Prince of Persia: The Two Thrones Recenze Prince of Persia: Two Thrones

Prince of Persia: Two Thrones

Jiří Pavlovský

Jiří Pavlovský

6. 1. 2006 23:47 3
Reklama
Reklama

Být princem není žádná legrace. Pokud nezvládáte běhat po stěnách, zabíjet protivníky v letu a uskakovat před smrtícími pastmi, tak na kariéru v absolutistické monarchii můžete rovnou zapomenout. A to nemluvím o dalších věcech, jakou jsou potíže v sexuálním životě spočívající v tom, že vám někdo pořád zabíjí nebo unáší přítelkyně. To se pak člověk nemůže divit hlavnímu hrdinovi, že místo toho, aby si zadělával na následníka, pořád se jen vrací v čase. Two Thrones je už třetí přírůstek do nové princovské série… což znamená, že zatímco dvojce stačilo rozvíjet a zdokonalovat nápady jedničky, tak u třetího dílu už nestačí jen opakovat osvědčené schéma, ale je třeba i něco přihodit. Takže Princ přihazuje… a zdá se, že popírá tvrzení Josepha Hellera, že každá změna je vždycky jen k horšímu. I když to taky nemusí sednout každému.

Asi největší změnou jsou stealthové pasáže. Už nemusíte s každou stráží bojovat na život a na smrt – můžete se jí nenápadně vplížit do zad a pak už jen v přesné chvíli tisknout požadované tlačítka (na rozdíl od posledního Resident Evilu je to jen jedno tlačítko, takže nemusíte zběsile přeručkovávat) a protivníkův osud je zpečetěn. Je to zpestření, rozhodně – ale na druhou stranu to trochu brzdí tempo hry. Změnou k lepšímu jsou rozhodně protivníci. Ti už nejsou klasičtí šermující záporáci, ale když dojde na hlavní bosáky, čeká na vás jedno chodící pohoří za druhým. Podobně jako u pološinovek s nimi nejde bojovat na férovku, ale musíte přijít na to, co na ně platí a pomocí toho je dostat. Jeden kolos si dokonce osedláte a budete s ním klusat úzkými uličkami a prorážet vrata. Už jen pohled na ně stojí za to, abyste si Prince of Persia pořídili.

Běžci dlouhých tratí

Ani pobíhání po stěnách nezůstalo beze změny, i tady se objevily nové možnosti. Jednou z nich je „odrazový můstek“, který vás odpálí šikmo od stěny. Druhý jsou místa, do kterých můžete zarazit dýku a přidržet se. Z těchhle míst pak můžete vyskočit nahoru, odskočit od zdi… nebo zase běžet po stěně dál, což už je pravda trochu za hranicí uvěřitelnosti, ale na druhou stranu tak přeběhnete delší plochy, takže si své připomínky nechte pro sebe, ano? Vůbec se tímhle rozšířily možnosti prostorových hlavolamů – zvlášť díky tomu, že záchytné kvádry nejsou někdy tak úplně dobře vidět. Zůstalo vyhledávání ukrytých cest, které vedou k vylepšení své čáry života. Někdy se dostanete na křižovatku a budeme muset vyzkoušet obě cesty, abyste zjistili, která vede dál a která se vám postará o vylepšení figury. Zato se podstatně změnila atmosféra. Místo temně hororového zámku (nevím jako komu, ale mně se líbil) tu máte prosluněné ulice města Babylón. Což samozřejmě neznamená, že by to byla pohodička a jediným vaším problém by bylo, jak se vyhnout dobrosrdečným sousedům, kteří vás chtějí poplácat po rameni.

Babylón je v područí démonů, takže protivníků je všude plno. To, že vám dají na hraní celé město může působit pocitem volnosti - což je ale celkem omyl. I tady máte jedinou možnou cestu a jediné, co můžete ovlivnit, je to, jestli se zvolíte vůči protivníkům čelný útok, nebo se pokusíte o nějaký nenápadný průnik. Ale nečekejte žádný Deus Ex, cesty jsou poměrně jasně nadefinované, takže zase tolik možností nemáte. Vůbec, i když jsou babylónské uličky promakané, tak se po čase mohou stát trochu fádní. Prostě ulice, no. Ale po celkem nevýrazném začátku se ale hra zlepšuje a zlepšuje… a ve chvíli, kdy začnete stoupat do výšin babylónské věže, je už třetí Princ váš neomezený pán a vládce. A to jsme ještě nemluvili o jeho temném dvojčeti

Temno přede mnou, temnou za mnou

Ne, princova maminka se nespustila s černochem, to Princ sám se mění chvílemi, po způsobu Bruce Bannera, v nadupané monstrum. Jeho hlavní zbraní je kombinace ozubeného řetězu a biče, kterým může zpracovávat protivníky na dálku, nebo si přitahovat potřebné věci. Jeho nevýhodou je to, že mu ustavičně ubývá čára života a pokud jí včas nedoplňuje požíráním písků času, tak zhyne. Což je ve chvíli, kdy stojíte na malé plošince uprostřed ničeho a přemýšlíte, jak se dostat dál, značně znervózňující prvek. Věřte nám, i když je Temný Princ vazba, budete rádi až se vycachtáte ve vodě a změníte s zpátky na Světlého Prince.

Čili, podtrženo, sečteno, se i třetí Princ povedl. I když chvílemi vylepšení zavání spíš zbytečným zesložiťováním a spíš než nepřetržitý běh, jaký jste absolvovali u minulých dílů, bude nový Princ spíš pomalou a opatrnou chůzí, pořád neztratil svou jiskru a dokáže předvádět (s vaší mírnou pomocí) neuvěřitelné akrobatické kousky. Navíc od minulého dílu lehce klesla obtížnost, takže vám nehrozí záchvaty zuřivosti a předčasná smrt v náručí srdečního infarktu. Ovšem neklesla zábavnost a některé nápady zavání genialitou víc než bezdomovec chlastem. Takže neváhejte a vrhněte se do ulic Babylónu. Minulost i budoucnosti jsou ve vašich rukách.

Prince of Persia: The Two Thrones
Xbox Xbox
PlayStation PlayStation 2
Nintendo GameCube GameCube

Verdikt

Někomu se líbí trojka víc než minulý díl, někomu lehce méně – ovšem nikdo nezpochybňuje fakt, že si Princ pořád udržuje skvělou úroveň a patří k vrcholům žánru. Srovnat se dá možná jen s chystaným Shadow of Colossus.

Co se nám líbí a nelíbí?

Dobře udělané pokračování hitové série. Lepší grafika, lepší protivníci, temný princ s novými zbraněmi, nové vychytávky.
Některé novinky zpomalují tempo hry, řada lokací je málo výrazných.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz