Duna: Tajemství rodu aneb Detektiv se špetkou koření
Duna: Tajemství rodu je kooperativní desková hra ze světa knižní série Duna od Franka Herberta (překvapivě). V anglickém originále vyšla roku 2021 za péče polského vydavatelství Portal, a už od začátku se pyšnila tím, že využívá systém převzatý ze hry Detektiv: Po stopách zločinu, u jehož zrodu stál sám šéfdesignér a majitel Portalu v jedné osobě, Ignacy Trzewiczek.
Coby fanoušek Duny a kooperativních her jsem se na Tajemství rodu samozřejmě těšil jak malý harant. Jak to nakonec dopadlo?
Ve hře Duna Tajemství rodu se stanete jednou z postav, jejíž životní pouť pašeráka, špióna či vojáka se náhle a nečekaně završí zajetím v Harkonnenském vězení na planetě Arrakis, známé též jako Duna. Když už se zdá, že je situace beznadějná, jste osvobozeni skupinkou odbojářů, kteří dlouhodobě a vytrvale vzdorují harkonnenskému útlaku. Fremeni, jak si tato skupinka bojovníků za svobodu říká, chtějí svrhnout nadvládu krutých harkonnenů, a vrátit moc do rukou rodu Atreidů, kteří na Arrakisu vládli doposud. Aby se vyhnuli podezření, rozhodnou se využít vás jako své oči a uši napříč nekonečnou pouští, a ulicemi Tel Gezeru - města, kde sídlí mocný rod Lorců a obávaný Rudý Škorpión. Nelítostný harkonnenský vojenský důstojník, který ma svědomí nejeden masakr.
Duna versus Detektiv
Stejně jako ve zmiňovaném Detektivovi, i v Duně dostanete do začátku zásobu surovin, které budete během svého dobrodružství využívat k přesvědčování svých kontaktů, infiltrování základen, záškodnickým mordům, a uplácení úplatných. Zmiňovaných surovin však máte od samého úvodu hry pevně stanovený počet, a jakmile je v jedné misi utratíte, už je nebudete mít v misích příštích.
Další podobnost se svým herním předchůdcem spočívá u Duny v použití webu Antares. Ten donedávna sloužil jen k podpoře her ze série Detektiv, ale s příchodem Tajemství rodu a dalších navazujících her se stejným systémem (např. Vienna Connection či Batman: Everybody Lies) se z něj stal univerzální rozcestník pro všechny příběhové hry od Portalu, což mu do budoucna dává určitý náskok např. proti vydavatelství Lucky Duck, které ke každé hře vyvíjí vlastní aplikaci, a bude se tak muset potýkat s podporou každé appky zvlášť pro novější verze Androidu.
Právě k webu odkazuje řada příběhových karet, a datových folisků, které vám zobrazí informace, ke kterým se jinak v tištěné podobě nedostanete. Narozdíl od Detektiva tady web neplní účel kriminalistické laboratoře, kde můžete porovnávat různé důkazy, a číst si výpovědi svědků, ale spíše archivu světa Duny, včetně všemožných zpráv, dopisů, či fotografií, a samozřejmě i koncový bod pro každou misi, kterou pro Fremeny budete plnit. Právě zde je vám po uplynutí časového limitu položena série otázek, které musíte zodpovědět, a podle toho, zda hrajete v klasickém herním a nebo detektivním módu, jste za to po zásluze odměněni.
Klíčové mechaniky hry Duna
Jádrem hry je balíček příběhových karet, které vás postupně odkazují jedna na druhou, podobně jako v game booku. Za každou přečtenou kartu se pohybujete o určitý počet polí na stupnici času, a jak její ukazatel dojde na nulu, vracíte se automaticky do tábora Fremenů podat konečné hlášení.
Dalším prvkem je stupnice následků. To je proti Detektivovi inovativní prvek. Občas vás totiž nějaká karta vyzve k tomu, abyste si vylosovali jeden žeton následků. Pokud je kladný, neděje se nic jiného, než že ho dáváte stranou, takže když stejný risk budete provádět příště, budete mít nižší pravděpodobnost úspěchu. Pokud si ale vylosujete žeton neúspěchu, posune se ukazatel po stupnici následků. Jakmile dojde na nulu, vaše mise okamžitě končí neúspěchem. A čím blíže je ukazatel následků tomuto bodu, tím méně zkušeností na konci mise dostáváte. Risk během hraní vás tedy může odměnit důležitými informacemi, ale ztrestá vás menším počte expů, za které si můžete vylepšovat své postavy.
Ano, čtete správně, v Duně má každý hráč svoji postavu, a tu si může za udělené zkušenosti vylepšovat. Každá postava totiž do hry přinese jen velmi omezený počet surovin určitého druhu, a zpátky je dostanete buď průzkumem a správným plněním zadaných úkolů, a nebo přes samolepky, kterými jednotlivé charaktery vylepšujete. Každá samolepka je jenom na jedno použití, které si můžete odškrtnout kdykoli, a právě přes ně manipulujete jak se zdroji, tak se zmiňovanými stupnicemi.
Co říci závěrem?
Nevýhodami Duny jsou relativně nízká interakce s webem Antares, a během hraní i samotný fakt, že často netušíte, kde které zdroje získat, a nemáte v tomhle ohledu žádnou nápovědu. Čas od času tak narazíte na slepou uličku v podobě absence zdrojů, která vás následně donutí zaměřit se na jinou větev příběhu. Všechny příběhové karty však naštěstí zůstávají na stole, a není tak problém se k nim později vrátit s nalezenými surovinami.
Co se příběhu týče, můžu jen konstatovat, že Duna: Tajemství rodu nabízí jedinečný a náročný zážitek pro fanoušky univerza Franka Herberta. Pokud jste jeho fanoušky, a nebo jen rádi hltáte kooperativní příběhovky, rozhodně byste si tuhle hru měli vyzkoušet.
