Fable se mělo jmenovat Wishworld
NVIDIA DLSS 4.5 - AI snímek k nerozeznání renderu
NVIDIA na letošním CES 2026 v Las Vegas zase jednou ukázala, že hardware je sice fajn, ale software je to, co dneska prodává grafiky.
Povedené pohádkové RPG Fable od legendárního tvůrce Petera Molyneuxe se na trh dostalo v roce 2004 na ještě původní Xbox, PC a Mac a určitě patří mezi jedny z nejlepších her té doby. Titul kladl důraz na volby, formování vaší postavy a morální dilemata. Budete zlým rytířem, kterého netrápí, že všem ostatním znepříjemňuje život, nebo naopak udatným hrdinou, jenž nenechá nikoho v nesnázích? Volba byla jen na vás.
Jak ale všichni dobře víme, vývoj her je zdlouhavý a komplikovaný, a tak není nic neobvyklého, že se koncepty postupně mění a z původních plánu toho nakonec moc nezbude. Situace není odlišná ani v případě Fable. Díky projektu People Make Games se tak můžeme podívat do zákulisí jeho vývoje a na jednu z prvních verzí projektu. S názvem Fable se například na začátku vůbec nepočítalo, hra se tou dobou jmenovala Wishworld.
I koncept byl docela dost odlišný od toho, co jsme nakonec tenkrát hráli, což ostatně vypráví sám spoluautor Dene Carter. V čarodějnické škole prostě nazvané Academy jste se vžili do role jednoho z předpřipravených mágů a hlavní mechanikou měla být schopnost utvářet okolní terén pomocí vašich kouzel. Své umění jste měli trénovat v pustých světech WishWords, které si studenti upraví podle svého. Jestliže jste si tedy zvolil třeba ohnivá kouzla, okolní prostor bude pukat, z trhlin vytryskne oheň a ze země začnou vyrůstat malé hory, které se promění v sopky, chrlící lávu.
V závislosti na terénu jste také mohli vyvolávat různé nestvůry, které jste posílali do boje proti dalším čarodějům. V podstatě hlavní záměrem bylo vytvořit svět, v němž se pohybují v roli čarodějů různí hráči, mění ho podle jednoho z živlů, jehož magii ovládají a následně spolu soupeří. Prostředí mělo být variabilní a díky této mechanice se nemělo opakovat.
Vaše postava pak také dostala pomocníka Sprite, jenž vám třeba napovídal, kde jsou nepřátelé, zdali nehrozí nějaké akutní nebezpečí a uměl i nějaká ta obraná kouzla. Zajímavostí také je, že ve WishWorldu nemělo být menu v klasickém slova smyslu. Jestli budete hrát sami, nebo s ostatními hráči, jste si tak vybírali pomocí dveří. To samé pak platilo o vstupu do vaší ložnice, kterou jste si mohli podle libosti upravovat. Verze, kterou ve videu uvidíte, není nikterak hotová, takže nečekejte nic zázračného, ale i tak jde o pořádný kus historie.
