Režisér Assassina by rád dvojku v 50. letech

Včera jsme psali o filmu Warcraft a potenciálních plánech režiséra Duncana Jonese pro jeho pokračování. Jistý druhý díl nemá s ohledem na slabá hodnocení ani Assassin's Creed Justina Kurzela, ačkoli se filmaři nechali v průběhu natáčení hollywoodské adaptace opakovaně slyšet, že mají rovněž materiálu na celou trilogii. Jaké má ale ve skutečnosti režisér plány?

Justin Kurzel ví, o čem by byl případný druhý díl. A samozřejmě i to, kam by jej zasadil, respektive do jakého historického údobí. A se španělskou inkvizicí věru nemá mnoho společného. V rozhovoru pro francouzskou mutaci magazínu Premiere, který vycházel i u nás, se režisér nechal slyšet, že by diváky vzal rád do období studené války, konkrétně do Ameriky padesátých let.

Kurzel by podle svých slov nerad cestoval příliš hluboko do minulosti, což nás jen utvrzuje v tom, že pro film a štáb je důležitější moderní linka než ta historická. A vlastně se jim moc nechce točit historický film. Tohle je další chytrý způsob, jak se vyhnout nějaké “únavné” a Američanům vzdálené evropské středověké tématice.

Nicméně zvolenému období nelze upřít jistý šmrnc, i když herní série se zatím tak daleko nevypravila. Do 20. století jsme teprve nakročili díky komiksům a spin-offu Assassin's Creed Chronicles - Russsia, který se odehrává v Rusku v roce 1918. Kurzel si myslí, že studená válka je opravdu velmi zajímavé období. I když hry se pouštěly hlouběji do minulosti, režiséra moderní dějiny zajímají více. Mohlo by to být podle jeho slov něco na způsob žánru film noir.

Proč si pak ale vybral pro první film jako historickou kulisu Španělsko 15. století? Podle Kurzela bylo důležité zvolit nějaké nestabilní období dějin. Španělská inkvizice jako téma prý funguje tak dobře, protože tu máte něco, čemu se mohou asasíni postavit. V tomto smyslu byla myšlena náboženská perzekuce, k níž tehdy docházelo.

Upřímně řečeno, zní to všechno moc zajímavě, ale jsem k nápadu skeptický. Existuje tolik zajímavých období, kam nás mohou filmaři zavést. Stačí se jen podívat na herní sérii, která nás nechala okusit americkou válku za nezávislost, renesanční Itálii, viktoriánskou Anglii, pirátský Karibik nebo francouzskou revoluci.

Sám mám moc rád v podstatě cokoli z historie, včetně té 20. století. Studená válka je velmi zajímavé téma, ale přijde mi, že se jen filmaři křečovitě snaží co nejrychleji a dosti násilně vymanit z “okovů” herní série. Samotná hra je dosti fantastická, mixuje “cestování v čase” s parkourem, sci-fi prvky, dějepisem i spoustou akce. Když si k tomu připočtu film noire, vyleze mi z toho pořádný slepenec.

A i když se počítám mezi fanoušky této ságy, možná by bylo lepší další podobné pokusy vzdát. Když ani trojlístek Kurzel, Fassbender, Cotillard nevykřešou z tohoto námětu špičkový film, dost možná je to důkaz toho, že se tahle látka zkrátka pro Hollywood nehodí.