Assassin's Creed: Revelations

Nemá smysl si namlouvat, že se z primárně příběhového Assassin's Creedu jednou vyklube totální multiplayerová pecka, jako se tomu stalo třeba v případě FPS série Call of Duty. Je nicméně pozoruhodné sledovat, kolik úsilí neuvěřitelně početný vývojářský tým z Ubisoftu věnuje hře více hráčů. V případě předchozího Eziova dobrodružství šlo ještě především o experiment, jehož přínosem si zřejmě dlouho nebyli jistí ani samotní vývojáři, natož pak hráči, kteří mu však rychle přišli po vydání hry na chuť. Tentokrát už ale sázejí autoři Assassin's Creedu na jistotu a po překvapivě úspěšné premiéře závisí na jejich úsilí, zda-li hra definitivně potvrdí svou životaschopnost i ve vlnách multiplayeru, anebo slibně rozjetý doplněk předčasně utratí.

Paranoia jako gameplay

Pokud jste k multiplayerovým hrátkám přičichli už v Assassin's Creed: Brotherhood, máte poměrně konkrétní představu o tom, jak funguje hra více hráčů i v Revelations. Ne snad že by autoři zanevřeli na novinky, spíše než experimentům se ale v Ubisoftu věnovali cizelování osvědčeného systému. Základem hry jsou opět paranoidní módy, v nichž neustále jdete někomu po krku, zatímco úplně někdo jiný má v hledáčku vás. Výrazně schizofrenní hratelnost byla rozhodně trumfem, díky němuž se podařilo už v Brotherhood nalákat hráče do online světa. Mělo to ale jeden háček. Ne každý měl tolik trpělivost, aby hrál tak, jak „se to má“. Reveletions proto bude na hráče tlačit ještě víc v tom směru, aby své vraždy pečlivě plánovali, postupovali pomalu, potichu a opatrně. A jak se zdá z multiplayerové bety, která si odbyla svou premiéru na PlayStationu 3, záměr se minimálně zčásti vydařil.

Ne snad že byste vůbec nenarazili na partu bláznů, která se po celé kolo honí od jednoho konce mapy k druhému a skáče ze střechy na střechu všem ostatním na očích, minimálně se ale dočkáte jisté satisfakce. Tímto způsobem totiž určitě nikdo žebříčky v Revelations nepovede. Hra vás totiž odměňuje za to, jak obratně si při likvidaci soupeřů počínáte, a to hned v několika stupních. Nestačí prostě jen někoho zabít a nebýt při tom viděn. Vliv na celkové skóre má elegance celé akce i to, jak moc jste při stopování kořisti dokázali splynout s okolím. A propos, když už je řeč o okolí. Z renesanční Itálie se samozřejmě i multiplayer přestěhoval do centra Osmanské říše Konstantinopole. A změna je to věru příjemná, protože umělecký dojem a atmosféra opět ždímá ze hry naprosté maximum. Po technické stránce už Assassin's Creed ničím zvlášť nepřekvapí, ale stylizací arén, které vždy představují určitou specifickou omezenou část města, autoři vše dohání. Navíc se šušká, že část multiplayerových map bude situována rovněž na ostrov Rhodos.

Vkusu se meze nekladou

Neokoukané kulisy jdou ruku v ruce s plejádou nových charakterů, kterési co do zajímavosti s těmi ze singlu v ničem nezadají. Jenže tentokrát nepůjde jen o to vybrat si postavu, která se nám líbí a s ní donekonečna řádit podle stejného střihu. Vzhled každé postavy půjde doladit a stejně tak její vybavení. Hráči by dokonce měli mít možnost sdružovat se do guild. Jak navíc budete levelovat, budou se vám zpřístupňovat nejen nové dovednosti a výbava, ale dozvíte se rovněž více informací o pozadí vašeho počínání v multiplayeru. Ano, čtete správně, v Revelations totiž chtějí vývojáři doplnit online svět i jednoduchou zápletkou, která má obohatit košatý příběh singleplayeru. Každý hráč se v multiplayeru vlastně stává jedním trénujícím Templářem, který pěstuje své dovednosti ve smrtící simulaci. Pokud jde ale o příběhově orientované questy, o nichž fanoušci rovněž spekulovali, zůstáváme spíše skeptičtí.

Multiplayer vás ale dokáže pobavit i bez nich, jak se zdá. Vedle možnosti upravit každou z postav k obrazu svému a vybavit jí primární i sekundární zbraní potěší i doplňující perky a ability. Mezi ně může patřit například schopnost ošálit pronásledovatele změnou vzhledu, nastražit výbušninu, kterou si vývojáři půjčili ze singleplayeru, či vrhací dýky. Pokud vás ale podobné vylomeniny nelákají, nikdo vás nenutí je používat a můžete se spoléhat jen a pouze na své základní dovednosti. Potěší třeba i nápad pojmenovaný Čestná smrt, který spočívá v tom, že odměněni budete i v případě, pokud se nedokážete pronásledovateli ubránit, ale alespoň se o to pokusíte. Veterány by měl ale potěšit zejména velkorysý přídavek různých módů, ačkoli půjde povětšinou o variace na totéž téma. Wanted představuje klasiku – zabít a nebýt zabit. Manhunt je jeho týmovou odnoží. Nepříliš originálně pojmenovaný Deathmatch pak označuje jakousi hardcore variantu prvně jmenovaného módu pro ty nejtvrdší hráče. Přijdete totiž o radar, kořist musíte vystopovat jen podle její tváře v davu. Každý charakter je navíc ve hře unikátní. No a nakonec tu z již představených módů máme Artifact Assault, tedy assassinskou alternativu ke Capture the Flag.

Pozorní posluchači

Finální hra by však měla přinést ještě další zajímavé herní modely, stejně jako pár novinek, o kterých třeba dosud ani netušíme. Jaký na nás zatím dělal Assassin's Creed: Revelations dojem? Je jasné, že v Ubisoftu nechtějí ponechat nic náhodě. Precizují tedy především ty prvky, které se setkaly s vřelým přijetím. Je nicméně trochu škoda, že zatím není jisté, kolik dalších novinek mají pro nás ještě schováno v rukávu. Bylo by asi naivní očekávat, že autoři dokáží znovu přijít s tak svěžím nápadem jako posledně, je však pozitivní vědět, že minimálně naslouchají své komunitě a snaží se hru dovést do co nejlepší podoby. Příkladem budiž snaha o vymýcení těch, kteří nehrají podle pravidel, nebo přidání variace na populární Capture the Flag, po němž hráči volali.