Sword of the Stars - první dojmy

Když jsme před časem přinesli preview tahové vesmírné strategie Sword of the Stars, vypadala hra ještě na míle vzdálená a tak trochu jsme i pochybovali o tom, že vývojáři stihnout datum vydání ohlášené na toto léto. Parta z týmu Kerberos se ale nenechala zahanbit a včas nadělila hratelnou demoverzi, která je předzvěstí brzkého vypuštění verze plné. Jak se nám titul Sword of the Stars hrál?

Úvodní zmatek

První spuštění hry s sebou neslo překvapení ze strohosti a tak trochu i nepřehlednosti ovládacího rozhraní. Hra se dělí na dvě části, strategickou a taktickou. Ve strategické části provádíte klasické operace, na které jste z vesmírných 4X strategií zvyklí, tedy prozkoumáváte vesmír, který je tvořen krásnou 3D hvězdnou mapou, vyvíjíte nové technologie, staráte se o své kolonie a vyrábíte a navrhujete nové lodě. S hvězdnou mapou, která zabírá největší část obrazovky, lze snadno manipulovat pomocí myši. Můžete ji snadno přibližovat, oddalovat a otáčet. Bohužel výrazně chybí jakákoliv možnost mapu prostě jen posouvat do stran, třeba pomocí klávesnice, což pak značně ztěžuje například manipulaci s loděmi. Nicméně to je maličkost, kterou lze velmi snadno napravit v plné verzi. Hvězdná mapa je, docela logicky, plná hvězd. V úvodu hry si můžete zvolit spoustu různých nastavení toho jak má hvězdná mapa vypadat - jakou má mít hustotu hvězd, jaký tvar a další zajímavá nastavení. Samozřejmě lze také zvolit počet hráčů, technologickou vyspělost a jiné startovní podmínky. Vcelku hodně podrobné nastavení.

Mezihvězdný Kryštof Kolumbus

Alfou a omegou každé vesmírné strategie je prozkoumávání hvězdné mapy, od kterého se odvíjí veškerá další činnost. Nejinak je tomu i v případě Sword of the Stars. Některé z hvězd kolem sebe planetu, kterou lze kolonizovat. K tomu potřebujete vyrobit lodě. Každá ze čtyř ras, které budou ve finální verzi k dispozici, využívá trochu odlišný způsob mezihvězdné přepravy. Někteří stavějí mezihvězdné brány, díky kterým lze skákat mezi planetami během jediného tahu. Jiné rasy s sebou musejí vozit tankery, které doplňují ostatním lodím palivo. Každopádně, abyste mohli kolonizovat, potřebujete kolonizační lodě dopravit k planetám, které hodláte kolonizovat. Ne každá planeta je ke kolonizaci výhodná. Na některých jsou špatné klimatické podmínky a minimum zdrojů, takže se kolonizace ani nevyplatí. Jakmile už ovšem nějakou planetu kolonizujete, můžete začít s jejím teraformováním a budováním infrastruktury. Zvyšuje se počet obyvatel i zdroje plynoucí z planety. Každá nová planeta navíc znamená další vesmírný přístav, kde lze vyrábět nové lodě. S planetami bohužel nelze dělat nic víc, než nastavovat "sklizeň", tj. jak moc budete planetu vytěžovat, a kolik vám tedy každý tah vynese, kam ji budete směrovat - zda do staveb nebo do obchodu, kolik investujete do infrastruktury a kolik do výroby lodí. To vše pomocí jednoduchých šoupátek. V přehledné tabulce si pak můžete zkontrolovat kolik vám každá kolonie vynáší (nebo prodělává), kolik máte letek, a jak na tom vlastně celkově jste.

Hrátky s letkami

Právě letky a vůbec manipulace s loděmi je ve Sword of the Stars vyřešena nadmíru elegantně. Lodě se po vyrobení automaticky seskupují do letek. Ty vy můžete velmi snadno upravovat, tvořit nové letky, anebo, pokud máte k dispozici dostatečně rozvinuté technologie, měnit priority v rámci letek současných. Každá letka se pak může skládat z několika různých skupin, které mohou představovat tzv. první vlnu, nebo posily. Každé takovéto rozdělení se výrazně odrazí na soubojích.Souboje představují další důležitou část SotS. Jakmile narazíte u nějaké planety na cizí letku, anebo je vaše kolonie napadena, přepne se hra do bojového módu. Ten připomíná vesmírné 3D realtime strategie jako Homeworld nebo Nexus. Zde můžete své lodě ovládat v reálném čase. Bohužel, ovládání je poměrně zmatené a nedodělané a zdaleka nedosahuje takových kvalit jako ve dvou zmíněných klasikách. Naštěstí můžete celou bitvu nechat vybojovat automaticky.

Příliš jednoduché?

Dojmy z hraní demoverze Sword of the Stars jsou prozatím značně rozporuplné. Na jednu stranu je tu skvělé ovládání letek, snadno pochopitelný systém kolonizování, výroby a vývoje, na druhou stranu je celá hra v základu až příliš jednoduchá, osekaná až na kost. SotS jen málokdy zajde do detailu (podobně jako třeba aktuální král žánru Galactic Civilizations II), který hráči takovéhoto typu her nejvíce ocení. Ovládání některých partií hry je navíc těžkopádné a vyloženě absentují některé základní možnosti manipulace s ovládacím rozhraním. Na druhou stranu, na SotS je vidět, že se jedná spíše o akčně zaměřenou hru, která apeluje na trochu odlišný typ hráčů, než hry jako GCII nebo MoOII. Řekněme na skupinu, které zmíněné tituly připadají příliš unylé a roztahané a mají raději akčnější záležitosti typu Imperium Galactica II nebo Nexus. Zatím je předčasné činit jakékoliv soudy, pročež si musíme počkat na plnou verzi!