Brave Story: New Traveller Recenze Brave Story: New Traveler

Brave Story: New Traveler

Ulrik_

Ulrik_

30. 8. 2007 22:59 4
Reklama
Reklama

RPG žánr nemá v PSP zóně na růžích ustláno. Nedá se říci, že by byl úplný nedostatek titulů, ale jejich kvalita je více než diskutabilní. Proto jsem rád, že mohu oznámit „je tady“. RPG, které si dle mého skromného názoru zaslouží uznalý potlesk a uctivou poklonu. RPG, u kterého vydržíte mnoho hodin a přitom se nebudete nudit a stereotypně „mobovat“, jen abyste se posunuli zas někam dál. Konečně je tady Brave Story: New Traveller, které s málem a jednoduchými principy dokáže vtáhnout hráče a jen tak nepustit.

Na počátku bylo slovo a to slovo bylo Vision

Brave Story byla původně novela japonského spisovatele Miyuki Miyabeho, na níž brzy navázal manga comics a později anime film. Pro všechny, kdo toto anime znají mohu mít uklidňující zprávu – New Traveller netěží přímo z filmu, pouze využívá reálie světa a přináší samostatný příběh. Autoři si dokonce ve hře dovolili narážku na původní Brave Story a tak se vám dostane na chvilku do ruky i původní hlavní hrdina. Nyní ovšem k hrdinovi našemu. Mnohé rekůchtivé hráče možná zaskočí, že jejich virtuální alter ego nebude ani pružný ninja, ani hora svalů prořezávající se problémy, ale malý kluk, jemuž by pivo nenalili ani ti nejbenevolentnější výčepní. Ten (pojmenování je na vás, říkejme mu třeba Gennosuke) místo toho, aby si hleděl své kamarádky (říkejme jí třeba Oboro), raděj tráví veškerý čas se svým PSP. Jeho spokojené hraní ovšem naruší náhlý zvrat, když najde Oboro ležící na chodníku v bezvědomí, z nějž se neprobírá. Rady si nevědí ani lékaři, matka si zoufá...když tu se ozve hlas, jenž dá Gennosukemu možnost projít branou do světa Vision, kde, pokud bude dostatečně vytrvalý, dojde naplnění jedno jeho přání. Jaké, to je nasnadě. Gennosuke nezaváhá, PSP letí do kouta a on prochází zářivou branou, právě se stal Cestovatelem.

Jsem pedofilní zoofil, když mám rád Yuno?

Zní vám to příliš pohádkově? Nu, ano, hra skutečně je v klasickém manga stylu střídavě až infantilně dětská, střídavě poměrně tvrdá a co do emocí brutální. Na jednu stranu bojujete kupříkladu s králíky ozbrojenými mrkví, ovšem ve chvíli, kdy se na scéně objeví hmyzí královna, popřípadě monstrum, které právě zmasakrovalo místní vojenskou posádku včetně sympaticky nesympatického velitele, infantilita mizí (nemluvě o tom, že králík umí pěkně kopat a když se rozzuří, má s ním problém i silná parta). Po světě Visionu nebudete chodit sami, poměrně brzy vás adoptuje jiný adolescent, kočičoidní panovačná slečna Yuno, kterou si prostě zamilujete. Příběh sám je poměrně lineární, jen výjimečně máte v rozhovorech možnost volby (ona totiž většinou vše za vás rozhoduje Yuno), jinak jen odklikáváte rozhovory, které jsou ovšem poměrně zajímavé. Každý s kým se totiž setkáte má skutečně svou osobnost. Ať již jde o Yuno, sarkastického ještěra-válečníka Sorgheta či občas přehnaně patetickou válečnici Maladee. Nebojová složka hry rychle ubíhá, zadávání questů, nákupy, vše je intuitivní a rychle vás vede dál ke klíčové složce hry, jíž jsou souboje.

