Hrej.cz Far Cry 3 Recenze

Far Cry 3

zdenek-princ
Zdeněk Princ
21. 11. 2012 23:00 11 Sdílej:
Reklama
Reklama

Po prezentaci prvních videí a představení šíleného Vaase bylo jasné, že Far Cry 3 nebude zrovna korektní hrou. V hodnocení nejnovějšího počinu Ubisoftu ale nakonec můžeme zajít ještě dál a s klidným svědomím tvrdit, že to nejsou jenom obyvatelé Rook Island, kdo má problém s drogami. Všechno ale hezky popořadě, teď si nasaďte padák a skočte si s námi na jednu divokou tropickou dovolenou, během které zažijete nečekané a uvidíte nevídané.

RYCHLÝ SPÁD

Měla to být ničím nerušená jízda s přáteli. Potápění, divoké večery na pláži, sex, drogy, alkohol… Nebýt toho nápadu skočit si s padákem, vrátil by se Jason Brody se svoji přítelkyní, dvěma bratry, kamarádem a kamarádkou zpět do Kalifornie a nad fotkami a videi by už jen vzpomínali. Jenže ten nápad se nakonec změnil v realitu a realita v noční můru. Ostrov, na kterém všichni vzpomínaní přistáli, je totiž příslovečným peklem v ráji a vzhledem k tomu, že každý skončil někde jinde, neměli proti ozbrojeným maniakům ovládajícím ostrov sebemenší šanci. Alespoň Jason ale měl štěstí v neštěstí, protože zůstal se starším bratrem – bývalým vojákem – a s jeho pomocí poprvé a rozhodně ne naposledy unikl ze spárů jednoho z dua hlavních záporáků. Bohužel, statečný bratr hned v úvodu zaplatí životem a Jason tak může začít svou honbu za pomstou.

Protože hlavní hrdina už od začátku své zděšení skutečně neskrývá, rychle se do jeho role vžijete a prvních pár minut bude patřit k tomu nejintenzivnějšímu.

Pokud jste si stačili všimnout, nikdo z výletníků není válečným hrdinou, nikdo v životě nedržel samopal a o nějakém zabíjení nemůže být řeč. Proto musíme hned v úvodu vyzdvihnout, jak se vývojáři popasovali s vykreslením Jasonova strachu a nezvládání vyhrocené situace. Protože hlavní hrdina už od začátku své zděšení skutečně neskrývá, rychle se do jeho role vžijete a prvních pár minut bude patřit k tomu nejintenzivnějšímu, co jste ve hrách za posledních pár let zažili. Je jen škoda, že si Jason na následně získané schopnosti nekompromisního zabijáka až nečekaně rychle zvykne a v průběhu hry už dává svým pocitům volný průchod jen sporadicky. Z nastalých situací nám ale přijde, že by měl mít pusu dokořán téměř pořád...

PROČ?!

Jasonovi k prvnímu útěku dopomohou domorodci, snažící se bojovat s piráty o místo na slunci, a automaticky počítají s tím, že jim v jejich snažení o osvobození ostrova pomůžete. Vy se přitom se sebezapřením vrháte do akce jen proto, abyste se s přáteli vrátil domů, ale dobrá, jako revanš za nezanedbatelnou pomoc jsou požadavky vůdce odboje, Dennise, částečně ospravedlnitelné. I tak se ale nepřestanete ptát, proč vlastně děláte něco, co byste ani vlastně dělat nechtěli, a je ještě horší, že se scénář v podstatě nemění. Obvykle to vypadá tak, že Dennis odněkud z džungle přiběhne, řekne, že právě chystají přepadnout konvoj a chce po vás, zelenáči, abyste rozmístil výbušniny a pak celou operaci kryl odstřelovačkou. Fajn, s příslibem, že později dostanete šanci na vlastní pěst pátrat po svých přátelích, se pouštíte do divoké akce, na jejímž konci vás čeká jen spousta šrámů a pár zkušeností.

Ještě hloupěji působí část, kdy Dennise zastoupí blázen s anglickým přízvukem, Buck, který vězní Jasonova mladšího bratra a chce jej vyměnit za starověkou dýku. Natřikrát se tedy pouštíte do supertajných katakomb, kde nikdo nebyl už dlouhá století, a kde najdete ve vojenských bednách pokerové žetony (!), aby vás u výlezu na povrch čekal Buck s řečmi, že ho už nebaví čekat a jde vašeho bratra zabít. Po křečovité animaci zmizí v džungli, aby vám hra ihned dala úkol: „Promluvte si s Buckem.“

Nelogicky ale nejsou napsané jen postavy, stejně často na vás budou koukat díry v designu jednotlivých misí a je až s podivem, že si hráči i recenzenti nechají líbit dlouhá léta stále ty stejné blbosti. „Běž a zapal Vaasova pole s marihuanou,“ zní zadání další mise a ani nemusíte být jasnovidec, abyste už dopředu očekávali pole olemovaná zápalnými sudy a chatrčemi, ve kterých se to jen hemží plamenomety a zásobníky do nich… Proč? Stačí se jen trochu zamyslet a podobnou misi by byl každý normální hráč schopen vymyslet elegantněji a uvěřitelněji. To samé platí i o systému ukládání, který je v průběhu misí automatický. Checkpointy jsou ale rozmístěny tak nešťastně, že celý úkol řešíte znovu, třeba jen proto, že jste se vzdálili z vytyčené lokace mise, anebo ztratili cíl z dohledu. Ke cti hře se ale sluší přiznat, že druhá polovina příběhové části má větší spád a předhazuje stále méně uvěřitelných situací. Hlavně proto, že se z Jasona stane lovec, který nechává naplno promluvit svou druhou identitu potetovaného a osudem vybraného válečníka.

BATOHY? TAK TY TU NEMÁME...

Proč se ale neustále bavíme o realismu, když by měla hra spadat spíš do žánru dynamických arkádových akcí? Inu, možná proto, že ani vývojáři sami netušili, kudy se po fiasku s předchozím dílem vydat. Na jednu stranu zabijete žraloka úderem pěstí do čumáku, pak ale musíte ulovit dvě prasata, abyste si vyrobili peněženku na 2000 dolarů. Samo o sobě to zní trochu nevyváženě a věřte, že právě systém craftování působí jako zajímavý, leč do konceptu hry ne zrovna zapadající prvek. Hra se vám v podstatě snaží říct, že na ostrov dosud nedorazila taková vymoženost, jako batoh, popruh na zbraň, nebo toulec na šípy. To všechno si musíte vyrobit a nezáleží na tom, že popruh na tři zbraně vyrobíte z x kůží psa dinga, kdežto držák na čtyři z nemrtvého (?!) medvěda v rámci divného rituálu s brokovnicí s nevyčerpatelnou municí (!!!).

Na druhou stranu ale musíme uznat, že ekosystém funguje docela dobře a vytváří situace, které mohou být sice komické, ale mnohdy jim budete děkovat za to, že vám zachrání zadnici. Kromě nevinných zvířátek, jako jsou laně, zajíci nebo prasátka, běhají po Rook Island i predátoři a bez ptaní útočí na kohokoliv. Přestřelky hlídkujících pirátů se zdánlivě neviditelným nepřítelem jsou napínavé a v případě medvěda nebo leoparda se modlíte za to, aby vyhráli vojáci. Do obou sice musíte vyprázdnit přibližně půlku zásobníku, vojáci se ale nepohybují tak rychle a je jednodušší je zmást hozeným kamenem, který máte v nevyčerpatelné podobě stále při ruce.

PŘÍBĚH PO PŘÍBĚHU

I když vám dohrání příběhové části s úctyhodnou porcí 38 dlouhých misí zabere nějakých patnáct hodin, strávíte ve hře mnohem více času. Děkovat za to můžete zejména kooperaci s vlastním příběhem až pro čtyři hráče, který v mnohém připomíná Left 4 Dead. Ať už ale budete hrát s přáteli nebo o samotě, nesmíme zapomínat na fakt, že je celý ostrov (v podstatě jsou dva) otevřený a můžete se po něm volně pohybovat. Není to bez rizika, ale v ničem vás nelimituje. To je bez pochyby hlavním tahákem hry a vzhledem k velké porci vedlejších misí a instantních úkolů jako je rozvážka zdravotnických zásob, nebo odpravení velitele nepřátelského tábora, užijete mnohem více zábavy než v příběhu. V přepracované podobě se navíc vrací i bitva o jednotlivá stanoviště na mapě, na nichž se už ale znovu nespawnují nepřátelští vojáci. Jak jednou získáte kousek mapy pro sebe, nebo lépe – domorodce – už vám ho nikdo nevezme a oblast se stává bezpečnou. Mezi jednotlivými stanovišti se navíc můžete i rychle přesouvat, což se někdy docela hodí, ale je to spíš ke škodě. Pohyb po ostrově za použití jednoho z mnoha dopravních prostředků je zábavný a být jen trochu logičtějšího rozmisťování příběhových lokací, nemuseli byste skákat jak kamzíci a užít si při kratším přesunu nějakou tu nečekanou odbočku. Takhle to je z jednoho konce mapy na druhý a než riskovat střet s ozbrojenými džípy, křižujícími prašné cesty ostrova, to se radši pěkně teleportujete.

