Enemy Territory: Quake Wars
Když Splash Damage spustili sidekick Returnu to Castle Wolfenstein, Wolfenstein: Enemy Territory, slavili se svou druhoválečnou online řežbou úspěch. Nyní se k nim přidal i starý matador, iD Software, a výsledkem je Enemy Territory: Quake Wars. Stále online řežba, jen Spojence nahradili pozemšťané a Reich Stroggové. Bitvy o osud Země mohou začít.
Jsme Stroggové, veškerý odpor je marný...
Kdo je obeznámen s historií quakovského boje lidstva proti Stroggům, nebude muset zkoumat, o co ve hře jde. Pro ty ostatní jen ve zkratce – píše se rok 2065 a k Zemi se dostali vesmírní predátoři, Stroggové. Netrpí přehnanou úctou k jiným kulturám, zato si cení jejich nerostného bohatství. De facto jsou to mechanizovaní lidé – minimálně co do chování vůči jiným druhům. Aby zabránili konečnému řešení lidské otázky, spojili se homo sapiens v jedné ozbrojené složce Global Defense Force (věcný název, leč bez fantazie) a obě armády se do sebe mohly zaklesnout. Příběh není z nejnápaditějších, ale kdo by to u tohoto typu hry čekal? Nebo snad dokonce vyžadoval?
Na tyhle instalatéry nečekáte celý týden...
Principelně zůstává Enemy Territory: Quake Wars (Dále jen ET:QW) věren osvědčenému konceptu Battlefield 1942. Každá strana disponuje několika povoláními s odlišnými schopnostmi a výstrojí, jež se sice jak u GDF i Stroggů jinak jmenují, ale fungují až na několik příjemných detailů stejně. A tak soldier či stroggský agressor je ten pravý chlapík do první linie, jedni mají medika, druzí technika, field ops/opressor podporují své spolubojovníky atd. Žádné překvapení, ale všechny classy jsou velmi dobře vybalancovány a nestal se naštěstí lapsus, že by snad jedno povolání pozbývalo potřeby. Bez inženýra nepostavíte klíčový most, bez infiltrátora nehacknete důležitý port a bez základních kanonfutrů se vůbec nikam nedostanete.
Zároveň je ale třeba podotknout, že autoři vetkli do hry pár velmi sympatických rasových rozdílů. A tak stroggský technik sice opravuje zraněné kamarády déle než lidský kolega, ale když se dostane k lidské mrtvolce, dokáže z ní udělat nový spawn point. A jak je tahle vlastnost důležitá, to ví každý, kdo strávil v nějaké online střílečce pár hodin. Samotný princip fungování zbraní – tedy lidské „metače kulek“ a stroggské energetické zbraně - sice vypadá odlišně, ale v konečném důsledku je jedno, zda vám dojdou náboje, nebo energie (nu, ona se mrška dobije, ale to už asi budete mrtví). Jen malá douška k odstřelovacím puškám (ano, vrací se railgun) – opět platí, že z nich jde nádherně střílet ve stoje a skorem za běhu, což jim dává přece jen trochu více síly, než by bylo zdrávo.
Obdivujte krásy krajiny – nalevo Grand Canyon, napravo grand cannon
Práci designérů, co se týče map, je třeba pochválit. Sice nejde o nějaké architektonické zázraky, ale hlavní je, že se v nich vede válka jedna radost. Jejich solidní linearita zajišťuje spolu s perfektním systémem rozkazů intuitivní průchod skrze jednotlivé úkoly mise. Neustále máte na očích, co je právě třeba udělat, a díky mapě se i zorientujete kde. Co se týče grafiky, je ET:QW nadprůměrným kouskem. Mírně renovovaný Doom3 engine plní svou roli velmi dobře. Venkovní prostředí působí poměrně realisticky, byť byste v některých lokacích neřekli, že zde právě zuří bitva s nemilosrdnými nepřáteli lidstva. Horší už to je v interiérech, které sice jsou jen součástí celkového komplexu, ale občas do nich zabloudíte. Spíše než pocit vojenských prostor, nedejbože zabezpečených bunkrů máte dojem, že pobíháte v dobře nabarvené překližkové dekoraci nějakého filmu. Ani architektonicky moc inteligence nepobraly a tak si za interiéry zapíšeme malé mínus.
S obrazem kráčí přátelsky ruku v ruce i zvuk. Ten je zde vykreslen velmi dobře a byť některé zbraně znějí podobně, celkově je bitevní kakofonie výkřiků, povelů, výbuchů a střelby uchu lahodící. Což člověka přivádí na poslední věc asociací výbuchy –> co vybuchuje. Ano, vozidla. Těch je tu vskutku úctyhodné množství a jízdymilovní si budou moci vybrat ze solidní zásoby tanků, transportérů, rychlých vozítek a plavidel. Osobně mám ovšem dva stroggské favority – raketový kluzák, který vašeho pěšáka promění v létající smrt (a také asfaltového holuba pro šikovné snipery) a pak těžký bojový mech, který ukáže, že nepřátel může být mnoho, ale vy jste jeden, a to stačí. Tedy, skoro. U zmíněného mecha to není tak zřejmé, ale obecně zde trpí vozidla až příliš nízkou konstitucí. Ne, že by i dnešek nepatřil pešákovi se sofistikovanou zbraní, ale když soustředěná palba ručních zbraní odpraví i těžký tank...
Pwned noobz, lol!
Posledním, co stojí za zmínku, je pak systém bonusů, které si v bitvě odemykáte svými heroickými činy. Podle vašeho chování a úspěchů vás hra odměňuje tu většími zásobníky, tu rychlejším během – to vše samozřejmě jen do vašeho odpojení, ne že byste si syslili bonusy do dalších bitev. Podtrženo, sečteno je ET:QW velice zdařilou online akcí, která ovšem bude muset o své místo na online válčišti pořádně porvat, neboť konkurence není malá. U mne závěrečné hodnocení nakonec sráží z 9 na 8 fakt, že raději holduji více taktickému přístupu, ale ti, kdo touží po scifistické řežbě, při níž krev a olej zaplavuje kolbiště, nechť si ten jeden bodík ještě přičtou.
...budete asimilováni.
Verdikt
Zdařilá a pohledná online akce, u níž by bylo škoda, kdyby zapadla do online minority.
