Railroad Tycoon 2 Platinum Článek Diagnóza: mašinfíra

Diagnóza: mašinfíra

Zdeněk Princ

Zdeněk Princ

18. 3. 2008 23:00 7
Reklama

S prvním článkem z našeho seriálu Diagnóza jste se mohli setkat už na začátku února, kdy jsme vám přinesli ucelený pohled na historický vývoj a současný stav hardcore strategií. Válčení už ale bylo dost, takže se dnes vydáme trochu opačným směrem. Jak už je jasné z nadpisu, naším cílem budou stříbrné rovnoběžky, po kterých už supí vlaková souprava. Ano, vláčky a mašinky se prokousaly hned do několika herních žánrů a v záplavě všech obyčejných simulátorů a strategií poskytují zcela ojedinělý a velmi specifický druh zábavy.

Strategická historie a stále i součanost

Jako všechno, i hry s vláčky mají svou historii. Nebudeme v ní však pátrat po vůbec prvním titulu, kde se vlak jako takový objevil, a bez řečí se podíváme na ten z mnoha pohledů nejzásadnější. Už v roce 1990 vyrukoval Sid Meier se svojí strategií Railroad Tycoon, a jak už název napovídá, vše se točilo kolem vlaků. Na první pohled propracovaná strategie s sebou nesla jedno specifikum, spočívající v… pokládání kolejí. Ano, možná si klepete na čelo, že je to přeci úplně logické, ale možnost nechat zcela svobodně rozrůstat piplanou železniční síť byla hlavním tahákem, jenž držel zanícené fandy železnic u monitorů do brzkých ranních hodin. Ještě lépe na tom bylo pokračování, vezoucí se na tehdejší vlně popularity všech Tycoon her. Railroad Tycoon II přidal k systému svobodného stavění železnice i líbivou grafiku, takže bylo o hit postaráno. S podobným konceptem pak přišlo moře dalších her, z nichž s oblibou vypichuji novodobý návrat značky Sida Meiera – Railroads! Je pěkné sledovat, nakolik vývoj společnosti ovlivňuje vývojáře, kteří s ohledem na hráče středního proudu odsunuli Railroads! ze sféry přísného hardcore. Je to právě lehkost, s jakou budujete trať, spojujete body na mapě a těšíte se z fungující ekonomiky, která je zdravým způsobem, jak zaujmout i dnešního hráče, který chce instantní zábavu namísto zdlouhavých a propracovaných postupů.

Vedle komerčních titulů se ale zcela pochopitelně objevují na scéně i hry nezávislé, v drtivé většině distribuovány jakožto freeware kousky. Právě zde je i v současnosti prostor pro velmi specifické tituly, mezi které můžeme zařadit třeba takový SimSig. Jednoduchým rozložením názvu na dvě slova získáte popis hlavní náplně hry, v níž jde o simulaci železniční signalizace, čili jednoduše řečeno, řízení vlakového provozu. Hra je natolik věrohodná, že její, ještě o chloupek profesionálnější verzi používá společnost Railtrack, která se na železnici ve Velké Británii stará, mimo dalších aktivit, právě o řízení vlaků.

Jede, jede mašinka…

Abychom ale přesněji dostáli tématu tohoto článku, od větve strategií se konečně přesuneme do kabin vlakových souprav. Simulátorů je překvapivě celá řádka, přičemž asi největší procento takovýchto her je soustředěno v Japonsku. Nejpozoruhodnějším titulem, přinejmenším pro nás, Evropany, je počin Railfan, který okouzlí v první řadě grafickým zpracováním. Vše je totiž výsledkem slepence mnoha a mnoha skutečných video záběrů, starajících se o doslovné, fotorealistické vzezření. V Asii vyšla hra už před dvěma roky, a jak se zdá, na americký, nebo evropský trh se jen tak nedostane. Podobně nedostupný je i handheldový předchůdce Railfanu, Mobile Train Simulator, který funguje na stejném principu a prakticky vzato se jedná o PSP hru s nejlepší grafikou vůbec.

O mnoho tradičnější a hráčům z české kotliny důvěrně známý je Microsoft Train Simulator, který asi netřeba příliš představovat. Princip hry spočívá v řízení několika typů lokomotiv, potažmo celých vlaků - od těch parních, přes dieselové až po speciální elektrické rychlovlaky. Co však dělá z Train Simulatoru unikátní záležitost, je možnost upravovat a přidávat do hry prakticky cokoliv. Podobně jako v případě Flight Simulatoru tak stále vznikají nové modely vlaků a lokomotiv, nezapomíná se ani na scenérie, nebo celé železniční sítě. V tomto směru jsou Češi a Slováci vyslovenými hračičky a v průběhu několika let se na modařské scéně objevilo takřka úplné železniční portfolio českých, slovenských i československých drah. Ucelené informace o přídavcích jsou stále k dispozici na asi největším českém portálu MSTS.cz. Za zmínku ale určitě stojí i stránky slovenského nadšence Duusa, spolu s českým obdivovatelem parních lokomotiv Pikkem – modely obou modařů jsou i pro laické oko velmi působivé.

Dalším oblíbeným simulátorem vlaků se stala hra Trainz, především první verze ověnčená letopočtem 2004. Abychom byli přesní, v tomto případě se nejedná o simulátor v pravém slova smyslu. Trainz jsou arkádovou předělávkou modelové železnice, i přes to, že svět za okny lokomotivy normálně žije. Ovládání je oproti Train Simulatoru značně zjednodušené, a tak dává ještě větší prostor těm, kteří se nechtějí piplat se zavíráním dvířek kotle parní lokomotivy při vjezdu do tunelu apod. Možná z tohoto důvodu ale Trainz nedoznal slávy svého největšího konkurenta a i přes to, že také v tomto případě nalezneme několik kvalitních modelů (například na stránkách Hummus Trainz), vítěz je jen jeden.

Současnost nic moc, blýská se ale na lepší časy

Někde na půli cesty pak stojí nejnovější přírůstek do rodiny vlakových simulátorů, Rail Simulator od společnosti EA. Nutno podotknout, že jde o lehký přehmat a na hru se po jejím vydání takřka zapomnělo. Pro hovoří zajímavé scénáře a s ohledem na datum vydání i kvalitní grafika, nedůstojné zpracování zbytku však Rail Simulator degraduje. S nadějí tak můžete očekávat příchod Train Simulatoru 2, který by se měl uskutečnit už v příštím roce. Pokud Microsoft zásadním způsobem neztíží možnost modování, na dlouhá léta si s ním určitě hráči vystačí. Mnoho informací o MSTS 2 však nemáme, snad jen to, že o grafickou i fyzikální část se postará engine použitý u nejnovějšího Flight Simulatoru a že vše vypadá fantasticky můžete posoudit i z posledních obrázků u tohoto článku.

Doufáme, že jsme vám nástinem herně-železničářské scény přinesli trochu světla do možná dosud nepříliš probádaných končin a možností počítačových her. Nezbývá už nic jiného, než přihodit pár lopat uhlí do kotle, zahvízdat si a vyrazit po lesknoucích kolejích třeba… třeba do zapadajícího slunce.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama