Spec Ops: The Line
Spec Ops je jedna z mnoha videoherních sérií, které by mohly vyprávět. Vyprávět triumfální zkazky o strmé cestě na Olymp, kam ji v roce 1998 vynesl výborný debut na poli realistických vojenských simulátorů vývojářů ze Zombie Studios. Slova ponaučení o ještě strmější cestě dolů, kam ji stáhla snaha vměstnat hned dvě nemastná pokračování do rozmezí jediného roku. Smutný příběh o naprosté zkáze, kterou přivodil přechod série z PC na konzole (PSX, Dreamcast) a jenž znamenal definitivní přesun z kolonky „AAA“ do koutku hanby v oddělení „Budget“. Ale znáte to. Definitivní není na světě nic.
Němečtí Yagermeisteři
Oživit kdysi legendární, dnes však už hanebně zašlou značku Spec Ops pokouší se aktuálně němečtí vývojáři ze studia Yager Development ve spolupráci s vydavatelským domem 2K Games. Hra, na které drobní němečtí mysliv… vývojáři pracují už od roku 2007 nese název Spec Ops: The Line a vyjde na podzim letošního roku pro Xbox 360, PS3 a PC s ambicí konkurovat sérii Gears of War v segmentu 3rd person akčních stříleček.
Hlavní hvězdou ambiciózního comebacku je kapitán Martin Walker, velitel týmu Delta Force, který byl vyslán do Dubaje k záchraně plukovníka Johna Konrada. Ten se zde, spolu se svou výcvikovou jednotkou, odmlčel v průběhu série ničivých písečných bouří, které město nečekaně a s fatálními následky zasáhly. Kdysi vzkvétající skleněná metropole na březích perského zálivu proměnila se v mžiku v písečné město duchů, kde jen torza skleněných obrů připomínají nenaplněné ambice emirátských šejků a kde v podzemních patrech mohutných budov živoří zbytky nejzuboženějších obyvatel města. Situace se ale brzy zamotá ještě víc, když se ukáže, že plukovník Konrad se po vzoru otylého Marlona Branda z Apokalypsy prvotřídně zcvoknul, vyvraždil a umučil první záchranou skupinu, která zde byla vysazena ještě před vámi a proměnil bouří zasypanou Dubaj ve své psychoticky zvrácené pískoviště. Pískoviště, chápete? Aahahhhaah. No nic. Třebaže na první pohled působí zápletka jako kvalitní hollywoodský ripoff, vývojáři slibují provokativní a do detailu promyšlenou story plnou náročných voleb mezi tím, co je v dané situaci nezbytné a co morální.
Inspirace s velkým ALE
Němečtí vývojáři se nijak netají svou inspirací v moderních akčních legendách na čele se sérií Gears of War, zároveň však jedním dechem dodávají, že jejich projekt nese – vedle klasických herních mechanismů tohoto druhu her – také několik novinek, které jejich titul od zbytku spolehlivě odliší. V první řadě se jedná o všudypřítomný písek jako klíčový element herního designu. Bude například možné pohřbívat nepřátele pod jeho návaly, to když se příhodně postaví pod zasypanou skleněnou střechu. Jedna dávka ze samopalu do křehkého skla spustí lavinu, z pod níž by se nevyhrabal ani Olgoj Chorchoj. Zároveň si touto cestou jednoduše zpřístupníte dříve nedostupná místa. Písek však může představovat i riziko – bouře ho totiž dokázaly navát do neuvěřitelné výšky, a tak se mnohdy ocitnete v situaci, kdy se vám pod nohama otevře sešup hluboký několik pater. Počítat bude třeba i s nevyzpytatelnými a náhodně generovanými písečnými bouřemi, které dokážou jedním vrzem zatarasit cestu a neprodyšně v písku pohřbít celé bloky ulic. Tyto alternativní písečné cesty a způsoby likvidace nepřátel zůstanou hráči skryty, bude tak jen na vás, rozhodnete-li se pátrat po ukrytých prostorách a sypkých pastích nebo si vystačíte s předem narýsovaným koridorem a konvenčním arzenálem střelných zbraní. Dalším speciálním prvkem má být možnost zadávat své jednotce jednoduché příkazy – na koho, jak a odkud zaútočit. Členové delty se ale dost dobře obejdou i bez nich a dokážou působit zcela autonomně.
Prostor k obavám
Po několika aktuálních předváděčkách vysloužilo si nové Spec Ops nálepku černého koně roku 2010, my bychom si přesto nárokovali prostor pro opatrnější soudy. Jistě, vybroušený vizuál, potenciálně silný příběh, neokoukané herní prostředí a hlavně nevyzpytatelně dynamický design levelů působí nesmírně nadějně… všechno se ale sype na hromadu dojde-li řeč na zatím naprosto stupidní nepřátelskou AI. Ta zdá se nemá na práci nic lepšího, než – navzdory nekonečnému přívalu olova – zcela netečně postávat na místech, kam by se uprostřed přestřelky s americkou Delta Force nepostavil snad ani dobrý voják Švejk po třech lahvích vodky s polním kurátem Katzem. Žádný pohyb, žádná snaha hledat lepší krytí, prostě jen střílení kachen. Na druhou stranu – i ty kachny v Duck Huntu se aspoň snažily uletět. Přidejte si monotónní písečnou žluť kam se jen podíváte a otravný hlas Nolana Northa (existuje vůbec hra, kterou ten člověk nedaboval?!) a i ten černý kůň dostává rázem bílé skvrny.
