Battlestations: Midway (Xbox 360)
Battlestations: Midway (dále jen BM) evokuje vzpomínky na arkádový letecký simulátor Blazing Angels: Squadrons of WWII, který se také odehrával během 2. světové války, byť v jiném prostředí. Styl ovládání letounů je totiž v BM a Blazing Angels prakticky totožný. BM toho však nabízí daleko více, než jen poletování po obloze nad tichomořským bojištěm.
BM se snaží míchat dohromady rovnou dva žánry, tedy válečnou arkádu a v minoritní míře i strategii, což pro někoho může být svatá kombinace, zatímco jiný by se zase raději věnoval jen akci. Bohužel pro obě strany si zde nemůžete vybrat jen jednu z těchto složek. Základem úspěchu v této hře je totiž co nejlepší kombinace přímého řízení strojů a velení spřáteleným jednotkám.
Historická přesnost
Jedenáct je šťastné číslo
Ovládání strategické části, tedy řízení ostatních jednotek, je docela nepřehledné, protože se namapování tlačítek u různých bojových prostředku částečně liší. Proto vám zcela určitě přijde vhod podrobný tutoriál s komentářem a titulky, který vás v jedenácti lekcích seznámí se základy řízení všech hlavních tříd bojových prostředků a částečně také s ovládáním podřízených jednotek. Poslední offline režim je zdaleka nejtěžší. Jedná se o 11 samostatných akčních misí s letadly, plavidly a ponorkami, v nichž se však nepřítel chová o poznání inteligentněji, než v kampani.
Řidičák na všechno
Letiště od geometrů
Daleko větším problémem je však absence pohledu na bombardovaný cíl po shození bomb, či torpéda, protože takto nemáte ani ponětí o úspěšnosti své akce a musíte se tak nuceně natočit kamerou za bombardér, což je velmi nepohodlné a nepřesné i díky přílišné citlivosti páčky směřující pohled. Pochvalu si zaslouží fotorealistická, byť statická obloha i detailní provedení letadel a pilota, ovšem povrch krajiny a plavidla jsou hodně zjednodušeny. Např. geometricky přesné rozmístění objektů letišť je doslova k smíchu, stejně jako nepatřičné házení vrtule, která tak vytváří oválný stroboskopický efekt, což je v reálu holý nesmysl.
Až moc klidné moře
Sílu vibrací výborně demonstrují otřesy ponorky z hlubinných náloží, nebo střelba z hlavňových zbraní plavidel. Ponorky jsou ale snad až příliš omezovány spotřebou vzduchu, která vystačí vždy jen na několik minut ponoru. Jakmile vyprší limit, tak se ponorka sama vynoří klidně přímo před nepřátelský torpédoborec, nebo mu narazí přímo do trupu! To je pak samozřejmě s celou ponorku okamžitě amen.
A něco pro stratégy
Aby toho nebylo málo, tak v bitevní vřavě musíte ještě opravovat plavidla a hasit požáry, čímž zpomalíte destrukci vašich lodí a ponorek, které to schytaly od nepřátel. Zcela opravit plavidlo však nelze. Velmi povedená je ale podrobná encyklopedie všech šedesáti ve hře obsažených bojových prostředků, která trošku netradičně nahrazuje obrázky skvělými videosekvencemi ve stylu starých filmů. Ostatně podobné obrazové efekty si můžete navolit i při vlastní hře. Krásná orchestrální hudba, která hraní doprovází, se už stala u válečných her standardem, kterého se drží i BM.
Nedostatek posádek
Kampaň doplňuje pouze jediný online režim až pro osm hráčů, což nám přijde ve vztahu k nekonečným dálavám oceánu hodně málo. Podle počtu účastníků každý hráč ovládá jednu, nebo i více jednotek, včetně jejich strategického velení, jako v single kampani. Offline multiplayer byl zcela vypuštěn. Největší devízou hry tak zůstává možnost řízení velkého počtu řady bojových prostředků. Díky nutnosti stálého přepínání do opravovacího menu a občas chaotického velení spolubojovníků, budete mít skoro stále plné ruce práce, i když jinak náplň většiny misí tvoří poměrně nudné úkoly. Takže ve výsledku je BM jen mírně nadprůměrná válečná arkáda s rozporuplným strategickým prvkem, který sice může někomu sednout, ale většina z vás si na něm vyláme zuby.
Verdikt
Poměrně zdařilý mix akce a strategie, který však kvůli mnoha kompromisům v obou částech působí nemastně neslaně. Není to ani kočka, ani pes.