Byznys budoucnosti: hry ke kávě

Malý Petřík zuřivě buší do klávesnice a sype tuny munice do obřího mecha-mutanta a jeho nohsledů. V tu chvíli vchází do pokoje maminka a okamžitě ho od té pitomosti vyhání s tím, že má jistě lepší věci na práci. Pak si maminka sedá k počítači… a zapíná FarmVille.

Jestli by se minulý rok z hlediska her a hraní dal něčím významným shrnout, pak je to kromě nepříliš přesvědčivé krize a bezprecedentního úspěchu posledního dílu Call of Duty jednoznačně rozmach „her“ na sociální sítích. Ty dokázaly během jediného roku prakticky z ničeho vybudovat komunitu stamilionu věrných hráčů a drtivě překonaly nejeden herní rekord. Až to skoro vypadá, že tu někdo uzavřel smlouvu s ďáblem, protože je neuvěřitelné, jak může tak jednoduchý recept fungovat v tolika podobách a na tolik lidí.

S takhle našlápnutým potenciálem jistě každého napadne otázka, co přijde dál. Graficky i obsahově velice jednoduché hry, které vznikly jen jako doplněk jiných aktivit, původně s takovým úspěchem rozhodně nepočítaly. Bylo by tedy logické očekávat, že nás čeká nesmírné množství inovací a brzy si na své přijdou i opravdoví fajnšmekři. Jenže to není vůbec jisté.

Klíč k úspěchu: Políčko, zvířátka, kafíčko

Pozoruhodné například je, že naprostá většina nejúspěšnějších her se neustále točí kolem několika málo témat. Především je to farmaření, dnes již notoricky známé díky nepřemožitelné hře FarmVille, která vznikla teprve loni v červnu a dnes ji měsíčně hraje skoro 80 milionů aktivních hráčů. Stejné úspěchy nicméně slaví i její čínská verze Happy Farm s 27 miliony denních hráčů a špatně se nevede ani hrám Farm Town, Barn Buddy, Farm Life, Island Paradise či iPhone iFarm.

Podobné je to v případě her věnovaných péči o domácí mazlíčky (Pet Society, Happy Pets, RockYou Pets, SuperPoke Pets), mafiánských (Mafia Wars, Mob Wars, Mobsters, …) nebo kavárenských (Café World). Těchto několik málo konceptů je tak výnosných, že například provozovatel Mafia Wars, společnost Zynga, údajně neváhal vyplatit částku mezi 7 a 9 miliony dolarů v rámci mimosoudního vyrovnání sporu s Davidem Maestrim, autorem dříve uvedených Mob Wars.

Ostatně, aby ne. Byznys sociálních her jen v USA překročil hranici miliardy dolarů a Mafia Wars mají na tomto koláči nemalý podíl. Zynga ve svých hrách jen na prodeji virtuálního zboží vydělává desítky milionů dolarů a její ředitel a zakladatel Mark Pincus se dokonce nechal slyšet, že FarmVille ve Spojených státech denně prodá víc virtuálních traktorů, než se těch skutečných prodá za celý rok.

Primitivní zábava. Začátek nebo cíl?

Strnulost a opatrnost v tematické oblasti se prostě vyplácí a nelze si dělat velké iluze, že v jiných ohledech to bude jiné. Jistou naději v tomto směru přináší vstupy hladových investorů, v jejichž čele stanul a společnost EA Games, když za 300 milionů dolarů koupila dvojku sociálních her Playfish. Londýnská Playfish je s desítkami milionů aktivních hráčů aktivní na Facebooku, MySpace či herně zaměřené sociální síti Hi5 a očekává se, že právě vstup EA vývoj sociálních her znatelně urychlí. Nejen penězi, ale hlavně zkušenostmi a zázemím firmy z klasické herní branže. Jenže on tu popravdě žádný skutečný vývoj ani nebyl a u očekávání také zatím zůstalo.

Takových nadějných impulzů je přitom více. Firmy jako Playdom a wooga získaly od investorů desítky milionů dolarů na rozvoj sociálních her a objevují se i nové projekty, které si kladou za cíl právě jejich vytažení z bahna obyčejnosti. Jedním z nich je kalifornská společnost Gravity Bear založená Philem Shenkem, mužem s velmi zajímavým životopisem. Z pozice hlavního výtvarníka se podílel na Diablu 2 a v oblasti příležitostných her pracoval i pro Microsoft nebo Sony. S ohledem na tuto historii asi nepřekvapí, že jednoduchý až primitivní vzhled touží nahradit špičkovou grafikou a zároveň přinést inovativní obsah. To má ostatně v plánu i Sid Meier's Civilization pro Facebook.

Vítězství rodičů

To, co se hrám na sociálních sítích povedlo, asi nejlépe shrnují Pincusova vlastní slova: „FarmVille ukazuje velký tržní potenciál sociálních her, za pouhých 9 týdnů se z naší hry stal kulturní fenomén. Žádná jiná aplikace takového výsledku za tak krátký čas nedosáhla. Kdo by byl čekal, že se FarmVille stane nejhranější online hrou v Severní Americe a brzy i v celém světě?“

Jenže běžní hráči počítačových a konzolových her na tom mají jen pramalý podíl. Podle mnoha lidí z oboru se totiž uživatelé těchto aplikací ve skutečnosti za hráče vůbec nepovažují. Jsou přece jen na Facebooku a běžné konzolové a počítačové hry nehrají. S tím souvisí i fakt, že o nich nemají přehled, a proto ani neznají a nevyžadují jinak běžné grafické standardy. Toto prokletí se sice podle Shenka začíná obracet, my bychom na to však svoje peníze nevsadili. Pravda, nic bychom si nepřáli víc. Současné sociální hry jsou graficky příšerně zastaralé a navíc všechny fungují na stejně jednoduchém opakujícím se principu, který kromě nekonečného hraní nemá ani žádný cíl. Jenže proč měnit něco, co tak skvěle funguje?

Síla zvyku nám velí snažit se za každou cenu zařadit sociální hry po bok těch ostatních, vměstnat je do existujících škatulek a hodnotit v rámci herních standardů. A přijímat je za své. V tomto případě ale možná bude lepší rezignovat a prohlásit, že tohle prostě – dost možná poprvé v historii – nejsou hry pro nás hráče. A že se našim nic nechápajícím rodičům povedlo zasadit nám tvrdý úder a vrazit do našeho dosud celistvého světa her ostrý klín. Ukradli si zkrátka jednu část počítačového hraní pro sebe. I když pokud jde o nás, můžou si ji klidně nechat. Hry na sociálních sítích prozatím zůstávají jen velkým obchodem s lidskou nudou a mnohem víc se pro ně hodí slovo aplikace.