Přečtěte si scénáře ke castingu Zaklínače
Jak jste od nás již jistě několikrát slyšeli, seriálový Zaklínač od Netflixu brzy vstoupí do stádia realizace. Maďarsko bylo neoficiálně odhaleno jako natáčecí lokace, a ačkoliv zatím neznáme herecké obsazení, můžeme se pokochat castingovým scénářem k rolím Yenneffer a Geralta.
Jejich pravost potvrdila vedoucí projektu, Lauren Hissrichová, vzápětí ale dodává, že tyto scénáře jsou určeny čistě pro casting a v seriálu se scény popisované v nich neobjeví. Mohou ale lehce poodhalit to, jak budou postavy vykresleny, a určitě z nich na vás přeskočí i trocha toho „zaklínačovského feelingu.“
Dialogy jsme pro vás přeložili, pokud však preferujete originální anglickou verzi, můžete se jí pokochat na Redditu.
SCÉNA 1
Yennefer: Přestaň. Přestaň, vrtíš sebou jako dítě. To jsi na sobě nikdy neměl kabátec?
Geralt: Nikdy tak úzký.
Y: Jestli je problémem plášť, tak holá kůže na tobě vždycky vypadala dobře.
G: Radě by se to líbilo.
Y: Svoje jizvy bys mohl považovat za výborné téma ke konverzaci. Tuhle mám od mladého divokého baziliška. Tamta je od tesáků bruxy. A tuhle jsem si udělal sám, abych zaplnil tu dokonalou prázdnotu uvnitř mé hrudní oblasti
G: Ta je od tebe, kousla jsi mě.
Y: Já vím… Sakra, je to příliš úzké.
G: To nevadí, stejně mi není dobře.
Y: Můžeš vůbec onemocnět?
G: Zaklínači mohou dostat nachlazení, stejně jako ty.
Y: Opravdu se ti tam nechce, viď?
G: Nejsem stvořený pro účast na bálech.
Y: A myslíš že já ano? Se záští obhlížet místnost plnou mágů, kteří se nemohou dočkat okamžiku, kdy selžu. Připravení v každé chvíli udeřit. Všichni mí přátelé tě chtějí mr***.
G: No, tím jsi možná mohla začít.
Y: Jestli na sobě bude Sabrina mít alespoň kousek oblečení, budeme mít sakra štěstí. Předpokládám, že na sobě bude mít pouze iluzi, která jí bude akorát tak rozmazávat bradavky. Můžeš si být jistý tím, že Triss na tebe bude hledět celou noc. A já ji nechám, protože ta holka si zaslouží trochu štěstí. A myslím že i Vilgerfotz nechá oči na tvých zadních partiích, zatímco bude stavět na odiv svoji elfskou štětku, jen aby vzbudil nějaké pozdvižení. Tak staromódní!
G: A co ty, budeš se chlubit svým zaklínačem?
Y: Já tě nevystavuju kvůli tomu, abych šokovala. Vystavuju tě na odiv kvůli tomu, že jsi až absurdně přitažlivý. Hádám, že bys o mně řekl to samé.
G: To je všechno, co pro sebe znamenáme?
Y: Jistěže ne. Podívej se na nás. Jsme mocný pár.
G: Jasně, já zabíjím monstra a ty je vytváříš.
Y: Víš, že už je to léta od chvíle, kdy jsem naposledy fušovala do mutací. Jak dlouho mi to ještě budeš připomínat?
G: Právě teď, když nechci jít na tvůj bál.
Y: Ale já jsem jedna z těch dobrých čarodějů.
G: V moři hanebných nán, které si ohýbají přírodu ke své vůli.
Y: Nemusíš s nimi mluvit.
G: Můžu se opít a praštit je?
Y: Mohl bys chvilku zmlknout a dát si na sebe ten nemoc přinášející kabátec?
G: Ano.
Y: V tom případě můžeš v opilosti praštit mé kolegy. Ale udělej to venku a ujisti se, že je to někdo, na kom mi nezáleží. To by nemělo být složité. Nesnáším všechny kromě tebe.
SCÉNA 2
Král: Jen jednou jedinkrát?
Yenneffer: Je to proti našim zvyklostem, Vaše Veličenstvo
K: Tak to bude naše tajemství, bratrstvo se o tom nikdy nedozví
Y: Je to proti mým zvyklostem.
K: Ale určitě pro mě můžete udělat výjimku? Pěkně prosím?
Y: Ne, děkuji.
*použije zaklínadlo*
Cítíš se beztížně nebo cítíš, že každé z tvých tlustých, odporných kil, tě táhne dolů vstříc smrti? Ne že by na tvých pocitech záleželo, jelikož já jsem ta, která tě drží nahoře, a jsem taky ta, která tě z té výšky pustí, a to, jakmile ti vypovím své pocity.
To, jak jíš svou snídaní je nechutné. Krém v tvých fouscích. A lidé, kteří tě nejvíce nenávidí – všichni v tvém království – tuhle tvoji stránku nevidí. Všichni tě nenávidí ze svých vlastních důvodů. Jak jsi ignoroval jejich potřeby, zatímco sis zlatil vlastní brány.
Nic z toho mě mimochodem netrápí. Je to doopravdy o těch fouscích…a jak se tam zasekávají drobky z koláčů…chce se mi z toho zvracet. A pak je tady to nechutné pronásledování. Pořád se vkrádáš do postelí komornic, které svým tělem nechtějí čistit tvého ptáka. Hnusák, hnusák, hnusák. A ještě jsi k tomu všemu velmi, velmi hloupý.
Uvědom si, že o tom nemám žádné pochybnosti – znovu, krém ve tvých vouscích. Ale pak, když se procházíme, abych mohla tvé slaboduché mysli poradit ve válečných záležitostech, se zeptáš, jestli si můžeš sáhnout na má prsa. Odpovědí bylo zdvořilé „Ne, díky.“ A v co to nakonec vyústilo? Vy, Vaše Veličenstvo, jste teď v dlani mé ruky.
Jdu se vrátit ke své práci.
