jsem zasáhl zeď (i když jsem měl lock na příšeru) a v ten moment se spustí animace jenž postavu na chvíli ochromí. Postava při combatu se chová na můj vkus trochu opožděně. Tím chci říct při provedení útoku je menší delay, kdy se dá provést úhyb​ný manévr. Nebudete pouze máchat kovovou trubkou, jak tomu u série bývá, ale dojde i na bedné i těžké zbraně (i nelická či "živočišná zbraň",  ale to je spoiler). Pokuď očekáváte střelné zbraně, tak vás zklamu.

Inventář je malý ale pestros předmětů veliká a budete si zoufat, který předmět si ponechat. Pripadal jsem si, jako v Resident Evilu, ale na rozdíl od toho nemáte možnost si předměty schovat do truhly, spíše je darovat k oltáři za víru (Faith) k vylepšení schopností, jako zvýšení zdravý nebo staminy, ale i získání Omamori, jenž při obsazení do slotu získáte výhodné schopnosti.

Hra tedy nabízí survival prvky a i možnost ze souboje utéci a věřte mi, často je to správná volba (asi po třech třetinách se soubojím nevyhnete, jelikož vám hra zablokuje cestu dokuď neporazíte všechny nebo dané nepřátele). Bohužel náročných Boss fightů se nevyhnete. Hrál jsem na Hard obtížnost a Final Boss fight mi dal zabrat. Hrač tedy potřebuje hrstku trpělivosti a jít na souboj systematicky a ne se do všeho ihned vrhnout.​ 

Hra nabízí 5 konců přičemž při prvním dohrání lze dosáhnout pouze jednoho konce. Je tedy nezbytné hru dohrát alespoň na New Game++, abychom se dobraly skutečného konce. Teprve jsem na začátku New Game+ a už mohu říct, že dialogu v cutscenách jsou jiné než při prvním průchodu.

Silent Hill f se dá rovnat k druhému dílů. Po dokončení příběhu cítím sympatie a úzkost k hlavní postavě mladé Hinako, jako k Jamesu. Nebohé duše trpící z vlastní minulosti. Hinako to měla ovšem těžší. Má problém zapadnout mezi děti, jelikož je jiná, přátelé si z ní utahujou za zády a jediný (pravý) přítel ji bere spíše, jako parťáka v dětské hře a nikoliv jako děvče, jak by si přála. Jako by to nestačilo, jsou tu i rodiče, kteří mají  jisté očekávání, jenž její dcera dosáhne svého poslání.