Tomu ty nerozumíš, to je vozová hradba

Souboje jsou tahové a ve svém základu velice primitivní. Vy máte skupinku jednoho až tří bojovníků, oponent se může čítat vícehlavého houfce. Postupně zadáte rozkazy všem svým ovečkám a pak se podle agility postavy střídají v krocích. Kolo skončí a jede se nanovo, dokud na jedné straně není mrtvo. Takto by samotný systém nebyl příliš zábavný, kdyby nebylo velkého množství prvků, které autoři do své hry zakomponovali. Kupříkladu každá postava disponuje BP, což je obdoba many, za něž může páchat různá speciální „kouzla“, která se postava učí jak postupně postupuje na vyšší levely. K tomu přidejte skupinové útoky, které se mohou naučit dva až tři vaši bojovníci, pokud spolu dostatečně dlouho krvácí bok po boku. Abyste je aktivovali musí mít oba dost BP a samozřejmě být v bojové partě (což v pozdějších fázích hry není běžné). Samotné BP se dobíjí způsobeným zraněním a tak je nutné rozdávat dostatek zranění, aby zásoba často život zachraňujících schopností nevyschla. Nicméně přichází další taktický prvek. Obyčejný útok sice možná není tak ničivý, ale pokud jím svého protivníka dorazíte, dostanete extra útok, jímž můžete tnout dalšího. Tady již přichází na řadu složitější taktika, kdy kupříkladu jedna postava hodí plošný skill, který všechny zraní, ale nezabije, další provede běžný útok, jímž díky extra úderu zabije dva zraněné a třetí doléčuje předpokládaná zranění. Přidejte k tomu fakt, že i protivníci mají možnost skupinových útoků, často morfují do „crazed“ verze, která vydá za menšího bosse, občas obětavé a na hráči nezávislé vrhání se do cesty útokům, které by spolubojovníka zabily (umí to obě strany!) a náhle vám z některých soubojů vychází poměrně obtížné taktické rozhodování a plánovaní, kdy pečlivě analyzujete i možné kroky protivníka.

Epileptici, odvraťte oči!

A k tomu ta grafika. Veškeré efekty jsou comicsově přehnané, nádherné a cinematicky působivé. Kamera rotuje kolem zpomaleného kritického úderu v bullet time stylu (no, u králíků spíše carrot time), jenž vás třeba právě doráží, aktivované Unity skilly jsou potěcha pro oko a na celou hru se prostě krásně dívá. Hudební doprovod je na velmi dobré úrovni a byť hraje k soubojům jedna a ta samá melodie, přiznám se, že jsem si ji zamiloval a asi ji dlouho nedostanu z hlavy. Druhou hlavní devizou Brave Story je pak, jak jsem již naznačoval příběh. Sice je v mnohém naivní, nicméně právě ona kombinace až romantické naivity a mírně cynického podtónu je neodolatelná. Maladee právě přednese heroický a notně patetický projev o povinnosti pomoci Cestovateli...načež se jeden z podřízených zoufale plácne do čela a hlesne „už je to tu zase“. Podobně (ne)vážně se pak bere celá hra. Střídá lehký tón s vážnějším a když vám v polovině sdělí potenciální oponent a také Cestovatel, že nesmíte nikomu věřit, s hrůzou zjišťujete, že přemýšlíte o tom, kdo z těch nevinných, či věrně se tvářících souputníků by mohl být schopen zrady.

Brave Story: New Traveller je vynikající hra, která oživila stále dostatečně nerozkvetlý žánr RPG na PSP. Ač jsem ji ještě nedohrál (zatím mám za sebou 12 hodin a osobně tipuji, že jsem přibližně v polovině) a pracovní povinnosti mě nutí k tomu, abych se věnoval i jiným titulům a činnostem, vím, že se k Brave Story vrátím hned jak to bude možné. Protože nevěřím, že by mě Sorghet zradil, protože Oboro pořád leží v nemocnici, protože jsem si zamiloval Yuno, protože chci další a další skilly, protože jsem ještě nesložil několik diagramů, protože jsem ještě nevyhrál se svými lapenými ptáky některé souboje a mnoho dalších věcí, na které zde již nezbylo místo.

Brave Story: New Traveller
PlayStation icon PSP

Verdikt

Pro mne asi nejlepší RPG, jaké jsem hrál na PSP a hra, která mne po dlouhé době opravdu plně vtáhla do sebe (a to včetně PC hraní).

Co se nám líbí a nelíbí?

Soubojový systém, uvěřitelné postavy, které přirostou k srdci, působivá grafika.
Občas zabloudíte v dungeonu a hledat správnou cestu při systému random encounters může být po půl hodině ubíjející, můžete ukládat jen u save pointů, tento manga styl nemusí každému sednout.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz