Syndicate - první dojmy

Od oficiálního potvrzení dalšího dílu v rámci značky Syndicate nás dělí pouhé dva měsíce a už nyní vám můžeme přinést první dojmy jak z příběhové, tak multiplayerové části. Je to možná trochu k nevíře, neboť se poslední dobou dostáváme ke hraní novinek souběžně s vámi, ve výjimečných případech o pár dní dřív, dumat nad tím ale tentokrát nebudeme. Výlet do Londýna na akci EA Showcase byl přínosný a Syndicate jedním z hlavních důvodů, proč vystrčit hlavu z redakce.

Tohle není Deus Ex!

„Moc jsme to s oznámením nenačasovali,“ řekl jeden z vývojářů hry a sám tak hned v úvodu našeho povídání narazil na srovnávání Syndicate s Deus Ex: Human Revolution. První obrázky Syndicate totiž vyšly v době, kdy se to na internetu hemžilo fotkami Adama Jensena, a leckdo se mohl nechat trochu zmást. Snad i proto nám vývojáři několikrát připomněli, že je grafické zpracování prvním a posledním styčným prvkem obou her, hratelnost a celkový styl je totiž úplně někde jinde. Největší rozdíl tkví v tom, že zatímco Deus Ex je hrou, která vsadila všechny trumfy na otevřený svět a relativně volný postup, Syndicate je tradiční střílečka. I z tohoto důvodu nelze dál obě hry srovnávat a stavět je vedle sebe.

Příběhovou část hry jsme v porovnání s multiplayerem hráli jen chvíli, už teď je ale jisté, že se vývojáři nebojí experimentovat a jinak vcelku tradiční model sci-fi střílečky osazují jedním zajímavým prvkem za druhým. Lépe řečeno jde o prvek jediný, který je však možné aplikovat na téměř jakékoliv elektronické zařízení ve hře a od základu tak během několika vteřin změnit podmínky boje. Nebudeme tančit kolem horké kaše – jde o breaching, elegantní název pro surové nabourávání se do systémů. Potřebujete se dostat za neprůstřelné sklo a dveře jsou blokovány? Není nic jednoduššího, než nahackovat ventilaci, pustit na sklo trochu dusíku a následně zmrzlé desky jednoduše rozsekat na maděru. Nebo se musíte nutně dostat kolem automatických střílen, které vás na pár zásahů pošlou do pekla? No, tak, honem rychle najít řídící skříň, deaktivovat obranný mechanismus a hurá dál.

„Jde jen o ochutnávku toho, co vás teprve čeká,“ slyšeli jsme několikrát během hraní a nutno přiznat, že nápady vývojářům ze Starbreeze rozhodně neschází. Jediné, co nám dělá trochu vrásky, je to, že samotný akt hackování není spojen s žádnou motivující minihrou. Jde jen o čas, který musíte strávit držením daného tlačítka u terminálu, nic víc.

Což takhle hacknout lidi?!

Nejsou to však jen elektronické okruhy, do kterých můžete vstoupit, změnit jejich chování a využit to celé ve svůj prospěch. K dispozici totiž budete mít i trojici speciálních módů, kterými ovlivníte životy vašich nepřátel – D-padem můžete volit mezi módem Backfire, Persuade a Suicide. K čemu slouží? Tím prvním přinutíte nepřítelovu zbraň, aby se zasekla, v lepším případě mu pak exploduje v rukou. Druhý režim přinutí nepřítele, aby na krátkou chvilku bojoval po vašem boku. A třetí? Přinutit někoho spáchat sebevraždu se hodí, vývojáři ale upozorňují, že problémy nebude možné řešit takhle snadno pokaždé a právě režim Suicide budete moci využít jen na předem určených místech ne bez omezení. Ať už to ale bude jakkoliv, pevně věříme, že Starbreeze dostojí své pověsti a ani Syndicate nebude špatnou hrou. Singleplayer působí odvážným dojmem a to tu máme ještě kooperaci.

Doktorem z povolání

V rámci EA Showcase jsme si mohli zahrát také multiplayer a fakt, že jsme mu věnovali mnohem více pozornosti i času než části pro jednoho hráče, vypovídá o jeho kvalitách. Poznáte je totiž během několika minut, a až přesvědčíte ostatní, aby se vykašlali na tradiční způsob hraní ve stylu hrr na ně, nebudete chtít přestat. V čem tedy tkví kouzlo kooperace? Je to prosté, vlastně až banální, ale ano, kouzlo spočívá v samotné kooperaci. Nejde totiž jenom o to, kdo rychle vystřílí klubko nepřátel, a kdo sejme cizího agenta v momentě, kdy právě přebíjíte zbraň, v Syndicate si všichni čtyři musí doopravdy pomáhat.

Jednou z nejdůležitějších věcí je uzdravování. Aniž byste co pár vteřin někomu nepřidali trochu zdraví, nepřežijete jako tým a mise skončí neúspěchem. I z toho důvodu je léčení zpracování vcelku nenásilně, stačí opět stisknout jediné tlačítko, a ani nemusíte stát přímo vedle zraněného. Léčit se dá na dálku, konkrétně na nějakých pět až osm metrů. Další věcí pak je určení toho, kdo bude hackovat, a kdo mu bude krýt záda. Pouštět se totiž do nějakého pobíhaní po mapě a snaze zvládnout všechno sám, skončí neúspěchem, a dokud si to hráči neuvědomí, nevyhrají. A právě tohle se dělo i v Londýně. Prvních pár kol stálo za starou belu a vývojáři se za našimi zády uculovali. Pak jen dodali něco o léčení a o opravdové spolupráci a tým českých nazdárků se změnil ve stroj na zabíjení.

Agenti, do boje!

Protože už i původní Syndicate byl o čtyřech hráčích, trochu nás překvapilo, že kooperativně si nebudete moci projít příběh. Samostatný co-op režim ale na druhou stranu dává vývojářům možnost realizovat se bez mantinelů a příběhových skriptů, takže celá akce bude plynulejší a uvěřitelnější. Co víc, jednotlivé úkoly se objevují jako houby po dešti, a ačkoliv se primární cíl nezmění, dostanete se k němu až po několika odbočkách. I to je důvod, proč se na multiplayer Syndicate těšit, a to vlastně ještě nevíme, jak to bude s levelováním vašeho agenta.

Dojmy ze hry jsou tedy pozitivní a jen čas ukáže, kolik trumfů si pro nás vývojáři schovali do plné verze. Pokud ale budou pokračovat v nastaveném tempu, zkraje příštího roku vyjde hra, která bez větších ambic převálcuje konkurenci a alespoň na čas zaujme velkou spoustu hráčů, kteří se nebojí zkusit něco nového. Tak to máme rádi!