Recenze nového monitoru Sony Inzone M3 - testujeme protipól loňské vlajkové lodi M9 | Kapitola 2

Všechno jde ruku v ruce. Základem je v obou případech IPS panel, ale zatímco M9 sází na nepříliš tradiční kombinaci rozlišení 4K a 144Hz obnovovací frekvenci, pořídíte-li si M3, budete se muset spokojit s kombinací FullHD a 240 Hz. Poradit, která kombinace je lepší, je přinejlehčím složité. V obou případech jsme v rukou měli 27palcový monitor. Osobně si myslím, že FullHD, tedy 1920 na 1080 pixelů, by mohlo být na tuto úhlopříčku víc. Obecně platí, že čím menší monitor, tím hůře jsou rozdíly patrné, osobně bych ale u takto velké obrazovky v dnešní době ocenil alespoň 1440p, tedy 2560 x 1440. 

V praxi to pak znamená, že mi logicky více vyhovoval monitor s 4K. Ostatně primárně jsem konzolový hráč, nejvíce času trávím s PlayStationem 5, pokud to hry umožňují, hraji v kombinaci 4K/60 FPS, a i když musím volit nižší rozlišení ve prospěch frameratu, pořád bych většinou využil vyšší rozlišení než je FullHD.

Největším problémem je malá hustota pixelů, která je nejvíce patrná na jednolitých a jednobarevných prostorech (tudíž paradoxně třeba při používání MS Office s bílým pozadím).

Na druhou stranu, v tomhle směru se bavíme o standardním konzolovém hráči, který se v devětadevadesáti procentech případů nepřehoupne přes 60 snímků za vteřinu. Jakkoliv je papírově M3 slabší a M9 by mi dával větší smysl, M3 má v rukávu vyšší obnovovací frekvenci, takže hypoteticky dává smysl hráčům, kteří jsou citliví na plynulost pohybu a v tomhle smyslu chtějí víc než jen 144 Hz. Vykoupení v podobě nižšího rozlišení přitom není tak markantní. Není pochyb, že v přímém porovnání byste viděli poměrně dost rozdílů, ale celkový přínos by pro někoho mohl být tak důležitý, že nižší rozlišení v klidu oželí a jeho oči trpět rozhodně nebudou.

Dá se říct, že monitor cílí kromě jiného na hráče kompetitivních her, neřku-li přímo esportu. Tomu odpovídá i perfektní odezva 1ms. Jsem dalek od toho nazývat se hráčem s tak vytrénovaným zrakem, abych byl schopný posoudit a možná i ocenit 240 Hz a 1ms odezvu, důležité ale je, že monitor ani v těch nejrychlejších hrách neukazuje sebemenší blur a obraz je ostrý i při rychlých pohybech.

Co se týče kvality obrazu, monitor podporuje HDR 400, stejně jako všechny IPS panely má ale i ten od Sony problém se zobrazením černočerné tmy, čímž je i kvalita HDR v určitém smyslu omezená. Co se barevné škály týče, teoreticky je panel schopný zobrazit 99 procent škály sRGB, což je sice v procentech více než M9 (M9 podporuje 95 procent škály P3), standard P3 ale obsahuje širší barevnou paletu a dokáže pracovat s 10-bit formátem barev. Těžko ale opět bez přímého srovnání říct, jestli byste vůbec nějaký rozdíl zaregistrovali. 

JENŽE

Největším problémem je malá hustota pixelů, která je nejvíce patrná na jednolitých a jednobarevných prostorech (tudíž paradoxně třeba při používání MS Office s bílým pozadím), a přinejlepším průměrné vestavěné reproduktory, od kterých asi šlo čekat víc s ohledem na prémiovost celého produktu. Kromě toho je na monitoru pořád radost hrát. Jestli si ale vybavujete hodnocení monitoru M9, víte, že kámen úrazu tkvěl v ceně. A i když se přímo nabízí zmínit, že Sony s nastavenou cenovkou nabízí M3 jako levnější alternativu, se všemi kompromisy je pořád s cenou přesahující 17 tisíc pořád příliš drahý na to, co nabízí. 

i Zdroj: David Plecháček / Hrej.cz

Nechci se dostávat do roviny spekulací, na koho vlastně Sony při návratu na pole herních monitorů cílí. Nezdá se, že by to byli „obyčejní“, všední majitelé PlayStationu 5, právě naopak. S nastavenou cenu a parametry pro nejnáročnější hráče se zdá, že Sony cílí na relativně úzký pruh hráčů, kteří to s hrami myslí nejvážněji – přesně ti jsou ale schopní porovnat dva produkty mezi sebou a nebudou kupovat monitor jen proto, že jim někdo řekne, že je na jejich hraní nejvhodnější.

Fakt je ten, že monitory s podobnými specifikacemi startují někde na polovině ceny obou modelů, jak dříve hodnoceného M9, tak aktuálního M3. Monitory jsou sice dílensky skvělé, ergonomicky pohodlné, příjemné je i propojení s aplikací Inzone Hub, která si dokáže zapamatovat jednotlivé profily a vy tak nemusíte lavírovat s joystickem na zadní straně obrazovky, obrazově nezaostává a nabízí možná až nadstandard, jen si Sony za všechnu tu srandu účtuje až moc. Uvidíme, jestli se nakonec tahle strategie vyplatí nebo ne.