STEALTHUJ JAKO CORVO

Pohyb džunglí přitom doslova láká k tichému postupu, který osvědčíte napříč celou hrou, a je škoda, že vás do něj vývojáři nenutí častěji. V mnohém totiž hra připomíná nedávno vydaný Dishonored, některé prvky nicméně převrací ad absurdum. Třeba foťák. Pomocí digitální zrcadlovky si můžete v klidu prohlédnout tábor, podívat se, kde jsou jednotliví vojáci a naplánovat postup. To zní dobře. V momentě, kdy se vám ale nad hlavami nepřátel začnou objevovat ikonky a vy zjistíte, že takto otagovaného nepřítele vidíte i skrz kopec, začne vám zase vrtat hlavou, že tady není něco úplně v pořádku. V kombinaci s nepřesvědčivou umělou inteligencí, která sice okomentuje mrtvolu, ale dál na ni nereaguje, si můžete s nepřítelem i na normální úroveň obtížnosti pěkně pohrát. Alespoň tedy do doby, než hra začne podvádět a bez ohledu na deaktivaci alarmů posílá vaším směrem zástupy dalších a dalších vojáků, kteří vás nakonec udolají.

Do značné míry si alespoň můžete pomoct speciálními schopnostmi, které odemykáte v trojici vývojových stromů. Jde o zajímavé perky jako je řetězení neslyšeného zabíjení zezadu, nebo zvýšená kapacita zdraví; ke konci hry se z vás ale stane pověstný stroj na zabíjení a vyvrcholení hry tak paradoxně nepůsobí jako to nejobtížnější, čím jste si museli projít. Týká se to nakonec i zbraní, které vylepšujete v obchodech napříč vesničkami vymatlaných civilistů (ne, prostě neragují) a také na odlehlých místech, kde byste automat na zbraně prostě nečekali. Jediné, za co tedy utratíte peníze, jsou kolimátory, optika a hlavně tlumiče, které se dají namontovat s jednou výjimkou snad i na plamenomet. A chcete hádat, co je ta výjimka? No přeci zbraň letošního roku, luk s nejrůznějšími druhy šípů!

PANE BRODY, VY MĚ ZLOBÍTE

Až na závěr jsme si nechali hodnocení vizuální stránky, protože sami cítíme, že konzole mají oproti počítačům značnou nevýhodu v nižším výkonu a technologických možnostech obecně. Na poměry jiných konzolových her tedy vypadá Far Cry 3 obstojně, nicméně starší engine ze dvojky nedosahuje takových kvalit jako třeba poslední Mass Effect nebo Halo 4 a hádáme, že ani na počítačích díru do světa neudělá. Celkově je ale návrat do džungle hodně vítaným osvěžením a zejména zpracování ohně působí na pozadí pestrobarevné krajiny snad ještě uhrančivějším dojmem než minule na savaně. Líbí se nám také mírné pohupování palmových listů a obrovských zelených plachet banánovníků, jen škoda té olejnaté vody, v níž mnohdy jen složitě poznáte, kde je nahoře a kde dole.

Celkově ale zůstává Far Cry 3 zklamáním, které nedostálo svému obrovskému potenciálu. Skvělý dabing a herecké výkony jsou v příběhu zbytečně sráženy hloupými dialogy a nesmyslnými situacemi. Otevřenost světa funguje jen mimo dějovou linku a nutnost běhat za prasetem přes půlku mapy jen kvůli peněžence, a přitom riskovat střet s táborem nepřátel, není zrovna to, co bychom považovali za zábavu. I tak se ale bude Far Cry 3 líbit těm, kdo bez ohledu na kritiku vesele hráli předchozí díl a zapomínat nesmíme ani na multiplayer, o jehož kvalitách si po naplnění serverů hráči povíme, když ne v samostatném článku, tak přinejmenším v podcastu.

Far Cry 3
Windows icon PC
PlayStation icon PlayStation 3
Xbox icon Xbox 360

Verdikt

Far Cry 3 je o fous lepší než předchozí díl, pořád v něm ale vidíme spoustu nedostatků. Příběh má několik pěkných momentů, ale velké množství nesmyslů. Pobíhání po ostrově je zábavné a trochu nečekaně tvoří tu lepší část. Chybí ale správná chemie a třetí díl asi zaujme jen opravdové fanoušky série.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz